Maurice Richard

Nie som fanúšikom hokeja a doteraz som ani nepočul o hráčovi s menom Maurice Richard. Dalo sa teda predpokladať, že film o ňom nemá najmenšiu šancu ma zaujať. A opak bol pravdou. Nie snáď preto, že by som objavil čaro hokeja. To v žiadnom prípade. Naďalej považujem za eufemizmus, keď sa o hokeji hovorí ako o kontaktnom športe. Je to, alebo presnejšie v tej dobe to bol šport, ktorý neveľmi rozlišoval medzi tvrdými a zákernými zákrokmi. Mimo štadióna by za niektoré zákroky išli vinníci pred súd, ale v jeho vnútri si neposedeli ani na lavici hanby. Tak by hokej, ani iný šport nemal vyzerať. A ak si to diváci vyžadujú, nech idú pozerať na súboje v klietke oktagonu. Film sa dotkol aj nie najlepšieho spolunažívania francúzsky a anglicky hovoriacich Kanaďanov. Na to, že film bol športovou drámou som výnimočne spokojný s autenticitou, hereckými výkonmi i atmosférou, ktorú dokázal navodiť. (01.02.2020)

Tělocvik nepatří mezi mé oblíbené vyučovací předměty, žádnému sportu se aktivně nevěnuji, ale v televizi se podívám ráda, na hokej zvlášť. Kdyby mi tento film nebyl doporučen, zřejmě bych nikdy netušila, že v Kanadě kdysi žil jistý Maurice Richard, který se stal hokejovou legendou. Dupuis podal výborný výkon, ale přiznám se, že nejsem až taková fanynka hokeje, abych tento film vynášela do nebe. Co mne ovšem naprosto oslnilo, byl soundtrack, který mě až dojímal. (07.08.2012)

Kdysi dávno jsem sledoval pořád dokola šestidílný dokument Legendy hokeje o dějinách NHL. Z celé plejády hráčů mě tehdy nejvíc zaujal jeden ... Maurice Richard. Životopisný film o něm byl pro mě proto velkou nostalgií, ale především výjimečným filmovým zážitkem. Když napíšu, že atmosféra byla autentická, pořád to přesně nevystihuje, to co jsem viděl na monitoru před sebou. Při záběrech z hokejových zápasů jsem si často nebyl jistý, jestli tam tvůrci nepropašovali ukázky z dobových dokumentů. Velice se povedly i scény mimo led, které občas svou kamerou a barevným laděním navozovaly pocit, že opravdu sledujete autentické záběry. Roy Dupuis se opravdu na dvě hodiny stal Mauricem Richardem. No a celý příběh se centralizoval vlastně na nenávist mimomontreálských hráčů a fanoušků vůči Richardovi, nefér praktiky rozhodčích i šéfa ligy a snahu jednoho člověka to změnit, takže jsem měl občas pocit, že nesleduji životopisné sportovní drama, ale akční film s názvem Sejměte Richarda nebo thriller o boji proti totalitnímu režimu - zde vedení NHL. (Nevím na kolik bylo vše v tomto ohledu pravdivé a nakolik si tvůrci události pro větší dramatičnost upravili, ale vem to čert. Vyšlo jim to na jedničku a po tom, co jsem si včera četl o praktikách NHL v tomto období bych se nedivil vůbec ničemu). Napětí vydrželo od začátku do konce a místy jsem se neubránil husí kůži. (24.06.2016)

