Strašidelné historky

Pohodový seriál o škole plné duchů a partě pěti školáků, kteří se s nima musí postupně vypořádat pomocí deníku kde jsou uvedena jejich jména a patřičná zaklínadla k jejich uspání. V celém seriálu vystupují děti, takže je patrné, že je určen převážně jim. Ale nenároční dospělí se také mohou zabavit i když ti se u strašidelných scén místo strachu spíš budou lehce pusmívat. 7/10 (05.10.2007)

Ghost Stories by byl průměrný anime seriál, ale je jedna věc která to strašně zachraňuje a to je pověstný a blaze proslulý anglický dabing. Apeluju na vás - JEDINÝ SPRÁVNÝ ZPŮSOB, JAK TENHLE SEROŠ SLEDOVAT JE S ADV AMERICKÝM DABINGEM . Dabing seriálu se stal kultovní a díky správným důvodům dokázal udělat z nezajímavého seriálu geniální nekorektní satiru. Dabéři dostali víceméně volnou ruku si upravit příběh, jak chtěli oni a to také udělali. Výsledkem je věc, která si dělá srandu z náboženství, reflektuje sexualitu, rasu a kritizuje popkulturu. Příběhem (dle amerikánského dabingu) je ten, že hlavní hrdinka - Satskuki se přistěhuje společně s mírně autistickým bratříček do města, kde jejich matka, která procházela anti-lesbickou terapii, byla ředitelkou školy. Zde potká Hadžimeho, místního perverta a jeho židovského kamaráda Lea. Jo a taky potká jednu evangelickou křesťanku, která prý znala její matku. No a vše vyústí v hlášky jako (Hadžime podporuje Keiichira, aby běžel) Hadžime: Představ si, že tě pronásleduje obří černoch (Keiichiro břečí, dobíhá pomalu) Hadžime: No, alespoň není rasista. nebo Neboj se duchové zabíjejí jen zlé lidi - jako republikány a ty jsi příliš mladý na to abys mohl volit. Takže se z toho stává komedie podobná třeba Todd and Book of Pure Evil, která řeší problémy střední školy. Takže zhlédnout, ale jen v US dabingu. (07.12.2019)

Jedna za husí kůži, druhá za to, že mě to začalo i bavit a třetí za Momoku. :) Jen mě štval ten uřvanej Keiichiro občas. Hlas Satsuki propůjčila Tomoko Kawakami, která podlehla v roce 2011 rakovině ve věku 41 let. BTW k dnešnímu datu není v popisu filmu ani jedno jméno z pěti hlavních rolí... Takže: Takako Honda - Hajime; Kurumi Mamiya - Keiichirou; Tomoko Kawakami - Satsuki; Makoto Tsumura - Leo; Kumi Sakuma - Momoko; Ryûsei Nakao - Amanojaku/Kaaya. (11.02.2016)

Čtyřmi hvězdičkami mírně nadhodnocuji, ale je fakt, že moc podobných anime jsem neviděla, takže mi tato série přišla osvěžující, navíc cca třetina dílů byla slušně napínavá a strašidelná (a některé mi feelingem připomněly mé oblíbené japonské pohádky), takže proč ne. Jen mi lezla na nervy blbost hlavní hrdinky, která poté, co ji ohrožovalo několik duchů, skoro v každém dílu nemohla uvěřit, že by potíže její party zase způsoboval duch. Melodie endingu a jeho grafické řešení nemá chybu. (19.10.2007)

Popravdě řečeno, tohle anime v Japonsku zrovna velký úspěch nesklidilo, spíše naopak. A tak se partička proslulých amerických dabérů z této branže rozhodla očistit pověst tohoto seriálu po svém. Scénář se jim zázrakem podařilo zachovat, jen pozměnili ty nezajímavé hlášky postav a nahradili je kupou hlodů narážejících na celebrity, sexuální orientaci nebo křesťanství. To, co s tímhle podprůměrným seriálem dokázala udělat parta ani ne 10 lidí, je vážně síla. Ono je to totiž mnohem zajímavější, když místo slaboduchých nářků přiblblých dětiček posloucháte naprosto odzbrojující hlášky, které byste přiřadili spíš k jiné věkové kategorii. Duchové a démoni, kteří figurují v každém díle, nahánějí husí kůži, takže v tomto ohledu odvedl seriál dobrou práci. Ale rozhodně doporučuji to zkouknout v anglickém dabingu, v japonštině to je hrozná nuda a nemá to takovou šťávu jako ta parádní verze od amíků. Pokud máte rádi černý humor, rozhodněte se nudit nebudete. Ending Sexy Sexy mluví za vše. (22.09.2017)