Déjà Vu

Není to čistých pět.. spíše takových ušmudlaných 4 a půl... Po, pro mne vícemméně nepřijatelném, přeHypovaném Dominu se Scott zklidnil na, pro mne zcela únosnou mez, a natočil povídvanou, která, nejenom že je po formální stránce víceméně skvělá, ale i dějově je poměrně velmi zajímavá. "Sledovací" část je naprosto brilantní, honička s autem o 4 dny pozadu je beznadsázky GENIÁLNÍ, když nastoupí druhá část, v paralelním časovéím úseku, nastupuje drobný chaos, který ale MÁ logiku! Za jednoznačné plus považuji i do poslední chvíle nejasný konec. Bohužel, ztráta tempa je ke konci zcela nepřehlédnutelná. (30.12.2006)

„Fyzika to nepripúšťa.“ – „A čo ak ide o niečo iné?“ Riža mi DEJA VU spomínal 2 roky a vždy, keď som mu čoraz nervóznejšie odsekol, že som ho stále nevidel, krútil hlavou. No, zasa až tak zle som neurobil. Je pravda, že pri pár scénach (napr. keď Adam Goldberg Denzelovi Washingtonovi vysvetľuje „tok času a dvoch línií, bežiacich vedľa seba“) som sa nasprostasto usmieval. Síce som nič nechápal, ale bavilo ma to počúvať a pozerať sa na dobre hrajúcich hercov. Bohužiaľ, takýchto labužníckych scén má ľúbostný teroristický triler málo (a všade vychvaľovaná „automobilová časová naháňačka" medzi ne nepatrí). Ku koncu je snímka čoraz bezradnejšia: vlastenecký terorista samopalom „očisťuje strom demokracie“, obézny (ale inak fajn) Val Kilmer „správňacky“ odvracia tvár od šialeného experimentu („Potom tu zhasnite.“) a pozrite, kto to vchádza na finálne miesto činu! Ale nie, som zbytočne krutý, nech už budete od spojenia Scott/Bruckheimer čakať čokoľvek, asi vás to prekvapí. Či už nedostatkom akcie alebo scenárom, ktorý sa snaží (bohužiaľ len snaží) pôsobiť inteligentne. Nakoniec zostal len charizmatický Washington, ktorý dosiahol zrelú pozíciu skúseného muža, ktorý je v Hollywoode v podstate bezkonkurenčný. Ďalším plusom je samotný pod-žáner "time travel" (napr. 12 OPÍC, trilógia NÁVRAT DO BUDÚCNOSTI, ZVIERACIA KAZAJKA, DOM PRI JAZERE, OSUDOVÝ DOTYK), ktorému síce nikto nerozumie (ani scenáristi), ale reči o predurčenosti, osude a životných rozhodnutiach nemôžu nefascinovať. Trocha. (01.11.2009)

Tím, co napíšu, vlastně jen budu opakovat Douglasův komentář. První část, kdy se téměř neřeší, co kdo, kdy a jak změní, a divák je fascinován onou myšlenkou, režisérskými nápady a vychytávkami, je bez výjimky vynikající. Žánrová klišé jsou v první polovině velmi zdařile variována, především automobilová honička je nejlepší a nejoriginálnější jakou jsem ve filmu kdy viděl. Oproti tomu druhá polovina totálně odporuje té první - to, co se film více než hodinu snaží budovat, pohřbí v několika závěrečných desítkách minut (doslova invence přeměněná na klasickou konvenci). Je to velká škoda, protože těch paradoxů (cestování v čase) a logických nesmyslností je v závěru příliš a tento pocit v mnohém předčí jednoznačně pozitivní z úvodní "poloviny". (01.02.2011)

Ked sa spoji zaujimavy scenar so zrucnym reziserom Tonym Scottom, tak to musi byt parada. Lenze ten scenar je az natolko zaujimavy alebo komplikovany, ze sa prvu tretinu divate na nieco a davate si same otazky, pri ktorich nemate priame odpovede. Lenze ak budete mat trpezlivost, nielenze sa vsetkych odpovedi dockate, ale zazijete napinavu honbu za vrahom, myslim si ze i originalnu, pretoze pred tymto filmom som nic podobne nevidel - napr. nahanacku v dvoch casovych rovinach. To sa tykalo ale roku 2006, pricom teraz by som mohol odporucit trosku podobny film, ktory by vas rovnako mohol zaujat a je nim thriller ZDROJOVY KOD (2011) s Jakeom Gyllenhaalom. ________ Denzel Washington - (Agent ATF Doug Carlin) +++ Paula Patton - (Claire Kuchever) +++ Val Kilmer - (Agent FBI Paul Pryzwarra) +++ James Caviezel - (Carroll Oerstadt) +++ Adam Goldberg - (Dr. Alexander Denny) +++ Elden Henson - (Gunnars) +++ Erika Alexander - (Shanti) +++ Bruce Greenwood - (Agent FBIJack McCready) +++ Elle Fanning - (Abbey) +++ Produkcia: Jerry Bruckheimer +++ (28.07.2011)

Na "Déjà Vu" zaujme především to, jak jeho scénář přinesl ideální rámec pro stylový vývoj režijního rukopisu Tonyho Scotta. Po extravagantní "Domino", kde nespolehlivá vypravěčka dávala prostor k okázalému formálnímu hýření, působí nadcházející Scottův projekt jako zdánlivé zklidnění. Ale při tom režisér pro své hrátky s impresí okamžiku za pomocí kombinování různých kamer, materiálů, rychlostí snímání i postprodukčních procesů našel ideální uplatnění ve zdejším vyprávění, které v zásadní prostřední části pracuje s možností nahlížet do probíhajícího času v minulosti a při tom měnit úhly pohledu. Ve svých vrcholných scénách tak film přináší divoce fragmentarizovaný pohled na souběžně probíhající dvě časové roviny, ale právě díky vizuální stylizaci se zde divák ani na chviličku neztrácí. "Déjà Vu" právě v tandemu s "Domino" představuje dva vrcholy pozdního období Scottovy filmografie, kde dostal ve scénářích ideální rámce pro své formální experimenty - v jednom případě k bezuzdnému divočení v zájmu zvýšení expresivity a blouznivosti předkládaného vyprávění a na druhé straně paradoxně k jejich nasazení pro maximální přehlednost i věrohodné zobrazení fantaskních elementů potkávajících se časových rovin. (17.11.2020)