Záležitost rodiny

Mám čím dál tím raději Dussoliera nového tisíciletí. Vypadá a tváří se jako gentleman ze staré školy. On jím dokonce bezpochyby i je. Ale dokáže si přitom ze sebe dělat neskutečnou legraci. A tak nejsilnějšími momenty byla jeho přítomnost před kamerou. A kapitola Jean si mi jevila nejzdařilejší, škoda, že byla tak kratičká. Clausi Drexele, tahle scenáristická a režijní prvotina se Vám velmi povedla, takže šupky dupky, koukejte honem natočit něco dalšího, už se těším. (04.01.2014)

Už som videl filmy spracované týmto spôsobom, no "Affaire de famille" to chytilo za správny koniec. Nemôžem povedať, že by všetko fungovalo a rozhodne tam sú momentky, ktoré sú trošku predvídateľné. Vieme rýchlo zo situácií pochopiť, že niektoré postavy nebudú tým, kým sa tvária a majú ešte nejaké tajomstvá. Nebudem to spoilovať, no nie je ťažké to podľa mňa pochopiť a rozmotať. Možno nie hneď v prvej časti, no postupne to príde. Ale film je správne vtipný, vie udržať pozornosť a má dobré tempo. Postavy sú zaujímavé, atmosféru to má a záver je skutočne, že wow. To bol teda riadny záver. Ak budete mať možnosť, čeknite si film. Podľa mňa je dobrý. Len neviem dokopy čo o ňom viac povedať. Hodnotenie: B+ (05.04.2020)

Dokud mi závěrečná pětiminutovka neukázala, že šlo o parodii na krimifilm, považoval jsem tenhle příběh za velmi slaboduché až amatérské dílko, v němž se děly málo pravděpodobné a nesmyslně vykonstruované věci. Pak mi začalo svítat, když se ukázalo, že vlastně všichni "hrdinové" jsou vlastně lumpové, jimž jde o to získat prachy a využít je. Jako by to byl obraz dnešní společnosti; koneckonců tímhle trojstranným pohledem získal divák ucelený příběh, který se tázal, jak by se sám divák zachoval v případě, že by sám byl tím bývalým fotbalistou, majitelkou obchodu či nedozrálou dívkou, která se zaplete do krádeže poněkud aktivněji... Pro mnohé by to byl pohled do vlastní tváře... Díky záběrům na pohřbívané mladíky a na vybuchující pytle s penězi tomu čtyři hvězdičky dám. (20.06.2014)

Úvodem bych řekl, že se nejedná o komedii. Pokud ano, tak autoři omylem všechny zábavné scény a hlášky nejspíš z filmu vystříhali. Jinak si totiž to zařazení nedovedu vysvětlit. Nicméně film z pohledu tří osob vypadá docela svěže. Divák se vždy dozví něco nového a je to vskutku originální. I když něco podobného již použili tvůrci filmu Zkurvená noc. Doufám, že mi můj komentář neškrtnou, ale ten film se tak v Česku skutečně jmenuje, ač jeho originální americký název je 11:14. Nicméně scénář byl trochu průměrnější, ale k ději to docela sedělo. Působilo to obyčejností rodiny i zlodějů. Každopádně děj byl plný překvapivých momentů a zvratů, takže divák je uspokojen, neboť řadu věcí nečeká a ani konec tak není očekávaný. Silnější hodnocení nedávám jen proto, že herecké výkony nebyly příliš skvostné, ale na druhé straně Miou-Miou byla úžasná. Její překvapivý výraz byl docela vtipný a používala ho často. Úplně to vystihuje hláška z filmu Což takhle dát si špenát: „Zas už něco!" Celkově to nebyl špatný film. A vlastně mi ani nevadilo, že nebyl lepší. Byly momenty, kdy jsem se pousmál, což asi znamená, že by se mělo přeci jen jednat o komedii, ač já si zařazení komedie představuji vtipněji. Ale nebyl to špatný film a nejspíš bych ho jako zajímavé osvěžení doporučil. (19.04.2017)

Osvedčený prístup snímania tej istej udalosti z pohľadu rôznych osôb prináša mnohé prekvapenia. Spočiatku sú očakávané, neskôr už prekvapujúce a ku koncu šokujúce. A to veľmi príjemne, keďže od tohto neznámeho filmu som neočakával nič, a nakoniec z toho bola veľmi príjemná jazda s podarenou rodinkou. Zločinci sú, ako v každej francúzskej kriminálke za blbcov a humorom sa celkovo nešetrí, najviac sa mi pozdávala asi predajňa so zbraňami. (15.05.2014)