„Povinnost“ pro všechny ty (z nás), kteří milují tu „divnou hru“, kde se parta chlápků s noži na botách honí za tím černým pryžovým tvrzeným nesmyslem, ty, kteří si „na rybníku na 2 boty“ hráli za ten „svůj klub resp. na svého hráče“, obdivují parádní (gólové) akce (technické hráče), stejně jako jim srdíčko zaplesá při dobře trefeném hitu popř. mají slabost pro „provoněnné“ (potem a přebytečným testosteronem) šatny, zajímají se o historii této krásné hry a alespoň něco málo jim říkají jména jako B. Orr, G. Howe, G. Vezina, J. Plante, J. Laviolette, J. Primeau, P. Esposito, M. Lemieux, W. Gretzky…. Přiznám se, až do tohoto snímku jsem za jménem Maurice ("The Rocket") Richard viděl pouze a jenom statistiky a věděl, že cena pro nejlepšího střelce sezóny NHL nese jeho jméno. Teprve zde jsem si k jménu mohl konečně dosadit i konkrétní tvář resp. samotný příběh, byť jeho (podrobný) životopis od snímku nečekejte. Jedná se o určitý časový výsek z jeho (hokejového) života a exkurzi do doby (jak již trefně poznamenal uživ. Djkoma), kdy „hokej skutečně pořádně bolel, šilo se v jednom kuse a zejména gólmani permanentně vypadali jak po pravé vesnické hospodské nakládačce“). Většina snímků podobného ražení si do jednoho (vy)láme zuby na patetických sladkobolných scénách. Ono to k nim jednoduše svádí a přestože i zde se několikrát balancuje (řečeno hokejovou terminologií) na velmi tenkém ledě, daří se Ch. Binamé(mu) (pokud to v tomto případě vůbec lze) držet (od hlavní postavy) zdravý odstup, přičemž největší devizou snímku (vyjma dobové autentičnosti-velmi sympaticky působící retro look a příjemně minimalistickému R. Dupuisovi, který od Brutální Nikity ušel pořádný kus cesty (důkazem budiž o rok později jeho generál R. Dallaire)) a zdatně mu sekundujícímu S. McHattiemu (coby trenérovi Habs Bobu Dillovi), je jeho civilnost. Příjemně potěší i (politicko-společenský) přesah, (viz frankofonní část versus zbytek Kanady). Navíc (jak už je zde několikrát zmiňováno) skutečné hokejové fandy potěší i současní hokejisté v minirolích v podobě V. Lecavaliera, S. Averyho, či M. Ricciho. Objektivně za (silné) 4* (přičemž k úplné spokojenosti mi chybí resp.vadí to přílišné ikonizování samotného Maurice Richarda, byťpravda, on se skutečnou ikonou stal) a je (mi) určitě sympatičtější (bližší), když si malý kluk za svého hrdinu (idol) vybere „chlapa z davu z masa a kostí“, létající raketu M. Richarda a nikoliv létajícího netopýřího popř. pavoučího muže. Takže, subjektivně (i s přihlédnutím k faktu, že kvalitních hokejových potažmo sportovních snímků je jako šafránu), 5*. P.s. a hráč, za kterého jsem já „na rybníku“ sázel branky? Ríša Žemlička resp. (když už je řeč o NHL) jednoznačně M. Lemieux. Takže nikoliv Habs, ale tučňáci z Pittsburghu jsou mojí srdeční záležitostí P.p.s. special thank´s uživ. Earl_23 za tip. (01.08.2012)

Merci beaucoup pour votre...vytrvalost na cestě k vítězství Stanley Cupu. Tato věta, poděkování manažera Habs svým svěřencům za vítěství Stanley Cupu ve francouzštině, zcela vystihuje celý film, protože je pro mě tak silným zážitkem, jako je celý snímek The Rocket. Maurice Richard se za celou svojí kariéru snažil změnit mnohé, ukázat všem, co je na hokeji krásné a jak se má hrát - tak čestně, s vášní a zápalem, bez rozdílu národnosti. A Charles Binamé to dokázala - zachytil život legendy v brilantním světle a předal nám, obyčejným divákům a fanouškům hokeje, alespoň trochu té hokejové krásy, jíž "Raketa" po celou svojí kariéru rozdávala slavné kanadsko-americké soutěži. Pokud celý život tuto hru s černou pryžovou věcičkou zbožňujete a obdivujete, přejete si alespoň vzdáleně nakouknout do historie NHL, životopisné drama z kolébky hokeje je přesně pro vás. Na plátna kin se totiž dostal, leč musím přiznat že pro mě velmi potichu a znenadání, nejlepší film o hokeji, jenž jsem hltal doslova od první vteřiny až do závěrečných titulků. Skvělý příběh a režii ještě doplňuje Roy Dupuis v hlavní roli. Třešničkou na dortu jsou Viny Lecavalier a Sean Avery. (10.07.2011)