Jumanji

Ako maly som mal Jumanji rad, ale neoznacil by som ho ako svoju srdcovku. Po rokoch ma bavi ovela menej. Problemom tohto filmu je, ze stoji a dnes uz bohuzial pada na trikovych scenach, ktore strasne zostarli a ani zdaleka neohuria tak ako kedysi ked boli CGI triky stale celkom novou vecou. Väcsina deja je zalozena na tom, ze sa z hry vyrutia nejake CGI rastliny, zvierata alebo ina háveď. Dost rychlo to zacne byt monotonne. Humoru tu prilis vela nie je aj ked hra hlavnu ulohu Robin Williams. Cely cas len niekam uteka alebo pada a ostatne postavy utekaju s nim. V uvode ma nadchol aspon naznak hororovej atmosfery. Bohuzial po nom sa film prepne do detskej nevinnej zabavy s jačiacimi postavami. Skoda, ze film nie je temnejsi ako bolo u detskych filmov zvykom v 80tych rokoch. Alebo aspon ovela zabavnejsi. Deti by sa snad pri Jumanji nemuseli nudit ani dnes, ale pre dospelych, ktory na nom nevyrastali uz tak dobre fungovat nebude. V mojich ociach ho nezachranila ani nostalgia. 6/10. (13.03.2018)

„Otec ma ani neobjal, nieto ešte aby ma rozsekal.“ Spoilery. Santa Claus s Timom Allenom mal u nás kinopremiéru v decembri 1995 a Jumanji o 3 mesiace neskôr. Na oba trháky som pod vplyvom na tú dobu geniálnych a neskutočných trailerov túžil ísť do kina, ale nevyšlo to a dlho som si to vyčítal. Možno i kvôli absencii kinozážitku neviem Jumanji dať 4*. Inak ale ide o fajn dravé rodinné dobrodružstvo za 50 miliónov (celosvetová tržba potom bola krásnych 262 miliónov). Stavilo najmä na v danom desaťročí nesmierne populárneho Robina Williamsa (ktorý z rozpočtu zjedol 15 miliónový honorár a napokon vlastne ani nie je ktovieako sympatický) a na tú dobu podmanivé počítačové efekty. Po úspechu Jurského parku (1993) sa CGI začalo čoraz mohutnejšie rozširovať do „bežnej“ produkcie. V Jumanji sa síce nedočkáte vyložene fantasy príšer, „len“ prevažne podozrivo veľkých bežných zvierat, ale všetko je to vyrobené v počítačoch. A treba dodať, že v dosť kvalitných počítačoch, lebo koment aktualizujem v septembri 2021 a musím dodať, že CGI zostarlo menej, než som čakal. Zaujal ma tiež originálne vystavaný scenár. Historický prológ, prológ č. 2, ktorý je ale v podstate tiež retro, následne sú predstavené úplne iné postavy a hviezda filmu, Robin Williams, do deja vpadne až niekde po polhodine. Následne sa po takmer troch desaťročiach vracia do svojho pôvodného sveta a zistí, že všetko, čo jeho otec vybudoval, je zničené a spustnuté, rodičia sa v podstate utrápili (kvôli nemu) doslova na smrť a prvá akčná triková sekvencia sa odohrá až niekde v polovici (!). K tomu dunivá hudba Jamesa Hornera, fajn kasting (Jonathan Hyde v dvojúlohe, Bradley Pierce, Kirsten Dunst, Bonnie Hunt, bebe Neuwirth, David Alan Grier) a solídna, svižná réžia Joea Johnstona (Miláčik, zmenšil som deti). (19.12.2004)

Záplava digitálních efektů je sice zajímavá, ale skoro všechny působí až příliš počítačově. Dějově to není ovšem vůbec špatné a celý příběh kromě originality nepostrádá ani patřičnou dávku napětí, ovšem zároveň regulovanou na míru, stravitelnou i pro dětského diváka. Koneckonců právě dětem je film prioritně určen, a je nad slunce jasnější, že jim se líbit bude, ba že mu odpustí i ty dokonale nedokonalé triky. (27.08.2002)

Už jako dítě jsem měl tenhle snímek hodně rád a nic se na tom nezměnilo ani po letech. No dobrá, ty digitální zvířata už mi nepřijdou už tak cool, ale celá myšlenka, která se točí okolo jedné hry, jež se promítne do reality, je prostě skvělá a pořád mě dostává. Je to místy trochu jednoduché a klišovité, ale pořád to pro mě má nesmírné kouzlo. (05.03.2015)

Ještě v době, kdy jsem navštěvoval první stupeň základní školy, jsem na Jumanji pěl samé ódy, neboť jsem všemu, co se v něm odehrává chtěl věřit. S odstupem času jsem pochopitelně poznal daleko kvalitnější snímky a hlavně se na tuto záležitost dívám jinak. Nicméně i po tolika letech mi nebrání prohlásit, že Jumanji neztratilo nic ze své atmosféry a hororových prvků. Avšak z mého současného pohledu se bohužel jedná o čirý průměr. (12.05.2009)