Réžia:
Philippe de BrocaKamera:
Jean PenzerHudba:
Georges DelerueHrajú:
Jean-Paul Belmondo, Geneviève Bujold, Julien Guiomar, Charles Gérard, Daniel Ceccaldi, Capucine, Andréa Ferréol, Michel Beaune, Pascale Roberts, Dora Doll (viac)Obsahy(1)
Bláznivá francouzská komedie o neodolatelném podvodníkovi, který narazí na nečekaného protivníka - lásku. Na jeho počátku je z vězení propuštěn brilantní podvodník Viktor Vauthier. Neztrácí ani minutu a ihned telefonicky rozjede další řadu podvodů. Prodá dům své milenky Heleny, protože potřebuje peníze na věno dcery Katherine, a ještě téhož dne dohodne další fingovaný prodej, tentokrát luxusní jachty (chvíle, kdy zájemce jachtu zkouší, využije k tomu, aby svedl jeho manželku). Doma jej čeká Kamil, aby jej připravil na příchod kurátora, před kterým má Viktor hrát přihlouplého zahradníka. Z kurátora se však vyklube kurátorka a ještě navíc velmi půvabná. Viktor nechá plavat roli přihlouplého a pozve Charlottu, jak se kurátorka jmenuje, na oběd, během něhož ji zahrnuje takovou spoustou okouzlujících lží a zároveň neustále odbíhá od stolu, jednou aby prodal letadla do zahraničí, podruhé, aby vyřešil problémy se svými ctitelkami. Všechno však zvládne a ještě stačí Charlottu pozvat na večeři. Aby podpořil své vyprávění, pozve Viktor kurátorku do potulného cirkusu mezi cikány, kde jí stará cikánka vypráví o jeho životě. Nadšená dívka je všechny pozve domů. Bydlí v muzeu, jehož ředitelem je její otec, a ukáže jim slavný obraz El Greka. Viktor vypráví o obrazu Kamilovi, který se okamžitě nadchne představou dokonalé loupeže. Viktor se sice brání, protože Charlottu miluje, ale nakonec se nechá přemluvit. Rodiče jsou vylákáni na fingovanou večeři k ministrovi, Viktor s Charlotou odejdou do divadla a Kamil s Raulem ukradnou obraz. Loupež se podaří a lupiči dokonce dostanou větší část výkupného, ale Viktor pozná, že dívka jej miluje a přinese jí výkupné. Čeká ho však další překvapení. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (168)
Majster prevlekov, podvodníkov a sukničkárov... Ničím nevyčnievajúca belmondovka, ktorej chýba ďalší rozmer, vyšší autorský zámer a inteligentný prvok, ktorý by dal tomu pitvoreniu na scéne nejaký zmysel. Polovica vtipov funguje a zvyšok je založený na neustálej repetícii, ktorá sa začne pomerne rýchlo zajedať. Šlo s tým urobiť niečo viac, než šialenú egomaniakálnu komédiu. 60% ()
JPB je výtečný drsňák i komik, ale zrovna Nenapravitelný se mi zdál až příliš šílený a přepálený. Patrně jsem očekával typičtější schéma Belmondovských filmů, kdy se Bébel představuje coby chlapák s humorem, kterému všechno projde, ale také si umí se vším poradit a tryskající testosteron využívá jen tak mimochodem k svlažení záhonu růží. ()
Na podvodníčka Belmonda platí len psychologička. Film je trochu ubehaný a aj s množstvom vtipov zostáva pre mňa priemerným, pretože som sa pri ňom často nudil. Prebrali ma len scény v reštaurácii, kde Belmondo nosí aj nenosí knírek, pretože nestíha sledovať, či nosil knírek vždy alebo nikdy nenosil knírek. ()
Nezastavitelný příval energie a elánu v podání Belmonda, který sice točil pořád stejné role (v komediích), ale byl v nich naprosto nepřekonatelný. Hromada skvělých gagů a neskutečně pohodová záležitost. Pro mě poměrně nečekaný konec, ale jak se trefně vyjádřil kamarád: Belmonda nelze zkrotit, to by ty ženské nebraly :) ()
Belmondo blbne od začátku do konce - co říci více o této one-man show. Závěr je možná překvapivý pro cizince, ale ve Francii je napálení podvodníka mazanou ženskou, která jinak vypadá jako andílek, tím nejprovařenějším koncem. Našel jsem ji už v začátku slavné rozhlasové série Les Maitres du Mystere z padesátých let. ()
Galéria (37)
Zaujímavosti (11)
- Ukradený triptych údajně pochází od umělce El Greca. Ten ve filmu se mu však ani zdánlivě nepodobá. U malíře je uváděn jediný triptych, a to „Modenský triptych“ z roku 1568. (sator)
- Postava, kterou ve dvou po sobě jdoucích sekvencích hraje Élizabeth Teissier – jejíž kariéra astroložky se stala veřejně známou od roku 1975 – se jmenuje Sibylla, což bylo ve starověku označení pro prorokyně nebo věštkyně, které pronášely věštby, a tedy i pro ženy, které předpovídaly. (classic)
- Během scény na Avenue Foch používá Victor (Jean-Paul Belmondo) pseudonym „de Ferrussac“, což není nic jiného, než druhé jméno režiséra Philippa de Broca. (classic)
Reklama