Déjà Vu

Kdysi jsem měl pocit, že sleduji na dobré frekvenci vysílající kriminální thriller, v němž si zničehonic Timecop Denzel začne hrát na pre-crime agenta z Minority Report. Aby zachránil svou Kate ze sprchy, musí spoře oděný Leopold Washington nasednout do DeLoreanu americké vlády (co zatím nepropustil ani křečka v noční košili) a podoben tvrdému Terminátorovi, jenž ví, co bude next, zneškodnit teroristu usilujícího o tajemnou záři nad New Orleans. To vše v pro autora typickém zoomovaném stylu návratu do filmové budoucnosti. A pak jsem viděl Scottův film a zažil Deja Vu.. (03.05.2010)

Navzdory názvu, nezažil jsem během sledování ani jedinkrát onen pověstný pocit již jednou viděného. Déjà Vu je nadmíru originální podívanou, na které nejvíce oceňuji její obojetnost. Můžete si lámat hlavu nad všelijakými fyzikálními a jinými paradoxy, ale taky můžete všechny vyvstanuvší otázky hodit za hlavu a jenom si užívat parádně zrežírovaný akční thriller. S tou akcí to sice není tak žhavé jako v jiných Scottových peckách, jeho režie je oproti předchozímu Dominu vůbec velmi umírněná – příběh tu ovšem není jenom proto, že se to tak nějak očekává. Princip zařízení umožňujícího sledovat minulost sice vypadá děsně složitě, ale vše je nám hezky po lopatě, srozumitelně, vysvětleno (Denzelu Washingtonovi ostatně taky) a osobně mi nedělalo problém akceptovat také lehce bizarní romantickou linii, pravděpodobně hlavní příčinu „měkčího“ konce (nad odkazy k 11.9.01 a hurikánu Katrina jsem již však oči přivřít musel). Paula Patton je krásná a Denzel sympaťák, takže chemie mezi nimi funguje i takhle „na dálku“. Déjà Vu není natolik chytrým filmem, jak se místy tváří (aniž by nám cokoliv vnucoval), stále je však dost chytrým na to, aby dokázal naplnit i očekávání náročnějšího diváka. A pokud tohle dokáže film od první do poslední vteřiny zběsile zábavný, je těžké odolat nutkání zařvat radostí (a nemyslím tím zařvat jako zařvat, ale zařvat jako zakřičet). 85% Zajímavé komentáře: Douglas, Lateef, lachim, Indy, ]V[()Rt (17.12.2007)

A to mi to zpočátku připadalo jako běžný krimithriller ze současnosti (synopsi jsem předem nečetl). Když se ale na scéně objevilo super-mega-hyper-hitech futuristické sledovací zařízení "Sněhurka", došlo mi, že se dívám na sci-fi. Tony Scott natočil svůj nejzábavnější film za poslední roky, ne tak nudný jako Muž v ohni, ani tak epileptický jako Domino. Příjemně strávený večer. A to mi to zpočátku připadalo jako běžný krimithriller ze současnosti (synopsi jsem předem nečetl). Když se ale na scéně objevilo super-mega-hyper-hitech futuristické sledovací zařízení "Sněhurka", došlo mi, že se dívám na sci-fi. Tony Scott natočil svůj nejzábavnější film za poslední roky, ne tak nudný jako Muž v ohni, ani tak epileptický jako Domino. Příjemně strávený večer. (19.12.2006)

Původně jsem chtěl napsat, že narozdíl od staršího bráchy, který se čím dál víc ztrácí ve svém filmařském světě (čímž se výsledky jeho práce postupem doby víc a víc vzdalují divákovi), u Tonyho platí, že "Déža ví"...jenže po zprávách o Top Gunu 2 si tím už nejsem moc jistý:) Nicméně faktem zůstává, že Déjà Vu je tradičně "tonyscottovsky" svižně a řízně natočený dejmetomuthriller s poměrně originálně zavariovaným příběhem o cestování v čase. Na jakékoliv logické námitky v případech tohoto fenoménu rezignuji, takže když mi to někdo dobře zahraje a podá zabalené do vkusného obrazu, vidím před sebou příklad toho, jak by mohli vypadat třeba Lovci Dinosaurů (však víte, ti co v nich Ben Kingsley s bílým hárem posílá lidi na safari do pravěku a začne se přitom zgruntu měnit historie), kdyby je dostal do ruky schopný realizační tým a ne banda kreténů. Ano, tvrdím tady, že Déjà Vu je scifárna hodná srovnání s Rayem Bradburym. K tomu je to řemeslně výborně zpracovaný kus filmu. Ale má to háček - i když mi nedělá problém vybavit si lecjakou scénu, byly mi v podstatě jedno, zajímalo mě jenom to, jestli se ty jednotlivé postupně se objevující indicie nakonec seřadí za sebe tak, abych mohl na konci udělat "Jó, dobře vy." A stalo se. Jenže i tak je pro mě Déjà Vu snímkem, který sice někomu doporučím, když se mě zeptá na nějaký inteligentní akční film, ale pokud si mám vybrat, jestli se podívat znova, nebo radši sáhnout pro něco z mé filmotéky, nebo i něco nového, u čeho jsou předpoklady dobré "zábavy", Scottovo dílo i přes svoje shora popsané kvality nevyhraje. Je to sice schizofrenní, ale pro mě osobně to zkrátka vychází všehovšudy na 70%. (28.10.2010)

„Fyzika to nepripúšťa.“ – „A čo ak ide o niečo iné?“ Riža mi DEJA VU spomínal 2 roky a vždy, keď som mu čoraz nervóznejšie odsekol, že som ho stále nevidel, krútil hlavou. No, zasa až tak zle som neurobil. Je pravda, že pri pár scénach (napr. keď Adam Goldberg Denzelovi Washingtonovi vysvetľuje „tok času a dvoch línií, bežiacich vedľa seba“) som sa nasprostasto usmieval. Síce som nič nechápal, ale bavilo ma to počúvať a pozerať sa na dobre hrajúcich hercov. Bohužiaľ, takýchto labužníckych scén má ľúbostný teroristický triler málo (a všade vychvaľovaná „automobilová časová naháňačka" medzi ne nepatrí). Ku koncu je snímka čoraz bezradnejšia: vlastenecký terorista samopalom „očisťuje strom demokracie“, obézny (ale inak fajn) Val Kilmer „správňacky“ odvracia tvár od šialeného experimentu („Potom tu zhasnite.“) a pozrite, kto to vchádza na finálne miesto činu! Ale nie, som zbytočne krutý, nech už budete od spojenia Scott/Bruckheimer čakať čokoľvek, asi vás to prekvapí. Či už nedostatkom akcie alebo scenárom, ktorý sa snaží (bohužiaľ len snaží) pôsobiť inteligentne. Nakoniec zostal len charizmatický Washington, ktorý dosiahol zrelú pozíciu skúseného muža, ktorý je v Hollywoode v podstate bezkonkurenčný. Ďalším plusom je samotný pod-žáner "time travel" (napr. 12 OPÍC, trilógia NÁVRAT DO BUDÚCNOSTI, ZVIERACIA KAZAJKA, DOM PRI JAZERE, OSUDOVÝ DOTYK), ktorému síce nikto nerozumie (ani scenáristi), ale reči o predurčenosti, osude a životných rozhodnutiach nemôžu nefascinovať. Trocha. (01.11.2009)