Rachel, Jack a Ashley Too (S05E03)

Na tenhle díl jsem se díval v den, kdy Paul McCartney oznámil, že pomocí AI dotvoří hlas Johna Lennona do "poslední písně The Beatles", a kdy Ivana Gottová oznámila, že počítačový hlas Karla Gotta načte části jeho autobiografie. Rachel, Jack a Ashley Too tedy sice je především nadsázka, ale zároveň nelze vidět ani její varovný prst. V tomto případě nejspíš prostředníček. (16.06.2023)

Taká roztomilá rozprávka pre dievčatá o zlej macoche, ktorá terorizuje princeznú, ale našťastie ju zachránia dve faninky - popolušky. Po dlhšej dobe sa dočkáme v seriáli happyendu. Gadget sám o sebe nie je príliš ohromujúci, ale odkedy sa zbaví tá bábika obmedzenia, tak je vtipnejšia jak kdejaký robotík zo Star Wars. Miley Cyrus hrá variáciu na samu seba, takže to zvláda bez problémov. Postavy tentokrát fungujú bez problémov, takže napriek naivnému pojatiu ma to bavilo a postavám som držal palce a záver som si vychutnal. Výsledkom je najlepší diel tejto slabej série. 6/10. (18.10.2020)

S velmi přimhouřenýma očima dávám čtvrtou hvězdu za kombinaci na jedné straně poměrně šokujícího zneužití technologie a na straně druhé docela pohodového "teen" příběhu dvou sester řítících se za, ehm, spravedlností? Možná tato kombinace a snížená míra realističnosti částečně podrývá sdělení, které se jinak v tomto dílu skrývá... 7/10 (11.06.2019)

Po poněkud depresivní epizodě Smithereens krok do vod komedie a až na trochu zdlouhavější začátek to funguje. Miley Cyrus tu solidně střílí do vlastních řad a sourozenecká dvojka je sympatická. Na Black Mirror hodně uvolněné a dějové a to za cenu absence takové té úderné pointy, která utváří většinu epizod. To sdělení tam pod tím vším však pořád je. (06.08.2019)

Spoilery! Na standardy 5. série Black Mirror to bylo docela dobré. Sledovat život dvou puberťaček není přesně to, po čem by mé úžasné srdce toužilo (nejedná-li se tedy o žánr pro dospělé, tam existují samozřejmě výjimky). Co se týče myšlenky tohoto dílu, tak musím uznat, že to nebylo vůbec marné. Kromě toho, že snímek poukazuje na již dlouho aktuální problém tvůrců, kteří jsou všechno, jen ne svobodní a nikdo na světě se nemůže divit, že nesmírně často hledají únik k alkoholu nebo drogám, tak poukazuje konečně i na něco z budoucnosti, na co se můžeme teprve těšit. Opět musím v tomto ohledu smeknout, protože mi tvůrčí vize tohoto dílu nepřipadá absolutně přestřelená, jakkoli se to může na první pohled zdát, a proto tu také tento díl svítí v kapitalistických modrých barvách a nikoli v komunistické rudé. Osobní robomotivátoři jsou zcela určitě nevyhnutelným bodem našich životů, nebo tomu minimálně vše doposud nasvědčuje. Kromě toho se díl otřel i o nesmírně zajímavé téma pochopení a využití lidských mozků, kdy konečně budeme v bodu, kdy dokonale porozumíme zpěvu neuronů, což je hudba poněkud vzdálenější budoucnosti, ale je to pro mě osobně velmi oblíbené téma. Bohužel trpím dlouholetou a neodstranitelnou averzí k Miley Cyrus, která mě celou dobu nesmírně srala. A jak jsem již zmínil v úvodu, tak příběh dvou puberťaček a cesta za záchranou herečky, kterou bytostně nenávidím - to bylo předem v mých očích odsouzeno k tomu, že se to nesetká s úspěchem. Přesto pálím rovnou tři kousky za několik docela slušných myšlenek. (13.06.2019)