Vládkyňa zla

„Vidíte? Příběh není takový, jak vám vyprávěli.“ Jestli něco opravdu nepotřebuju, tak to, aby (mi) Disney prznil klasické pohádky. Ale pěkně popořádku. Od filmu jsem nečekal absolutně nic a přemýšlel nad tím, jak moc asi budu u sledování předělávky trpět. No, teď už vím, že dost. Uchopení Šípkové Růženky mi přišlo dost nešťastné, ale příběh sám o sobě zase tak špatný nebyl. Nicméně začátek mě moc nebral, vývoj hlavní ženské hrdinky mě nechával docela chladným (Zloba? To má být jméno pro malou, hodnou vílu?), stejně tak všechny ty kýčovité, animované rádoby roztomilosti (které tak nemám rád). Film mě začal pořádně zajímat až ve chvíli, kdy se začal rozvíjet Zlobin vztah k Auroře (další kiks se jménem). Musím uznat, že mě to postupné a nedobrovolné okouzlování nejdřív malou, poté větší dívkou dost bavilo. A to až do momentu, kdy se Aurora rozhodla odjet na zámek. Závěrečná bitva mě znovu uvrhla do apatie, která mi vydržela až do konce. A pokud jsem měl konzervativní výhrady k tomu, proč nedodala ten „detail“ s polibkem třetí sudička, navíc když byla přerušena, nenapadlo mě, jaká to bude vlastně prkotina v porovnání s onou pointou ohledně probuzení Aurory…WTF? Nechci vyloženě spoilerovat, takže si odpustím konkrétnější podobu poznámky o nových pořádcích (a totálním zničení jedné pohádkové tradice), nicméně tak debilní scénu jsem v pohádce ještě nikdy neviděl. Až mám chuť si jít okamžitě pustit Jak se budí princezny, abych se té hořké pachuti nějak účinně zbavil. Za tu výše zmíněnou, zhruba půl hodiny trvající část, která mě bavila, a nepopiratelně „nabušenou“ technickou a vizuální stránku filmu, dávám 2* (snad bych s přivřením oka a určitým sebezapřením přihodil i tu třetí, ale brání mi v tom TA dementní scéna, ze které stále vidím rudě). (29.01.2015)

Proklatě atypická 180 milionová věc, která je kratší a zkratkovitější, než by se na první pohled mohlo zdát. Je až prekvapivé jak od podlahy to vzal režisér Stromberg, který jde rovnou na věc, s ničím se moc nemaže a nechá ještě k tomu všemu Angelinu s parohy hláškovat a nezbedně se culit o sto šest. Bohužel dějová narace to tady odnesla dost, takže pokud se vám vůbec podaří chytnout se omšelého příbehu a vidět ho skrze tu smršť vizuálních efektů a kamerových náletů/průletů ala Avatar, tak uvidíte, že je to vlastně strašná rutina, která je vizuálně vycizelovaná - možná až přehnaně moc. Pořád je tam sem tam vidět digitál jak Brno a taky další magor, resp. Sharlto Copley. (20.02.2015)

Zábavně podvratný zážitek, tahle neoRůženka. Obsahem i formou. Hudba (James Newton Howard) krásně a epicky burácela, byť si od skončení filmu nepamatuju ani notu; u vymazleného vizuálního tripu jsem si zase minimálně třikrát řekl "tohle bylo fakt dobrý, příště si udělám screen a jednou za čas si nad tím nádherným kýčem vypláču srdéčko". Casting si také vybral jeden z lepších dnů a všechny role obsadil zcela adekvátně. Vyschízovaného krále grázla tak hraje bastardovský Sharlto Copley, rajcovní mrchu s příčinou a vražednými lícními kostmi Angelina Jolie a slaďoučkou Růženku Elle Fanning. Cílová skupina diváků (děti někde mezi druhými zuby a prvním sexem + fanoušci Angeliny) by měla být beze zbytku spokojena. Někde tady by jeden vypálil průměrné hodnocení a dal si odchod, JENŽE - a vážně netuším, co z následujícího bylo chtěné a co nikoliv - je tu krásně kontraproduktivní příběh, jenž mimojiné vypráví, že jsou chlapci hajzlové a opravdové lásky jsou schopné pouze ženy (včetně čarodějnic, považovaných celá desetiletí za ultimátní megačubky). Předchozí větu roztomile podtrhuje závěrečná scéna, kde se úplně mimo mísu objeví princ, jehož význam pro příběh byl a je plus mínus nulový. Výživná je však celá příběhová linie: // SPOILER // Zlobě ublížil král. Zloba mu za to proklela zatím nenarozenou dceru, s níž se v průběhu jejího dospívání sblíží. V závěru tak nastává situace, kdy dcera svého otce de facto bojkotuje, protože ho nezná a vidí, že ho motivuje pouze strach a nenávist ke Zlobě. Úžasně ironické ve všech ohledech, včetně vztahu k původní pohádce. Pochopitelně, film je stále cílen na mladší publikum. Všechny myslitelné morální podpásovky jsou snadno odraženy vědomím, že Zloba není skutečně záporná postava, kdežto král ano; Růženka (Aurora) je pak pouhým nástrojem jejich emocionálně-mocenské hry. Rád bych zmínil další postavy, ale s vyjímkou povedené a vtipné vedlejší role havrana Diavala (Sam Riley) se tu neobjeví nikdo, kdo by stál za řeč. Podobně neškodný je hojně evokovaný hororový nádech, rychle rozbíjený buď psychologicky (ona není zlá!), nebo formálně (film je často příliš okázalý na to, aby děsil). Potemnělá atmoféra s poněkud halucinogenním nádechem je ovšem jinak úžasná a dětičky se mohou tetelit radostí nad roztodivnými potvůrkami a užvaněnými vílami z pohádkového lesa. (26.10.2014)

Snaha o aktualizaci dobových pohádek je mi mnohem sympatičtější, než nedávna praxe přenášení pohádkových příběhů či legend do pseudoreálného hávu. Tvůrcům se podařilo zejména zapracovat na klasických postavách, které – ač stále zůstávají jednoduše načrtnuté – nelze považovat za pouhé představitele dobra a zla. Hlavní dějová linie je všem známá a jasně čitelná. Nedochází v ní k žádným dramatickým změnám, ale právě díky postavám, které se dopouštějí přešlapů a jednají na základě momentálních emocí, se mění celkový náboj a vyznění příběhu. Trošku zamrzí jednoúčelová postava Brentona Thwaitese, která je do příběhu prapodivně naroubována a mizí stejně rychle jako se objevila. (17.10.2014)