Kráľovná Margot

O onom pohnutém období francouzských dějin náhodou cosi vím, takže mě romantizující verze trošku otravovala. Historická Margot byla zajímavá a rozporuplná postava, a její skutečný příběh by byl mnohem vydatnější pastvou pro city i intelekt. Na druhou stranu, mohlo to být, a většinou bývá, ještě mnohem mnohem horší. (07.09.2015)

Tak ako sú teraz prieky medzi náboženstvai kresťanstva a islamu, si v rannom novoveku vystačili sami kresťania, keď kvôli tomu, či bol niekto katolík alebo protestant (vo Francúzsku hugenot), sa dokázali navzájom vraždiť. Náboženstvá téma na pozadí je fajn, tá na popredí však tvorí historický chaos s množstvom postáv, množstvom rýchlointríg a nezaujímavých dialógov. Scenáristicky je to zasa nevychytané. Celé dokopy ma to príliš nebavilo a častokrát nudilo, k čomu dopomohla aj premrštená stopáž. (06.02.2021)

„Čí meč krví zbrocený? Boží či jen svěcený?“ Královnu Margot musí Bůh milovat! Její krvavý příběh je totiž o něm. O braní jeho jména nadarmo a masovém vraždění ve jménu víry. I já jsem se do Margot zamiloval. Do sestry krále a dvou bratrů, slinících při pohledu na trůn. Tajemná kráska, svými bratry vycvičená k sebezničující ženskosti. „Ukradli ti všechny peníze? Tak mě budeš mít zadarmo.“ Skláněl jsem se i před jako kámen tvrdou Kateřinou Medicejskou a její horoucí mateřskou láskou, jdoucí přes mrtvoly. Tak chladnou a pragmatickou: „Chtějí po mě tvou hlavu, mám ji dát?“ Nájemný vrah Maurevel: „Prodejte ji draho. Nebo mě použijte.“ Oslovily mě i spousty vedlejších postav, které se příběhem jen mihly, ale jako by do něj vstoupily přímo z ulic Paříže, onoho dusného srpnového večera roku 1572. Podobně jako Marketa Lazarová, ani Královna Margot pro mne není jen film. Spíš svědectví doby, nějakým božským zázrakem zachycené na celuloidový pásek v oněch dávných časech. Tenkrát před staletími, kdy se vražděním ve jménu víry rodila naše přítomnost. (05.06.2013)

Dějové linky jsou lhavě dumasovsky vinuty tak výsostně (zelená kniha), že ani nevadí, že to všechno bylo dost jinak: důležité je, že kdyby to bylo právě takto, bylo by to osudově adekvátní tehdejším událostem, údělu a rolím představovaných osob. Scény jsou tak jarmareční nebo naopak caligulovské, že až zpochybňují definovatelnost pojmu "historická realita". Celé to predrama na královské svatbě bylo opravdu jak nějaká divoká venkovská zábava. Zobrazení postav a dějů kolem Barolomějské noci tak nemožné, až je výstižné: Nejkatoličtější a nejsladší Francii vládne bizarní mafiánská famílie, jejíž krvavá matka si dává věštit z lidských vnitřností. Kladem je, že takové rodiny rodí dcery, které jsou milenkami tak dokonalými a manželkami tak ideálními, že ti ani nevadí být z dvojice milenec - manžel jen jedním. Vlastně to lze sledovat jako dějepravnou aplikaci filmu "Kuchař, zloděj, jeho žena, její milenec" (samozřejmě místo manžela zde zaujímají bratři, kdežto manžel je někde mezi milencem a kuchařem, zde ovšem roli hodného kuchaře supluje hodný kat). Takže to nakonec mohla být dost dobrá ilustrace evropských dějin, kdyby počáteční obrazová síla postupně neochabovala a hlavně kdyby se tam tak strašně nežvanilo a nevysvětlovalo anebo když už se žvanilo a "vysvětlovalo", tak kdybych z toho aspoň pochopil, proč vlastně k té Bartolomějské noci muselo dojít. (14.02.2015)

Film, ktorý len robí dobré meno historickým filmom, predovšetkým tým európskej produkcie. Všetko je ukazané veľmi autenticky, krv strieka každú chvíľu a kopy mŕtvych sa nedajú spočítať. Výprava možno nie je až natoľko opulentná, jej drobné nedostatky však veľmi dobre prekrýva kamera. Po kostýmovej stránke však musela byť snímka nehorázne nákladná a i keď sa hlavná kostymérka Moidele Bickelová právom dočkala Cézara, triumf v podobe Oscara jej ušiel. Ako už bolo povedané herci hrajú naozaj s úžasným nasadením a svoj koncert tu predvádza hneď niekoľko osobností. Výborná Isabelle Adjani mi svojou krásou a charakterom postavy pripomenula Monicu Belluci v Malene, rovnako úžasní sú tiež predovšetkým Virna Lisi (Katarína Medicejská), Daniel Auteuil (Henrich Navarský) a Jean Hugues Anglade v úlohe Karola IX. Film je veľmi zvláštne vygradovaný. Pomyselne vrcholí už prakticky na začiatku v slávnej ,,nočnej scéne" , nasleduje akési vydýchnutie a veľmi pôsobivých posledných 20 minút. 4.5* (14.02.2009)