Šepot smrti

Pokud chcete točit horor, měli byste umět dodržovat pravidla žánru. Je sice hezké, že víte, jak se používají modré filtry a že v zimě to bude vypadat cool, ale také musíte od úvodních minut do diváka to napětí cpát horem dolem, aby byl strachy podělaný, co se stane v následujících minutách. A ne že nějaká ženská běží lesem a honí ji vlk, a pak přijde Santa Klaus a zase vlastně žádné napětí, pak nějaký tajemný hlas: Help Me! a máme jasno, oč asi tak půjde - a ono o to opravdu jde a je to nuda, protože pořád jsme divákovi nenaservírovali, proč by se vlastně jako měl bát. Chybí jakákoliv osudovost, strach o postavy, je vám jedno jak kluk, tak únosci, nesympatičtí jsou všichni. Vzít jen hororové atributy a naskládat do řady vedle sebe vážně nestačí. (23.07.2012)

Který filmový tvůrce by se nechtěl vrátit k těm starým dobrým časům, kdy horory byly strašidelné, aniž by v nich protekly hektolitry krve? Přáli by si to nejspíš všichni, ale nejen tvůrci, nýbrž také (a zejména) diváci, jejichž rohovka už jinou barvu, než červenou, pomalu přestává pobírat. Scénáristi se nemohli pokusit tento problém vyřešit hůře - převzali starý koncept filmů typu The Omen a převlékli jej do nového kabátku. Takovýmto způsobem vzniklo mnoho filmů a jedním z nich je také Šepot. (18.12.2010)

Upřímně řečeno, Šepot na mě vůbec nefungoval, pokud jde o to zásadní, co dělá dobrý horor hororem, tzn. o atmosféru. Film vlastně jen recykluje oblíbená klišé úspěšných, ale i brakových hororových filmů a nezapře ani béčkový rozpočet. Srovnání s legendárním Omen se můžu jen usmívat, i velmi průměrná a mnohými zatracovaná Loď duchů mi přišla minimálně o třídu lepší a to ji opravdu nepovažuju za nějaký žánrový skvost, nadělil jsem jí s oběma očima zamhouřenýma 3*, a u Šepotu se mi nastavovat nechce, protože na mě nefunguje ani přítomnost oblíbených hvězd z kultovních seriálových projektů nedávné minulosti. Celkový dojem: 25 %. Zarytí hororoví fanoušci si můžou 2* přičíst. (04.12.2011)

Pro mě je tohle zklamání, Omenu to nesahá ani po kotníky, jelikož celej příběh je výrazně slabšího ražení, chlapec,ač ho tady dost lidí vyzdvihuje, tak je spíš k smíchu, než že by byl uhrančivě děsivej, krom toho působí neskutečně přehnaně profi, kdy má neustále plno geniálních průpovídek, ale uvěřitelný jsou z toho tak dvě slova a cítit nějaký neznámý zlo z něj neni ani na třícentimetrovou vzdálenost. Ostatní postavy se zase chovaj trošku nelogicky a chaoticky a nechávaj asi až moc snadno a jednoduše vochcávat od chlapce. Je to bohužel nuda, kterou ale občas vylepší povedená, i když čekaná, lekačka a závěrečných dejme tomu 15 minut začínajících výborným chorálem nebo jak bych to nazval, víc ani ťuk. 2,5* (15.07.2008)

Překvapení asi ano, tenhle kousek mnou prošel, neublížil, několikrát solidně vyděsil i několika nápady mile překvapil, ale nakonec platí to, co na začátku. Prošel a odezněl. Zbraně, které využívá, jsou účinné, udrží v napětí a všudypřítomnými zvuky pocuchá nervy. Frackovitost malého démona beru, jen moc žvaní a vše se snaží hloupému divákovi vysvětlit. S partou únosců je to horší. Dělají všechno proto, aby postupně skončili přikrytí dekou ve sklepě. Jejich kroky jsou nejednou nelogické a týrají tím diváka. Sborová Carol of the Bells potěšila!! Slušné tři hvězdy.. (26.02.2014)