Tulpan

Film rozvleklý a pomalý jako dny v kazašský stepi. Film o tom, že životní moudrost nemusí být nutně složitá a že nepotřebujete doktorát z filozofie, abyste pochopili, co je a co není důležitý. Nezapomenutelný je záběr na otevřenou krajinu, někde v dálce se žene černá bouřka a v popředí pes ohlodává kost - stačí vidět tohle a nemusím vědět víc, těch dvacet sekund má v sobě všechno, co jsem kdy potřeboval. (27.01.2013)

Pod pojmom domov si každý vybaví niečo iné a je jedno či je to krásna pláž pri mori alebo kazašská step plná prachu a hovien. Náš hlavný hrdina nieje ani najkrajší ani najchytrejší a navyše má problém s odstávajúcimi ušami.Pri rodine svojej sestry sa cíti ako piate koleso na voze, nedokáže si získať jedinú ženu v okolí a tak začína nenávidieť krajinu v ktorej sa narodil. Až mu dojde trpezlivosť, vytrúsi hlášku na ktorej som sa dobre pobavil:" Mám po krk vašej stepi, prachu , hovien i žobráckeho života...odchádzam!" Réžia je veľmi precízna , miestami až dokumentárna a divák ma miestami skutočne pocit akoby sa díval na dokument. Humor je príjemný , nevtieraví a vždy keď začujete blížiaci sa traktor s napeckovaným soundom od Boney M vám okamžite na tvári vyskočí úsmev. Bežný život v stane, spev ale hlavne narodenie malej kozy v primom prenose je skutočný zážitok, navyše kamera neuhýba, čo určite mnohí ocenia. Nášmu hrdinovi aj vďaka tomuto zážitku dochádza , že tu sa narodil a tu je jeho miesto. Čo myslíte vráti sa? 80%. (30.05.2011)

Nahoře v obsahu se píše o nádherných záběrech kazašské stepi, ale já bych po prvních deseti minutách z té nádhery utíkala někam jinam, kde je alespoň jeden stromek. Ne, já to nemohu pochopit, ale je to jejich zaběhlý život, jejich mentalita, kterou si nedovedou ani jinak představit. Akorát to mládí jim tam už utíká do měst a já se tomu až tak moc nedivím. Přesto se Asa snažil udržet jejich rodinný životní rytmus i když už poznal kousek světa, ponejvíc z lodi na mořskou hladinu. Jeho námluvy byly doslova napínavé tím, že jsem byla na Tulpan strašně zvědavá, jak tam jen vykukovaly její oči zpoza závěsu. Bylo roztomilé a úsměvné jak se Asa snažil zalíbit. Nejen svým povídáním o chobotničkách, žralocích, ale i svým zjevem. Kluk jeden ušatá, on si dokonce tvaroval i ty svoje ušiska, ale jak a podle jakého vzoru ? Ne, to nepovím, protože v tom je kouzlo tohoto filmu. Aje jich tam víc, jen to cele vnímat. Zkrátka ať žije Rivers Of Babylon:-) A Tulpan.........? Citlivý film bez žádných cukrlátek, tak to je tenhle příběh z kazašské stepi. (04.02.2017)

Těžko říct, zda chválit Dvorcevoje jako scénáristu nebo režiséra, a tak ho chvalme jako autora - autora jednoho z nejpěknější příběhů filmové literatury. A když ne obecně, tak alespoň co se týká iniciačního obřadů. (Iniciační obřad slouží k porušení hladkého povrchu a vytvoření trhliny (ruptury), která která způsobí přechod na vyšší (dospělou) hladinu uvažování.) K trhlině na povrchu, a tím i k iniciaci, může dojít i při prožívání uměleckého díla, tohoto filmu, za předpokladu ztotožnění se s hlavním hrdinou, což není samozřejmě vůbec snadné. Film se navíc vyznačuje celou řadou "komických odcizení", které však v rámci snímu fungují v dokonalé harmonii s dějem i smyslem. Dvorcevoj tak nakonec vytvořil moderního hrdinu, mladého a nepomateného Dona Quijota. (26.01.2020)

Život v stepi bol námetom viacerých filmov (napr. mongolská koprodukcia o plačúcej ťave, Michalkovova Urga a pod. ). Zvláštna clivota rozľahlých stepí, dujúceho vetra, mečania stád dobytka a kočovania pastierov ma doposiaľ vždy dostali. Neinak tomu bolo i v Tulpanovi. Príbeh nenapĺňanej lásky spestril humor, korunovaný opakovaným púšťaním pesničky Rivers of Babylon z korby traktora, uháňajúceho naprieč šírymi rovinami. (07.12.2009)