Na konci všetkých vojen

„Jak to končí, když má život jednotlivce cenu váhy pírka? K čemu se lze dobrat nenávistí, když hledíte do očí nepřítele a vidíte sebe sama? Jakou hodnotu má slitování?” - Když je po všech těch hrůzách, tak si hlavní hrdina podobných bolestných otázek klade ještě mnohem víc... Celkově se pak jedná o značně naturalistický pohled na válku plný neskutečně autentických hereckých výkonů. Možná trochu i díky jímavé hudbě mě to docela sejmulo. (80%) (16.09.2024)

Vcelku slušný film bohužiaľ iba tak na jedno pozretie. Podobné filmy podľa skutočnej udalosti a predovšetkým zo zajatia mám dosť rád. Tento film si odviedol slušný štandard no chýbalo mi tu niečo viac dramatické a pútavé, no tvorcovia sa asi snažili viac o skutočnosť, ktorú akceptujem. Ja som celkom spokojný, herecky je film zvládnutý a natočený je pomerne dobre. Akcie bolo máličko, no atmosféra bola vybudovaná slušne. Film je pomerne neznámy, čo je škoda, reklama mohla byť väčšia. 65% (10.07.2008)

Tak to bol emotívne, obsahovo a naturalisticky bohatý film. Otriasol mnou silnejšie ako niektoré podobné filmy tohto druhu. Nikdy som si nemyslel, že Japonci boli až taký šialený a ten kódex bušidó ich zaväzoval k takým šialenostiam aké robili. Boli tu fakt otrasné zábery, ktoré našťastie neboli samoúčelné a každá viedla k posunutiu psychológie príbehu. A ten nádherný koniec zo súčasnosti mi vlial slzy do očí. Krásny, silný, humanistický a hlboko ľudský príbeh o schopnosti odpustiť a pomôcť. Osobne ja keby som bol v ich situácií, veľmi rád by som bol žiakom Ernesta Gordona. Je mi jeho myslenie veľmi blízke a snažím sa to prejavovať aj vo svojom živote. A to čo spravil na konci vojny ma presvedčilo, že ľudskosť vždy zvíťazí. Inak k hercom - Robert Carlyle sa mi doteraz v každom filme, ktorý som s ním videl veľmi páčil, ale tu podal až nadherecký výkon, Kiefer Sutherland bol výborný, ale herecký koncert podal pre mňa neznámy Ciarán McMenamin. To bol úžas. (13.11.2011)

Nerad bych aby to vyznělo něják neuctivě k válečným zajatcům, ale tenhle film je teda slušná slátanina....Aneb.=když se uprostřed sentimentálního a rádoby emočního filmu přistihnete, že z nasranosti nad přiblblostí scénáře začínáte fandit japoncům a utrpení zajatců je vám někde u řiti-asi něco nefunguje jak má...............Asi si rychle-zase po letech-pustím Veselé Vánoce, pane Lawrenci..na spravení chuti (20.07.2011)

Jeden z nejlepších filmů Kiefera Sutherlanda...Takový příběh amerických vojáků vězněných v japonském lágru a to, že Japonci, potažmo asiaté jsou krutá rasa je myslím všeobecně známo... Film ukazuje, že lidská touha po svobodě a po pomstě, jim dodává neuvěřitelnou sílu, kterou člověk může využít k přežití...Za mě 85% (03.08.2020)