Pán času - Série 10

Tak sbohem pane Capaldi byl jste skvělý Doktor a zařadil jste se do mé TOP trojky. Bude mi chybět, byl bláznivý, upřímný, citlivý a přísný, to jeho obočí je dokonalé. Některé díly už byli trošku slabší, jak se snažili pomalu dostat k tomu konci, ale potřebovali to něčím zaplnit, občas to bylo takové mdlé a o ničem, ale nakonec se mi ta série celkově líbila. (30.03.2020)

Moffat se loučí a chce se loučit ve velkém. Znovu si bere pod svá křídla všechny ikonické zlosyny a stavuje se za Daleky, Kyberlidmi nebo za Missy a uzavírá spoustu kruhů. Nechce za sebou totiž nechat otevřeného vůbec nic a možná právě proto nestíhá kolem hned dvou letošních společníků naplno rozehrát delší linku a spíš je nechává být milými přihrávači. U Bill to funguje po vypravěčské a příběhové lince hlavně v úvodu a v závěru, Nardole se z trochu nečitelného tvora stal spolehlivým odlehčením každé situace. A Doctor sám je v Capaldiho lehce vyčerpaném, ale o to odhodlanějším podání dokonalým vzorem a nemít Davida Tennanta v nejužší herecké špičce, byl by to právě Peter, kdo by byl bez zaváhání mým nejoblíbenějším cestovatelem. Na vlastním diváckém zážitku pozoruji, že už jen těžko dokážu být kritický k jednotlivostem i celku a ať se řeší trezor, Mniši nebo závěrečné velkolepé dobrodružství na obří lodi, nevidím chyby a jen žasnu nad tím, kam se ještě Tardis může vydat. A pořád mi nějak nedochází, že se v jedenácté sezóně dočkáme velké změny. Legendární I don't want to go už dlouho nebylo takhle aktuální a jeho milé použití ve finále mě jen těžko připravuje na to, co musí přijít. (14.05.2024)

Capaldi je tradičně skvělý, ale příběhy s ním už jsou slabší, a to nejen proto že vyměnili fantastickou Claru za nezajímavou ošklivku Bill Potts. Místo ní tu skutečnou společnici ve finále představuje spíš Missy... a právě ta nakonec celou sérii zachraňuje, a její finální setkání se svým mladším já. (15.06.2022)

The Pilot (10x01) 2/5: On je dobrý. Ona je dobrá. Zápletka není. Ne že není dobrá, ona vůbec není. Chápu, že chtěli věnovat dostatečný prostor nové společnici a pojali to z jejího úhlu pohledu, ale napsat "kaluž co není kaluž" a u toho skončit, to prostě nestačí. Smile (10x02) 3/5: It's very... Lovable. Nápad a rozjezd hodný Silence in the Library, z emoji neJamie Vardiů mrazí, valencijský design kolonie skvostný, ale z těchto elementů se nepodařilo vytvořit funkční celek. Navíc zápletkou, dějem, pointou i vyřešením jde o nedůstojnou kopii The Empty Child/The Doctor Dances. Thin Ice (10x03) 3/5: „Odkladem ztratí se hněv, roztaje jak křehký led.“ Jedna z těch potencionálně ne-pouze-tuctových epizod, kterým by seděla úderná půlhodina, ale v rámci plné stopáže to drhne skrze častá hluchá místa. Nad vodou, ehm na ledě, se to drží jedině díky nahláškovanému sbližování Doktora s Bill. Nebýt jednoho echt působivého proslovu, tak jde o díl, ze kterého si stěží něco zapamatovat aspoň do náběhu závěrečných titulků. Knock Knock (10x04) 4/5: „Freaky Scooby Doo house.“ Epizoda, která si výstavbou vyloženě říká o to, být tou první, ve které se zkříží cesty Bill a Doktora. Rozhodně by to bylo stylovější než nad zlovolnou louží. Každopádně především v první polovině více než solidní práce s žánrovými klišé, navíc skvostné tiché poměřování se Sucheta s Capaldim. Škoda jen tuctového doktorovského vyznění a nevyužitého "navrátivšího se zaklepání na dřevo". Oxygen (10x05) 4/5: Neviditelná ruka trhu bere kapitalisticky dech ve vzduchoprázdnu skrze autonomní roboskafandry s mrtvolami v nich; no neberte to. Každá sezóna musí mít svou epizodu na vesmírné stanici se zbytkem posádky ve smrtelném nebezpečí. Většina těchto "profilových" dílů je zdařilá. Málokterá však až takhle zdařilá; pokud si tedy odmyslíte politicky angažovaný obsah. Extremis (10x06) 4/5: Vynikající premisa, skvostné vyvážení mrazivě znepokojivého (a není to jen o těch zombie mniších) s fungujícím humorem (papež v ložnici!), z Nardolea se díl od dílu klube mnohem více než jen "druhořadý komediální sidekick", velké sázky, hmatatelné napětí i příkladná gradace. A pak přijde finální rozporuplný zvrat, u kterého jsem na vážkách, zda jde o podpásovku či neskonale sofistikovanou hru s narativním klišé. The Pyramid at the End of the World (10x07) 3/5: Love is consent. Rozjezd i dojezd epizody zdařilý, ale výplň mezi nimi je tuctová až hanba. (10.07.2017)

10. série - 75 %: Peter Capaldi naposledy zazáří, zatímco si celý tým vyčerpaného Moffata pakuje pět švestek. Nabízí na rozloučenou snad nejvyváženější sérii v historii seriálu, slibují, že nic nepokazí, a nijak neskrývají, že sází na jistotu bez propleteného příběhu či nějakých komplexnějších témat. Tedy sliby vcelku jednoduché na dodržení. A ulevilo se mi, že je dodržet dokázali. Doručí tak zábavné a příjemné epizody, které odsýpají, ale zároveň ničím nepřekvapí. Čestnými výjimkami jsou geniální Extremis a monumentální finále, které vše uzavře zcela uspokojivě. A já to beru. Uvědomuju si, že objektivně je nejspíš ze všech deseti nejslabší a každá epizoda by si zasloužila být o příčku níž, než jak ji hodnotím já. Ale já to prostě beru. Líbilo se mi, co udělali se vztahem Missy a Doctora, zbožňoval jsem Tardis team a jednotlivé epizody mě zvládaly bez problémů bavit. Za dalších pár let k tomu pravděpodobně sednu nevyhypovaný a konečně si přiznám, že to prostě nebylo tak dobré. Aktuálně se s tím bohatě spokojím a budu to vnímat jako (zatím?) poslední sérii, která mě bavila. (06.05.2021)