Stopy zločinu: Alibi jako řemen

Jiří Bartoška a Oldřich Navrátil mi jako kriminalisté vůbec nesedli. Dalším problémem je, že je detektivka natočená podle klasické magnetovky. Pokud někdo neví, co to je, tak se jedná o sešitový kriminální román, kterých vycházely za socialismu desítky. Možná doma také nějaké najdete, když prohrabete babičkám stohy knih. Babča je doma také měla a četla. Většina těchto detektivek se pohybovala maximálně kolem sta stránek a byly to velmi obyčejné a nijak zajímavé kriminální případy. Už to tady někdo zmínil, že mu to připomíná Malého pitavala. Mě také. Ovšem Pitaval měl sympatičtější hlavní hrdiny, i když Vlastimil Hašek si v něm zrovna zahrál, a propracovanější systém vyšetřování. (18.08.2020)

40% - Pro mě prakticky neznámý detektivní příběh. Při prvním shlédnutí jsem u něj usnul, při druhém jsem to už dokoukal do konce. Pokus o civilní pojetí. Příběh samotný je takový socialisticko realistický, ale viděl jsem už větší kraviny. Pachatele jsem poznal podle hlasu hned na začátku, takže jakmile se tento herec objevil i v obraze, byl jsem doma. Kriminalistům to samozřejmě trvalo ještě o nějakou chvíli déle. Dá se vidět bez nějakého velkého přemáhání, ale na DVD bych si ho určitě nevypálil. (08.12.2011)

Na jednu stranu je Alibi jako řemen spíše laciná krimi, na druhou stranu tyhle české socialistické detektivky mají své kouzlo. A herecké obsazení je výborné, takže jako odpočinkový film - proč ne?. První část: http://www.youtube.com/watch?v=hU7BKvexvN4 a po ní další tamtéž. (06.02.2013)

Ta čtvrtá hvězda je však pouze za Brno a brněnské herce. ;-) Ale na jedno shlédnutí před spaním celkem solidní podívaná. :-) Klidně bych brala i delší stopáž. Mimochodem - Jaroslava Dufka jsem poznala jen podle hlasu, nikoliv obličeje. :-D Jsem na něj (z divadla) zvyklá pouze s vousy, bez nich jsem ho snad nikdy neviděla. ;-) Nehledě na to, že zde byl i podstatně mladší a méně prostorově výrazný. ;-) Což samozřejmě nemyslím tak, že starší a silnější nebyl v divadle úchvatný, ba naopak. ;-) (19.07.2019)

Občas je na tom znát scenáristická a režijní bezradnost, kdy sami herci netuší, co říkat a co dělat ("Pojď sem. Tak ne, pojď jinam."), ale příběh samotný má hlavu a patu, slušnou atmosféru a za Brno 80. let, včetně těch plácků, dnes už zastavěných moderními prosklenými kostkami, a činžovních domů, musím dát hvězdu nahoru. (08.12.2021)