Tchyně

Inscenace Tchyně je vcelku dobrá dvouhodinová hra a klidně může být i nadčasová. Co ovšem dokázal první díl, to ten druhý mírně nezvládl. Hlavně postava Vlastimila Brodského nebyla kvalitně rozehrána. Jen se mluví o tom, jaký byl otec despota, přitom se mi spíše jevil jako bručoun. Navíc za chvíli odchází. Úvodní část sice nemá svou gradaci, protože manžel se chová pořád stejně a ta pomyslná poslední kapka k odchodu tedy chybí, ale je více dramatická a dialogově rozvinutější. Dá se to ale pochopit, když ve druhé části už Zdena nebydlí s manželem. Pro mě je neobvyklý trochu postoj Petra, který nejprve syna vídat chce, pak dostává možnost a už ne bez zvláštního vysvětlení. Další pokračování má navíc mnohem větší spád. Jak by zpíval Karel Gott, čas letí jako bláznivý. I tak ale zajímavá podívaná na sympatickou a krásnou Markétu Fišerovou a trochu zvláštní Věru Galatíkovou. (23.02.2020)

Najväčšou výhodou inscenácie je, že vychádza zo života a do istej miery sa v nej môže nájsť každý, prípadne sa s podobnými problémami stretol vo svojom okolí. Nie všetko sedí, niektoré veci sú preexponované, napríklad panovačnosť manžela, ktorá je ešte aj zle zahraná, alebo primúdrelosť malého chlapca či nevieryhodný útek druhého manžela. Značnú ženskú ruku zasa nezaprie vyznenie inscenácie, v ktorom cítiť letmý feminizmus a to, že všetci chlapi sú takí a takí, všetci sú na vine a ženy majú iba trápenie. Napriek tomu 4 hviezdy s prižmúrením oka, pretože ma osudy postáv zaujali a dve hlavné postavy boli aj dobre obsadené. (13.06.2020)

Film poměrně hezky popisuje co se stane, když se dva lidi k sobě nehodí, ale dítě už je na světě. Rozchod postihne nejen dítě a rodiče, ale i zbytek rodiny, v tomto případě především tchyni Věru Galatíkovou. Ta se ve vnoučeti vidí, je to pro ni cesta ze samoty a opuštěnosti. Jenže po rozvodu těžko stát na straně snachy, hájí tedy syna, mnoho ošklivého je řečeno, ani jedna strana na to není pyšná. Cesta ke smíření je dlouhá, navíc mladí už mají každý svůj život. Ač místy zjednodušený, přesto výborně napsaný a zahraný příběh. 80% (21.01.2017)

Je to sablonovite, a postavy jsou ve svych charakterech hodne akcentovane. To znamena, ze napr. vynikajici padouch Benes, je fakt extrem. Zrovna tak hezka a hodna Marketa, je zas az prilis super, atd. Ale ze zivota to kazdopadne je, nastesti ne z meho, ...protoze takovouhle tchyni (vytecna Galatikova) bych neprezil ani minutu. Co mi ale prijde od Zinnerove zbytecne je to, ze vsichni chlapi jsou vyobrazeni jako kreteni. Od ditete az po dedu. Cili feministky asi jasaji, realita ale takovahle jiste neni. (24.01.2014)

Samozřejmě nechci nijak znevažovat téma Nevěsty, které je stále aktuální a zaslouží si, aby na něj bylo upozorňováno... Ale na Nevěstě mi něco strašně vadilo - z mého pohledu naprosto nevěrohodný scénář Markéty Zinnerové. Každou postavu napsala jako těžko uvěřitelnou karikaturu (chybělo snad jen, aby zrůdný Vladislav Beneš požíral malé děti, a aby správňácký Miroslav Vladyka zachraňoval koťátka z hořících domů), jejich dialogy i vnitřní monology navíc opepřila mnoha moudry typu "ženská je jako kočka", "nosí to v sobě jako outěžek" a výroky o "zpřetrhaných řetězech" a "otiscích minulosti"... K tomu nezvykle otravná hudba Petra Hapky... Nic moc.__P.S. Pokračování Tchyně je o něco lepší a reálnější, díkybohu, ačkoliv postavy stále mluví moc okatým literárním jazykem. (05.07.2012)