Hoffman

Pan Hoffman je poněkud tajemný muž mnoha tváří... má pověst velkého sukničkáře, nekompromisně se podbízí slečince v bytě (některé ty jeho úchylné řečičky nebylo zrovna lahodné poslouchat). Na druhou stranu není mu cizí být příjemným společníkem do páru, také zábavným průvodcem po výletě v přírodě, který vám za pochodu imituje kvákání žab, no jindy se v něm taky probouzí velká nesmělost a ostýchavost... Člověk nikdy neví, jak se protentokrát znovu zachová a podobné je to s celým filmem. Když slečna Smithová dobrovolně zazvoní u bytu pana a a zároveň se ho od první chvíle štítí, jsme vhozeni do znepokojivé situace, která neměla našlápnuto daleko od strašidelného thrilleru. O dvou postavách toho nevíme mnoho, netušíme, proč se vlastně v případě takové vztahové konstelaci sešli, a směr, jakým se bude příběh vyvíjet, umí mnohokrát překvapit. Mezi Peterem Sellersem v nezvyklé poloze psychologicky složitého milovníka a mile naivní Sinéad Cusack tu panuje zvláštní napětí, které postupem času dává vzniknout zajímavé chemii. Dokážou utáhnout celý komorní snímek natolik, až si v několika málo scénách říkáte, jak explicitní přítomnost dalších postav působí málem rušivě. Za čistokrevní komedii bych snímek neoznačil, ale z některých scén a závěru nakonec ten hřejivý pocit zůstal... a tady raději končím, abych nevyzradil pointu a závěr. 90% (21.05.2020)

Sellers takový, že dokáže dojmout. Nesentimentální, přesto citlivá romantika. Málokdy se to dá říct, ale tohle je něžný film bez patosu. Proč to nevydají? /18. 12. 11./____ Po letech a opětovném shlédnutí přidávám: jak téměř vždy nesnáším Sellerse, tak tady je neuvěřitelné, jak silné sexuální pnutí mezi ním a tou nádherně mladičkou Cusack panuje už od první scény. A KOUSEK FAKT PODSTATNÉHO DĚJE - slečna Smithová se musí rozhodnout mezi mladíkem, který ji bere jako hračku a otrokyni a mužem, který ji bere jako hračku a bohyni. Neradostné rozhodování, ale vcelku jasné. Nicméně myslím, že slečna Smithová pana Hoffmana časem velice překvapí, protože ona má určitě pod tou vyjukanou fasádou pořádné drápky.___Stejně je ale smutné, že slečna Smithová, srozuměná s týdnem soužití s jedním starým obšourníkem se musí spokojit jen s kecami a s demonstrací jeho majetku. Není divu, že se cítí uražená. Konec konců souhlasila s týdenním soužitím s obšourníkem a nic? To je prostě hnus, slečno Smithová, a vašemu rozhořčení se vůbec nedivím. (18.12.2011)

Ve snímku "Hoffman" se naplno ukazuje Sellersovo mistrovství, které netkví v tom, že byl skvělý pro komediální role, ale v tom, že komediálně dovedl podat i dramatické, tragické role, a to způsobem, kdy vás dovede v některých scénách doslova zamrazit. Jeden z nejlepších a nejvšestrannějších herců historie. (10.05.2017)

Komedie? Spíš psychologické drama rozsahu 2 + 1 (dvě postavy, jedno prostředí – z větší části), v němž zbylo místo pro krutý humor. Nejkrutější vtip, bohužel asi nezamýšlený, přichází v samém závěru. Co slečnu Smithovou k tak nepravděpodobnému aktu přimělo, stockholmský syndrom? K příběhu, tak obratně balancujícím mezi smrtelně vážným a úsměvným, vůbec nepasuje líbivě idylický hudební doprovod, vhodnější pro romantickou komedii. Ale zase je fakt, že hudba k některým scénám vytváří mrazivý kontrast. Opět netuším, jestli záměrně. Zcela jistý jsem si pouze prvotřídním herectvím Petera Sellerse, který v roli muže neschopného dosáhnout toho, co by chtěl, budí znepokojení i lítost. Někdy obojí zároveň. Sinéad Cusack se snaží, po boku nezvykle utlumeného Sellerse se ale její hraní mění v přehrávání. Ty lepší čtyři hvězdičky jsou přesto hlavně za herce a za prostor, kterým jim – do té i od té doby hlavně televizní – režisér v poměrně dlouhých záběrech poskytuje. 80% (19.07.2010)

Som naozaj spokojný, ale chcel som byť ešte viac. Začiatok totiž sľúbil niečo inteligentné a zvrátené a mohol teda konkurovať mojej srdcovke. Potom sa hrdinovia samozrejme začali uberať do podstatne bežnejšieho a masami obľubovanejšieho žánru, ale celok nepokazili. Bol tu výborný Sellers (prednášajúci svoje cynicky úprimné myšlienky a lá Oscar Wilde), ktorý síce vie čo chce, ale nejde za tým neochvejne. Bráni mu z časti svedomie, z časti hanblivosť, ergo celá jeho povaha. No a jeho protipól a objekt túžby zároveň, Sinéad Cusack, ktorá je v danej situácií, za pomoci neskúsenosti, úplne neurotická. Ale prejde si nemalým vývinom, aby bola divácky atraktívnejšia a už je na svete klišé jak hrom. No v tomto prípade mi to nevadilo, bavil som sa naďalej. A bolo to pre mňa veľké prekvapenie, aké vždy poteší pri menších a menej známych filmoch. Pre absolútne hodnotenie som sa nakoniec rozhodol kvôli scenáru, ktorý bol výborný! Aby ste mali predstavu, stačí asi poznamenať, že do komentáru nedávam žiadny citát len preto, že netuším ktorý vybrať. (19.05.2013)