Capote

Zpočátku jsem si nebyl zcela jistý, zda mne film osloví, ale po postupném sbližování Capoteho s vrahy rodiny Clutterových, mě snímek začal bavit. Rozplétání zločinu, tvorba knihy, rozsudek nad mordýři a tajemství ohledně vražedné noci jsou něčím, co diváka dokáže zaujmout i díky bezchybnému hereckému výkonu Phillipa S. Hoffmana. Ke konci má Capote poměrně grády, takže mám-li po delší době hodnotit nějaký film plným počtem hvězdiček, měl by to být právě tento počin. (29.05.2014)

Celý elegantně, až trochu chladně, natočený snímek utáhne Philip Seymour Hoffman. A to nejenom mistrovským herectvím, ale i skvěle napsaným charakterem, který mu umožnil předvést třaskavou směs protichůdných emocí spojených se vznikem jedné přelomové knihy. ____ Capote netvořil román Chladnokrevně někde v klidu za stolem, ale ve vězení při rozmluvách s brutálními vrahy, s vyšetřovateli, se svědky a s pozůstalými po obětech nesmyslného a krutého zločinu. ____Román patří ke světové literatuře, ale jak by se dívala vyvražděná farmářská rodina na to, že o jejich hrozném konci si čtou školáci v rámci povinné četby? Co přátelé rodiny, jak na ně působí román, který tuhle událost neustále připomíná? A co sám spisovatel, který vstoupil do děje a stal se významnou postavou tragického příběhu? Proslavil se jako sup hodující na cizím neštěstí nebo vzdal hold nenápadné rodině z jihu, na jejíž konec by, nebýt románu, už skoro nikdo nevzpomněl? Etická rovina vzniku knihy je silně problematická. ______ Capoteho vztah s jedním z vrahů překročil očekávané pracovní setkání. Stali se ... Čím se sobě vlastně stali? Pro vězně byl Capote přítelem, který mu zpestřuje život za mřížemi a ukazuje mu jiný svět, než zbídačení a ubohost. Čím byl vězeň pro Capoteho? Právě v tomhle Hoffman exceluje, nenabídne jedno vysvětlení, jednu příčinu nebo jasný postoj spisovatele. Předvádí různorodou směs emocí, které se spolu sváří - touha po slávě a zároveň spřízněnost, kterou cítil k vězni. Rozpor mohl spisovat logicky vyřešit pouze tím, že zradí jedno nebo druhé. A protože je obojí zrada sama na sobě, odnesl si Capote ze svého slavného románu zranění, které se snad nikdy nezhojilo. ___ Hoffman je jako Capote perfektním. rozumím jeho protichůdným pohnutkám, ze kterých nebyla cesta ven. (11.03.2015)

Tak to, že Phillip Seymour Hoffman patrně nemůže být potomek lidského pokolení, ale jakési nadpozemské rasy, už vim docela dlouho. Oprostím se tedy od jeho (nadbožského) hereckého výkonu... on stejně jinak hrát neumí. Film Capote šikovně dodržuje tu syrovou realistickou stylistiku, typickou pro ústřední knihu hlavní postavy. Daří se mu využít ponurou atmosféru celého snímku k tomu, aby síla určitých scén měla sílu úderu blesku z čistého nebe. Neuhýbá kamerou a neglorifikuje. Z toho filmu jsem měl pocit, jako by za kamerou plachtil smrťák. Smrdělo z toho všeho umírání. (05.08.2011)

Jako biografie geniálního spisovatele příliš ploché a jako film o románu zase bezobsažné. Capoteho tvůrčí genialita se zde omezuje na několik chabých zmínek o jeho předchozím díle a samotné vytváření toho nejzásadnějšího nezajde dále, než kolik je schopen si divák utvořit po přečtení Chladnokrevně samotného, popř. shlédnutí Brooksova stejnojmenného filmu. Stominutová homosexuální kreace Phillipa Seymoura Hoffmana se tak stává pouze snaživou pózou, která by možná provokovala v 60. letech, ale nikoliv dnes. Výsledek je pouze prázdná bublina, kvůli níž se v době uvedení křepčilo víc, než kolik si možná zasloužila a naopak jako pocta geniálnímu vypravěči, potažmo románu, je to asi stejně tak působivé a originální, jako kus mramorové desky. (06.05.2007)

90% - Hypnotický film. Fascinující předloha, výborný scénář, mistrovská kamera s bohatou paletou kontrastů, ideální tempo vyprávění… Řemeslně je film Capote zkrátka první jakost. Philip Seymour Hoffman dokázal skrz svůj ohromný talent, charisma, a body-language přenést na diváka vše, co nemohlo být vyjádřeno slovy. Ani já to zde nedokážu, tak aspoň upozorňuji na film, který byste si neměli nechat ujít! Deset procent strhávám jenom kvůli hudbě Mychaela Danny. Kdo zná slavné Fratres od Arvö Pärta, jistě mi dá za pravdu, že se v tomto případě jednalo o nepříliš nápaditou kopii s nádechem Newmanovy American Beauty. Kdyby ta hudba ale byla opravdu nešťastná, a nehodila se k celkové atmosféře, strhl bych mnohem víc… Takže tuto kritiku berte jenom jako z nouze ctnost ;o) (31.12.2006)