Bol som pri tom

Negramotný zahradník Chance se po smrti svého pána poprvé vydává za hradby pozemku, kde sloužil, a poznává okolní svět. Nepraktickému muži, který neví nic víc, než několik mouder ohledně rostlin a to, co se dozvěděl z televizních pořadů, hned prvního dne přejede jedna bohatá rodina nohu a z Chance, zahradníka, se omylem stává pan Chauncey Zahradník, jehož "moudra" o květinách a střídání ročních období se brzy stanou základy ekonomie i politologie. "V zahradě má všechno svůj čas. Nejdřív je jaro a léto, ale po nich přijde podzim a zima. A nakonec budeme mít zase jaro a léto." "Náš přemýšlivý přítel chce zřejmě říct, že vítáme střídání ročních období v přírodě, ale v ekonomice nás něco podobného znepokojuje." "Ano, na jaře vše poroste." Chance se setkává s prezidentem a jeho jméno se objevuje na titulních stranách vše časopisů. Muž, který dodenávna neznal nic víc než realitu zprostředkovanou televizí a nejde mu na rozum, že někteří lidé prostě nejdou dálkovým ovladačem vypnout, se stává celebritou, která zajímá díky své pozoruhodné (ne)minulosti i FBI. "Je nemožné zamést po sobě všechny stopy. Jediný, kdo by to dokázal, je bývalý agent FBI." Výborná satirická, sarkastická komedie na politiku a společnost ve Spojených státech s excelujícím Sellersem a řadou nezapomenutelných momentů. Milostná scéna se stojkou na posteli nechť mi dá za pravdu. (21.12.2007)

Milý a kvalitní film. Ale: po celou dobu jsem se cítil krajně nepříjemně, že se to musí každou chvíli zvrtnout. Všichni prozří a chudák zahradník bude za hlupáka. Ale nestalo se to, což mě opravdu překvapilo. Líbilo se mi, že autor předlohy je zároveň autorem scénáře, tak by to mělo být. Klady filmu jmenovat nebudu, protože jich je nespočet, zápory nenacházím. Přesto nedávám plné hodnocení, proč? Sám nevím, prostě mě to až tak nezaujalo...HUDBA: Johnny Mandel (21.12.2007)

Vzhledem k tomu, že jde o adaptaci, není snadné intenzivněji vybalancovat tím či oním směrem. V 70. letech to musel být poprask, ať už v odvaze strefovat se do nejvyšších i nejintimnějších míst nebo předvést osobní představení kouzelnou Shirley M. Přesto si myslím, že se dal přímo obrovský potenciál předlohy využít o něco víc komicky než satiricky. Politiky má každý dost a na tomto poli je stejně jakékoli zahradničení marné, ale zemité a situační komedie není nikdy dost. Pobavily mě tyto pasáže: "Nárok nebude nutný. Ani nevím jak vypadá." "Neznáte Raphaela? Mám pro něj vzkaz" a závěr na rybníce včetně titulků. Kdyby byl ve stejném duchu celý dlouhý film, určitě by mi pětihvězda nestačila. Nechápu, že se ještě schopní tvůrci nechopili šance na rimejk, to by byla pořádná orba i sklizeň v jednom pro každé roční období. (29.04.2012)

Tak tohle mne dostalo. Zprvu beznadějná situace retardovaného Chance, který je po smrti majitele domu u nějž bydlel a staral se mu o zahradu vyhozen na ulici se rázem změní, když je lehce zraněn projíždějící limuzínou jednoho z vlivných přátel a poradců prezidenta USA. Jeho žena trvá na tom, že zranění mu musí ošetřit jejich osobní rodinný lékař a odvezou jej na své rozsáhlé sídlo. Chanceho jednoduché a krátké odpovědi na jakoukoliv otázku zvědavých hostitelů se dají vždy vyložit dvojsmyslem, což jeho noví hostitelé a vůbec celé okolí také ochotně dělají. Jeho tichost si vykládají skromností a to celé je umocňuje v dojmu, že Chance je nesmírně moudrý avšak tichý vlivný muž. Jen rodinný lékař starající se o umírajícího majitele sídla pozná pravou stránku věci, ale když vidí, že Chance je čistá a nezákeřná duše netoužící jakkoliv z pohostinnosti majitele profitovat, nechá si tajemství pro sebe. Skutečně neskutečně :-) lidský a poetický snímek, který opravdu chytí za srdce a zůstane dlouho v mysli. Závěr s kráčejícím Chancem mne už vlastně ani nepřekvapil !!! Tohle je na plnou sazbu hvězd! (28.07.2011)

Labutí píseň Petera Sellerse. Geniální filmová adaptace knihy Jerzy Kosinskiho. Formálně i strukturálně čistý film - bez experimentálních střihových přechodů, bez progresivní práce s kamerou, a také bez zbytečného větvení jednoduchého příběhového rámce - poklona jednoduchosti a přímočarého vyprávění... Jedna základní dějová linie sledující prostý příběh mentálně retardovaného (či možná autistického?) zahradníka, jenž si své povolání nese později i ve svém jméně... Oslava umírněného herectví Peter Sellerse, který za tímhle projektem stojí především - to on si ho vymohl na studiu a považoval ho za svou bilanční uměleckou šanci. Peter Sellers tu hraje tak, že v podstatě svým hereckým výrazem neguje celou svou předešlou hereckou tvůrčí dráhu - zmizelo všechno přehrávání, prvoplánová situační komika, humor založený na pantomimě a gagu, přichází skutečné herecké mistrovství nebo možná kontemplace - člověk bez osobnosti, bez smyslu empatie, jehož ostatní považují za génia...kdo ví, co všechno Peter Sellers v tomto podobenství viděl... Na diváka působí především dva silné momenty - ta čistota, jednoduchost (jakoby tvůrci osekali vše nepotřebné a přebývající důsledně poučeni premisou Occamovy břitvy) a satirické vyznění... Satira útočící na televizní základ americké ,,televizní" demokracie, na zaslepenost světa mocných, kteří mezi sebe často vezmou člověka podobného Chancymu Zahradníkovi...ale i na nás samotné, na to, jak si konstruujeme mínění o objektu na základě torza skutečně relevantních informací... Tenhle film přesto nádherně pohladí a i vy můžete spolu s postavou Petera Sellerse díky našemu přínosnému mediálnímu věku empaticky říci: Byl jsem při tom... (13.07.2007)