The Time of the Doctor (S07E16)

A je konec. Konec dalšího skvělého doctora a skvělé mytologie kolem něj. Tento vánoční speciál jsem viděl dvakrát a napodruhé jsem byl nadšen a mrzí mě, že není takových více. Pro mě byl Mattův odchod naprosto epický, jak na věži tak i v tardis a při jeho proslově mi ukápla slza, takže pro mě velice emotivní konec v kterém mě čekalo ještě jedno milé překvapení spoiler v podobě dívky, která čekala. Dále jsem se v tomto díle přesvědčil, že Clara je pro mě vůbec nejlepší Doctorová společnice a jsem velice rád, že bude pokračovat dál. Nikdy bych nečekal, že se Smith dokáže vyrovnat Tennantovi dlouho mému nejoblíbenějšímu Doctorovi. To sice platí stále, ale Matt jím je taky. Je to prostě remíza. Děkuju Moffatovi za tenhle skvělý zážitek a doufám, že v tom bude pokračovat a čert vem, že se v tom občas zamotá. Lidé chyby dělaj a dělat je budou s tím se musíme smířit. Teď snad jen doufat, že to Capaldi zvládne a já věřim, že bude skvělý, ale na to si chvíli počkáme. Raggedy Man, Goodnight. (27.12.2013)

Emotivní hodinka, ve které Moffat naplno ukazuje, proč ho mám ráda i nerada. Má báječný smysl pro humor a dokáže napsat svělé jednotlivé epizody, ale jako showrunner, který by měl prokazovat určitou předvídavost a schopnost vytvářet dlouhé dějové oblouky, často selhává. Ačkoliv nedávný výroční speciál měl svoje mouchy, vánoční speciál roku 2013 je slabě řečeno podivně napsaný a děj tlačený scénáristickou umíněností. Ačkoliv nám bylo ve výročním speciálu přislíbené nové směřování Doktora a nějaký ten pokračující děj na jeho domovské planetě, poselství hned následující epizody je sorry-not-gonna-happen. Co se Moffatovi tentokrát podařilo asi nejlíp, to je odchod jedenáctého Doktora, který je v nové verzi seriálu ten rozhodně nejpoctivější a směřuje k němu polovina vánoční epizody. Ten odchod, který Eccleston neměl vlastně možnost zahrát a při kterém Tennant přeskakoval klacky házené scénářem pod nohy, si Matt Smith užil s úklonou. Nezbývá, než mu v další kariéře popřát podobné štěstí, jak se to podařilo Davidu Tennantovi - přinejmenším to díky jeho dětinskému hravému Doktorovi byla zábavná jízda. Jeho druhé (!) loučení ale bylo na úkor Capaldiho. (28.12.2013)

Je to už nejaký ten piatok, odkedy som to videla a všetko, čo som v prvom komentári napísala beriem späť. Ešte šťastie, že sa to dá zmazať. Takže, je mi úplne jasné, že porovnávaniu lúčení 10 a 11 sa vyhnúť nedá, preto si dovolím zopár slov obhajoby. 11 samozrejme. Rozum, múdre slová a racionálny úsudok, to sú veci, ktoré okrem crazy povahy charakterizovali Jedenásteho. Možno preto majú niektorí problém vidieť jeho emócie, ktoré vyjadroval s väčšou pokorou, než Desiaty. A práve preto mi jeho výroky utkveli v pamäti omnoho intenzívnejšie, ako to bolo u Desiateho. Desiaty bol bojovníkom telom aj dušou, Jedenásty rozumom a tiež si dvakrát rozmyslel, či sa vydať cestou boja. Preto sa veľmi ospravedlňujem Števovi, pretože on dobre vedel čo a z akého dôvodu to robí. A napísal mu najkrajšiu finálnu reč. (27.03.2014)

Abych pravdu řekl, Matta Smitha jsem skoro ořval, za mě asi nejlepší Doktor, ale uvidíme, co přinese třináctá inkarnace, v rámci nových řad poprvé někdo starší. Příběh samotný mě zde nijak zvlášť nepřekvapil, na rozdíl od předešlého speciálu, ale rozhodně nešlo o nic, co by tvůrci ošidili. Člověk se konečně dověděl, co je to Ticho. Snad ho ještě rozpracují dále, protože jinak to pro mě bylo zklamáním. (01.02.2016)

Moffatovy epizody by většinou dějově vydaly na dvě. To je jejich plus i mínus. Baví mě laviny nových událostí, zvratů a nápor skvělých nápadů, na druhou stranu je to jízda moc rychlá na to, abych to při sledování docenil. Poslední Smithův díl tak důstojně symbolizuje celou jeho éru, kterou sice nepovažuji za tak silnou jako Tennantovo, ale právě i díky Smithovi považuji stále Doctora Who za nejlepší,nejnápaditější a nejemotivnjější seriál současnosti. (28.12.2013)