Capote

Velmi zajímavý kriminální případ, stejně tak zajímavá kniha včetně pozadí její vzniku se zde bohužel dočkaly naprosto nezáživného zpracování bez nápadu a bez většího spádu. Dle mého názoru vznikl nevýrazný a velmi povrchní film o jedném odporně slizkém sebestředním muži, o němž musím říct, že mi po celý čas sledování byl (navzdory skutečně velkému ho přínosu do světové literatury) zcela lhostejný a občas jsem měl pocit, že tvůrcům zřejmě též. Námět měl obrovský potenciál přinést silnou dramatickou podívanou s pocitově rozporuplným nádechem, ale bohužel po většinu času mne provedení spíše nudilo. Je mi líto, ale vedle Brooksova snímku Chladnokrevně z roku 1967 je pro mne "Capote" úplně zbytečný film, i přesto, že nejde vyloženě o remake a přináší pohled na věc z jiného úhlu pohledu (a to spisovatele). Takže v konečném důsledku dokážu ocenit maximálně zdařilý herecký výkon P. S. Hoffmana, což je poněkud málo. 45% (13.09.2020)

Tak dlouho jsem se na tento film těšila a stále mi v hlavě zněl výsek jeho recenze z časopisu Premiere. V níž byla část, kde o výkonu Philipa Seymoura Hoffmana hovořili jako o "ošklivém skrčkovi, ze kterého nebudete moct spustit oči." S vysokým zájmem a očekáváním jsem se začala na onoho ošklivého skrčka dívat. Ovšem po hodině sledování se mi nesnesitelně začaly zavírat oči, takže asi půl hodinu jsem pospávala a jen poslouchala. Ke konci jsem opět nabyla bdělosti, která mi umožnila posledních zhruba dvacet minut před závěrem filmu plně sledovat. Ač jsem možná očekávala lehce kontroverznější dílo, jinak ztvárněné, toto komorní zpracování mě rozhodně nezklamalo. (29.08.2011)

Je dosť otázne, či bol v tomto filme Capote vykreslený ako kladná, alebo záporná postava. V každom prípade ako geniálna a lišiacky zmýšľajúca, chladná. O herectve Philipa Seymoura Hoffmana sa toho už popísalo dosť a myslím zaslúžene. Takže aj to prispelo už k fajn spracovaniu tejto filmovo náročnej témy, čomu zodpovedá aj nominácia za scenár. Ja som pravdu povediac o Capotem nevedel skoro nič, ale po tomto filmíku to budem musieť dohnať. Rovnako ako aj genialitu snímku, ktorá mi tiež ušla pomedzi prsty. 60%. (03.09.2006)

Výkon Philipa Seymoura Hoffmana v mojich očiach osciluje na dvoch protipóloch: geniálny herecký výkon alebo miestami zbytočné prehrávanie..Každopádne v pomyselnom súboji hercov a konkurentov o sošku Oskara u mňa zvíťazil Joaquin Phoenix vo Walk the Line...Capote ako film mi príde nedotiahnutý, najmä vo vykreslení Trumana ako osobnosti. Prakticky je to celé o vzniku knihy In Cold Blood, resp. o vzťahu Trumana a odsúdených vrahov. Na tom by nebolo nič zlé, no pri scénach, ktoré mali byť emocionálne vypäté a mali vyvolávať u diváka emócie, som ostal "chladný", čo platí prakticky o celom deji. Keby som to mal všetko zrhnúť a stručne vystihnúť môj celkový dojem tak poviem, že Capote je dobrý priemer... (14.07.2006)

Do Capoteho příběhu lze proniknout úměrně tomu, jak divák akceptuje titulní postavu. Hoffman totiž předvádí téměř až extrém, kdy mě svým exhibicionistickým, byť jakkoli autentickým, vystupováním skoro až od filmu odpuzoval a zpět se mi přiblížil až díky vězeňským rozhovorům, kdy v důvěrných scénách konečně získá hloubku. Jeho rozšafnost se později ukazuje pouze jako obranná zbraň, ale přesto pro mě jeho pojetí zůstává až na samé hranici mezi přehráváním a uměleckým výkonem, naštěstí blíže druhé variantě. Někde mezi pak zůstává také samotný scénář. Zatímco hledání pravdy pro knihu je výborný námět a dostane se divákovi pod kůži téměř sám od sebe, pocity viny a naléhavost důsledků zdaleka takovou sílu nemají a protože závěr je téměř jenom o nich, vyšumí Capote ve chvíli, kdy se objeví závěrečné titulky. (27.09.2007)