Vejce – Příběh natvrdo

Při návštěvě alternativního divadelního představení se vám může často stát, že se dočkáte výjimečného zážitku. Jindy ale narazíte na utahanější kus, kde sice vnímáte pokusy tvůrců o originalitu, ale brzy v hlavě začnete odpočítávat konec a domů odcházíte s menším rozčarováním. Podobné pocity jsem vnímal během závěrečných titulků Příběhu natvrdo. Po celou stopáž jsem obdivoval, jak je snímek natočený a vůbec jak si tvůrci vyhráli s výtvarnou stránkou. Co naplat, ale když jsem po prvních dvaceti minutách začal koukat na hodinky. Film se potácí mezi absurditou a prvoplánovostí, ale zasmál jsem se pouze jednou, při odkazu na grotesky Laurela a Hardyho. Vždy, když začínala nějaká další dějová pasáž, jsem se těšil, že se mi snad podaří "zabrat" (nejvíc nadějně to vypadalo u výletu do Kodaně), ale nepovedlo se. Na komedii filmu dost schází tempo, řadu míst by pomohlo rozhýbat použití vhodné hudby. Max Von Sydow sice hraje v komedii, ale nikoliv komediální roli a je znát, že se necítí jako ryba ve vodě. Gösta Ekman je ovšem přesný (jak píší kolegové, starší kopie Martina Freemana) a určitě nezatracuji nápad se podívat na nějaký jeho jiný film. Myšlenka filmu je výsostně aktuální ("Alespoň jsem měl vizi", co Mr. Musk?), ale šampiony v absurdních komediích u mě rozhodně zůstávají Britové. (09.04.2023)

Natvrdo řečeno tohle je ulítlost non plus ultra, nicméně podařilo se mi zachytit sdělení i myšlenku a to se počítá i cení.. Max von Sydow má dostatečné charisma i herecký um, aby mohl věrohodně sehrát roli despoty a Gösta Ekman vypadá místy opravdu slabomyslně, dokonce bych mu možná uvěřila i to, že uvízne v kaluži mezi lekníny.. Mýma očima žánrově nezařaditelné a tento absurdní styl není mým filmovým šálkem.. (07.04.2023)

To, co zbytek světa objevuje v posledních pár letech, kritizoval Alfresdon již před téměř půl stoletím. Mimo jiné rozevírá i náruč osobnímu green dealu bez nutnosti popsat stohy papíru, projednat stovky hodin a stejně nic nevyřešit. Jo, kdo chce, skočí do rybníka, ostatní si mohou pořizovat škrábátka na různé tělesné výčnělky i otvory. Max von Sydow v roli otce je ztělesněním všeho, co lze nenávidět na korporátu. Na rozdíl od Bardema v Dobrém šéfovi nemá smůlu na podřadné herce v ostatních rolích. (21.05.2023)

Absurdní alegorie na současný konzumismus, která žel podle mne nemá ujasněné, co přesně chce říct, a která má timing naruby - místo hodiny sžíravého představení debility dekadence a půl hodiny poselství to chtělo otočit, dekadenci se věnovat ze všeho nejméně, a místo toho promyslet ten konec. Takhle se to rozpadá na dvě nestejně dlouhé poloviny, kde sice sem tam zazní dost chytrý postřeh, občas dobrá hláška i fór, ale celkově to moc konzistentní není. Zahrané je to skvěle, dokonce na skoro bollywoodskou písničku dojde (a jak ona, tak tulák mají ke konci svůj jistý význam), ale málo platné, tu myšlenku opravdovou, velikou, to velké téma, to se mi v tom hledá těžko. Buď to měla být absurdní parodie na velkopodnikatele a korporace á la Křidýlko, nebo stehýnko (kde ten příběh funguje daleko líp a přesněji), nebo to měla být rovnou eko agitka s mírným postapo nádechem, ale takhle to není ani jedno. Btw, incestní scéna mi přišla úplně mimo mísu. (08.04.2023)

Anarchistický návod pre vydedencov, ktorí by všetky svoje starosti chceli nechať plávať (doslova). Na druhej strane tu prítomné splynutie s prostredím by v prenesenom význame hlavnej postave závideli aj kariérni oportunisti. S označením "podobenstvo" by som bol opatrný. No rozhodne je o čom premýšľať. Úvod filmu ma nezaujal, jazero naopak veľmi, a koniec to umne spojil. Ale nesmial som sa. Sú komédie a komédie, toto bola tá druhá kategória. (05.04.2023)