The Time of the Doctor (S07E16)

Síce nie som fanúšik Doctora Who, ale predošlý The Day of the Doctor z toho istého roku sa mi svojím prepleteným príbehom páčil. The Time of the Doctor je už však len preplácaný. Mám pocit, že väčšina tunajších fanúšikov buď akýmsi zázrakom videla inú záverečnú epizódu alebo sú skutočne až tak zaslepení nostalgiou. Moffatov scenár je tu totiž neskutočne slabý. Porušuje vlastné vytvorené pravidlá, zjednodušuje udalosti predošlých sezón, vyvoláva pocit zmätku a tým si pravdepodobne myslí, že čím viac zmätie diváka tým prepracovanejšie/inteligentnejšie bude pôsobiť. Bohužiaľ nepôsobí, pôsobí akurát tak vykalkulovane a hlúpo. Zaobaliť to do sentimentálneho obalu, pridať motív Vianoc ani náhodou nestačí. Takto to jednoducho dopadne, keď showrunner naberie priveľké ego a nemá na to. Záverečná epizóda s Mattom Smithom by si zaslúžila citlivejší prístup, než len ohurovať diváka prvoplánovými pokusmi o nelogickými zvratmi v deji. A aj tá premena na nového doktora je len banálna scenáristická blamáž bez vysvetlenia, navyše s novým Doctorom (Capaldi), ktorý nedokáže zaujať. Toto že má byť náhrada za Smitha? Prosím vás .... (01.08.2014)

Jeden z nejslabších Doctorovských dílů vůbec.. A je to o to větší škoda, že se předešlý speciál nadmíru povedl a téměř katastrofa z toho pohledu, že jde o docela nedůstojné loučení ze Smithem, který dokázal nemožné a po zbožňovaném Tenantovi přišel s verzí Doctora, která mi sedla možná ještě o kousek více. Celá Smithovská éra se vyznačuje nevyváženým scénářem, který v praxi doplácí na teoretickou sílu svých závažných doctorovských témat, které jsou zdárně dopřekombinovány až do tohoto vánočního vyvrcholení plného chaosu, nesmyslného skákání o stovky let kupředu za doprovodu žvatlání vypravěče, se zápletkou vycucanou z prstu stejně jako problém s počtem možných regenerací, který se vynořil náhle odněkud a stejnětak náhle a odněkud je i vyřešen. Na druhou stranu ten samotný moment, kdy se Matt regeneruje a vlastně loučí je podán citlivě, vkusně, netrvá celý díl a tak tahá celý tenhle zpackaný vánoční speciál trochu nahoru.......... Prostě-Doctor je dobrý, Moffat je žabař. (03.01.2014)

Doctor mohl v klidu regenerovat na konci regulérní série a Moffat by tak nemusel vymýšlet přeplácaný a nezajímavý vánoční speciál, který v rámci doktorovských speciálů patří k těm méně povedeným. Nebýt emocí spojených s Doctorovým postupným odchodem, těžko by se hledaly další vyložená pozitiva. Moffat se tak nechtěně dostal do situace, kdy fandové Doctora Who už dávno rezignovali na logiku časoprostorových hrátek a pravidel univerza a proto od speciálu čekají více, než jen povrchní reunion všech Doctorových nepřátel a hodinové čekání na očekávaný závěr. (19.03.2014)

Moffatovy epizody by většinou dějově vydaly na dvě. To je jejich plus i mínus. Baví mě laviny nových událostí, zvratů a nápor skvělých nápadů, na druhou stranu je to jízda moc rychlá na to, abych to při sledování docenil. Poslední Smithův díl tak důstojně symbolizuje celou jeho éru, kterou sice nepovažuji za tak silnou jako Tennantovo, ale právě i díky Smithovi považuji stále Doctora Who za nejlepší,nejnápaditější a nejemotivnjější seriál současnosti. (28.12.2013)

Esence jedenáctého Doctora napěchovaná do jediné hodinky. Jestli před Moffatem někdy stála opravdová výzva, byl to narozeninový Day of the Doctor. A jestli před ním stál úkol, při kterém člověku hrozí nervové selhání, bylo to psaní dalšího pravidla-měnícího kousku, který musí něco rozřešit, něco uzavřít, něco rozehrát - a hlavně dojmout. Pro někoho je z toho nesledovatelná matlanice, která je jen stínem duše, kterou seriál měl během působení Matta Smithe. Pro mě, i přes to, že Jedenáctka nikdy nebude mým srdcovým hrdinou, jde (možná právě díky tomu) o dokonale slzopudnou, nostalgickou i napínavou tečku. I will always remember... (26.12.2015)