Černé zrcadlo

Cesta do pekel je často dlážděna těmi nejlepšími úmysly. /// Uhlazenost vzbuzuje, nebo by alespoň měla, opatrnost. Distingovaní lidé, a mnohá umělecká díla na to minimálně od 20. století opakovaně poukazují, umí být skutečně zlí. Hospodský rváč ti rozmlátí hubu, ale když si to vyříkáte, klidně si s tebou dá panáka a do smrti dobrý. Zatímco tichý, načesaný gentleman může být psychopat bez empatie, citu a svědomí. Douglas Hodge hraje takového uhlazeného stárnoucího muže, kdysi projektového manažera lékařského výzkumu v jedné nemocnici. A když už je v důchodu či co, má své muzeum zločinu na nevadské poušti blízké budoucnosti. A v něm exponáty, o kterých ví opravdu hodně. A neváhá do jejich pohnuté historie zasvětit své návštěvníky. /// Povšimněte si etického vývoje vrstveného příběhu. První lékařský vynález je dobrý, ale nešťastnou náhodou se zvrhne. Člověk má pak motivaci jej zneužít. Druhý už je pochybný od svého začátku a konec je vyloženě děsivý. Skafandr a motýl. Třetí je morálně ospravedlnitelný a ve starších dílech BM byl použit jak dobře, tak zvrhle. Ale jeho role ukazuje na morální zvrhlost jedince, který jej od počátku bez skrupulí používá k extrémně nemorálnímu jednání navíc za účelem mrzkého zisku a ne s nějakou řekněme pochopitelnou motivací naplnění potřeb drogově závislého, jako bylo pozdější použití emočapky a čipu. Zároveň je na dílu, jako už v BM tolikrát, děsivá neschopnost společnosti a legislativy reagovat na nové hrozby. A když už reaguje, může to mít ještě děsivější následky (nelegální výmaz opičky). /// Silný díl, který "baví" po celou dobu, proplétá BM universum do povedeného spletence a nabízí i dříve nevídanou katarzi. Na konci jsem já i syn očekával, že vezme do ruky mobil a matku vypne. Možná škoda, že to neudělala. Závěr by tak byl správně ambivalentní. Takto je až moc "happy", dá-li se to tak říct. (26.07.2023)