Na konci všetkých vojen

Král Krysa, Most cez rieku Kwai, Na konci všetkých vojen, filmy dobrodružné, vojnové, zo zaujímavého nepoznaného prostredia japonských zajateckých táborov. Tento posledný je zaujímavý akosi ináč, tiež ukazoval postoj Japoncov k zajatcom, utrpenie vojakov v zajatí, .... no je tam aj niečo naviac .... mne sa zdalo, že scenár sa zameral aj na akési stretnutie dvoch kultúr - tej európskej - kresťanskej a ázijskej . ... samurajskej ... sfanatizovaného bushida ... Päť bodov dávam filmu za možnosť pozastaviť sa nad rozprávaním hlavného hrdinu ... čoby škótskeho "nedokončeného" profesora - učiteľa filosofie ... nad myšlienkami ktoré sa nenásilne vtierajú do mysle diváka pri sledovaní deja ... a útrap zajatcov. Jedni srdnato vzdorovali chystali úteky a zúfalo bojovali .. iní sa začali učiť, hľadať v utrpení aspoň troška nádeje , že raz to všetko skončí. Lebo "člověk bez naděje nejspíš zemře". Aby obe skupiny nakoniec na konci filmu sa stretli v hľadaní odpovede na otázku "AKÁ JE CENA MILOSRDENSTVA, KEĎ V OČIACH NEPRIATEĽA NAPOKON ZRIEŠ SÁM SEBA ?" (13.04.2014)

Je hezké vědět, že vždycky se v zrnku písku objeví nějaká perla, o které člověk neví a tudíž netuší co od ní očekávat. Když už se nějaký válečný film objeví a nic o něm nevím, jsem překvapený a hodně zvědavý. Na konci všech válek se odehrává opravdu uplně v té největší prdeli, v táboře, který hlídají japonská a korejská vojska, v táboře, ve kterém tito vojska střeží americké vojáky, o kterých nikdo nemá ani šajnu. Každopádně celý film se odehrává v tomto táboře, takže žádné zajímavé rozvádění příběhu jsem nečekal a hlavně jsem věděl jak to všecko dopadne už od samotného začátku. I přesto, že jsem nic nečekal, protože příběh nic moc nenabídne, byl jsem překvapen a potěšen zároveň. Herecké výkony totiž byly naprosto strhující a to hodně pomohlo atmosféře, která se v táboře dokázala za tu dobu vykreslit. Jako válečné drama mě to hodně zaujalo, přestože jsem o něm nic nevěděl. Prostě jsem byl překvapený, protože jsem viděl film, kterému bych dal jinak tři hvězdičky, za svojí průměrnost. Tu čtvrtou dávám za to, že mě to dokázalo dostat do toho tábora nabytého emocemi. (05.05.2008)

Tak hned ze začátku bych rád uvedl, že nemám rád filozofii a ty kecy kolem ní a film byl "filozofií" pěkně protkán. Dále bych rád upozornil, že nevěřím, že se děj v této podobě skutečně stál. Ne, že by byl film zas takový průšvih, ale ty filozofický žvásty mě nudily a neskutečně deptaly, celý film tím naprosto odrovnaly do prachprostého podprůměru. Myslím si, že každý by v dané situaci volil cestu odporu dle Roberta Carlyleho a 100% by se neuspokojil s kecama nějakého sofistikovaného řečníka. V tom vidím ten rozkol, ale jak jsem psal, chyba je na mé straně a proto na to upozorňuji. Herecké výkony jsou lahůdka a moc se mi líbily, hlavně teda Carlyle byl famózní. První půlka filmu se mi hodně líbila a dost mě překvapila, leč půlka druhá byla hrůza. Škoda škoda, protože film je super, ale vnitřně bojuji se scénářem, kterému bych s chutí dal hodnocení odpad! kdyby ovšem nebyl dle skutečné události. Tak musím věřit tvůrcům, že jde o skutečný námět a hodnotit film jinak. Takže jak jsem psal kdyby byl scénář vymyšlený film jde okamžitě mezi 1 až 2 hvězdy, ale že je námět dle skutečné události hodnotím film jinak a to hlavně kvůli hercům a začátečnímu napětí a tlaku. (09.01.2006)

Zacne sa to ako klasicky film z lagra v ktorom behom druhej svetovej kruti japonci väznia chudakov britov a nutia ich v tazkych podmienkach stavat zeleznicu. Mame tu klasicke archetypy. Sebecky Kiefer Sutherland, ktory sa stara len o seba, hrdy vojak Robert Carlyle, ktory cely cas planuje utek, dobrosrdecny Mark Strong alebo naivny Ciarán McMenamin z ktoreho pohladu je cely film podany. Na druhej strane zase mame strazcu, ktory vsetkych väznov terorizuje a samozrejme tu je aj jeden dobry japoncik, aby neboli vsetci japonci za svine. Epizodky, ktore postavy zazivaju nie su dvakrat originalne, ale samotne postavy su zahrane natolko kvalitne, ze vas ich osud zaujme. Lenze v polovici sa film zlomi a naplno sa ukaze, ze nie je ani tak o postavach a ich utrpeni, ale skôr o strete filozofii a ich vplyve na postavy. Takze sa ukaze, ze japonci su taki nekompromisni fanatici kvôli tomu, ze len plnia filozofiu bushida a rovnako kruto trestaju nielen väznov ale aj svojich. A cast väznov sa postupne, kvôli tomu aby prezili, uchyluje k viere. Od tej chvíli boli pre mna nabozenske kecy väcsim utrpenim ako fyzicka namaha a hlad, ktory postavy zazivali. Takze v prvej polovici filmu som sa najviac identifikoval so samotarom Sutherlandom a v druhej som chcel z toho nabozenskeho pekla zdrhnut rovnako rychlo ako zmagoreny Carlyle. Z podobnych filmov je ovela lepsi komornejsi Rescue Dawn alebo klasika The Bridge on the River Kwai. 6/10. (08.10.2017)

Velmi působivý a pravdivý příběh z japonského zajateckého tábora za 2.světové války. Z normálních spojeneckých vojáků se za rok pobytu v táboře staly nemocné živé trosky, které zápasily o holé přežití. Krutost Japonců je dána vojenským kodexem, čím krutější zacházení se zajatci, tím více dozorce prokazuje věrnost japonskému císaři. Pravdivý příběh sepsal přeživší anglický kapitán Gordon, který poskytoval svým spolutrpitelům duševní pomoc tím, že založil v táboře jakousi pomyslnou "universitu vědy", kde se zajatci školili ke snášenlivosti, pokoře, trpělivosti a odpuštění. Díky tomu, se situace v táboře dosti zlepšila a "zahanbila" i kruté japonské vojáky. To se projevilo ke konci války, kdy do tábora přijede nákladní auto se spousty zraněných japonských vojáků a hlavní dozorce je vyhání a nechce poskytnout pomoc. Angličtí zajatci za vedení kapit.Gordona těmto zraněným poskytnou pomoc, protože Gordon prohlásí, že : " To nejsou nepřátelé, jsou to jen nemocné a zraněné lidské bytosti, které potřebují pomoc." Nádherný film, hluboce lidský. Nějaké stavění železnice je zde jenom podpůrnou záležitosti, aby se vůbec něco dělo. Nechce se věřit, že takové peklo může člověk přežít. (29.05.2008)