Réžia:
Hans AlfredsonScenár:
Hans AlfredsonKamera:
Lars SvanbergHudba:
Alfred JansonHrajú:
Gösta Ekman, Max von Sydow, Birgitta Andersson, Hans Alfredson, Anna Godenius, Börje Ahlstedt, Meg Westergren, Stig Ossian Ericson, Jim Hughes, Jan Wirén (viac)Obsahy(1)
Černá komedie z roku 1975 o osudovém střetnutí mezi diktátorským otcem a majitelem podivné továrny na zpracování vajíček a jeho vzpurným synem. (Netflix)
Recenzie (21)
Anarchistický návod pre vydedencov, ktorí by všetky svoje starosti chceli nechať plávať (doslova). Na druhej strane tu prítomné splynutie s prostredím by v prenesenom význame hlavnej postave závideli aj kariérni oportunisti. S označením "podobenstvo" by som bol opatrný. No rozhodne je o čom premýšľať. Úvod filmu ma nezaujal, jazero naopak veľmi, a koniec to umne spojil. Ale nesmial som sa. Sú komédie a komédie, toto bola tá druhá kategória. ()
Poprvé jsem z tohoto filmu zůstal v šoku a zároveň oněměl úžasem, opakovaně si ho vychutnávám snad ještě více... Absurdní (tragi)komedie se sci-fi prvkem nabírá největší grády, když se v polovině přesune z moderního světa přímo k oblíbeným kořenům tradiční severské kultury, to jest motiv spjatosti člověka s přírodou. V této části nechybí ani nádherné kamerové záběry v přírodě, pro starší skandinávské filmy typické, ovšem Alfredson nabízí tento motiv v tak originálním a absurdním balení, že by mu mohli závidět i zkušení hastrmani z českých rybníčků. Naprosto neočekávatelný vývoj děje, který spěje k velice trefné kritice konzumní společnosti, si na svých bedrech pevně drží osobitý nadhled, neotřelý absurdní humor, ale také po celý čas skvělý výkon Gösty Ekmana, u nějž místy taky žasnete, co vše byl schopen pro svou roli podstoupit. Navíc mu ještě naplno v netradiční komediální roli konkuruje sám velký Max von Sydow v postavě diktátora rodiny i továrny. Určitě jde o jednu z nejoriginálnějších komedií, jaké jsem kdy viděl, a současně výborně propracovanou, včetně myšlenky a poselství. Myslím, že to naprosto trefně vyjádřil ve svém komentář uživatel Pafl, když napsal: "... zatímco v Americe 70. let se kritici rozplývali nad imaginací Nového Holywoodu, ve Švédsku se točily filmy, jaké si dnes ani nedovedeme představit. Prvotřídní." [100%] ()
To, co zbytek světa objevuje v posledních pár letech, kritizoval Alfresdon již před téměř půl stoletím. Mimo jiné rozevírá i náruč osobnímu green dealu bez nutnosti popsat stohy papíru, projednat stovky hodin a stejně nic nevyřešit. Jo, kdo chce, skočí do rybníka, ostatní si mohou pořizovat škrábátka na různé tělesné výčnělky i otvory. Max von Sydow v roli otce je ztělesněním všeho, co lze nenávidět na korporátu. Na rozdíl od Bardema v Dobrém šéfovi nemá smůlu na podřadné herce v ostatních rolích. ()
„Slípka, zadek, art, podnikání start.“ Zda a jak slepice snášejí absurdní art známo není, leč Omnibus by příště raději snášel vejce než další Vejce. Nebo si vzadu do kalhot, dle návodu, zasunul NIXiTCH, geniální švédský vynález hodný Járy Cimrmana. V Čechách kupodivu zatím nepatentován, vhodný pro start-up. Jak jsem si užil exkurzi do Alfredsonovy drůbežárny? Asi jako Gösta Ekman otcovraždu a pokus o incest, s výsledkem tristním. Stovky nosnic sice vyzobaly žánrový mix sociální satiry, grotesky s prvky surrealismu a oidipovského dramatu. A v jezírku jsem si rochnil a fajně obrůstal žabincem, provázán s přírodou. Bohužel ale, i přes intenzivní namáčení „chytrého a dobře strukturovaného“ scénáře, musím konstatovat, že mi to přišlo nějaké... suché. KVÍZOVÉ KVOKÉNKO: [][] Chceme-li si užít „kritický pohled na společnost“, podíváme se: A) Do slepičího zadku. B) Na Vejce... C) Na O kuřatech... D) Na tv zprávy a do zrcadla. [][] Odpověď C) je správně, D) je neutrální, A) a B) jsou dvě rovnocené, stejně špatné možnosti. S Vejcem jako s bouřkou, hlavně se z toho nepo... Třikrát to zaťukám, lžičkou na skořápku. ()
Absurdní alegorie na současný konzumismus, která žel podle mne nemá ujasněné, co přesně chce říct, a která má timing naruby - místo hodiny sžíravého představení debility dekadence a půl hodiny poselství to chtělo otočit, dekadenci se věnovat ze všeho nejméně, a místo toho promyslet ten konec. Takhle se to rozpadá na dvě nestejně dlouhé poloviny, kde sice sem tam zazní dost chytrý postřeh, občas dobrá hláška i fór, ale celkově to moc konzistentní není. Zahrané je to skvěle, dokonce na skoro bollywoodskou písničku dojde (a jak ona, tak tulák mají ke konci svůj jistý význam), ale málo platné, tu myšlenku opravdovou, velikou, to velké téma, to se mi v tom hledá těžko. Buď to měla být absurdní parodie na velkopodnikatele a korporace á la Křidýlko, nebo stehýnko (kde ten příběh funguje daleko líp a přesněji), nebo to měla být rovnou eko agitka s mírným postapo nádechem, ale takhle to není ani jedno. Btw, incestní scéna mi přišla úplně mimo mísu. ()
Galéria (3)
Fotka © SF-Produktion AB
Reklama