Návštevníci

Tahle zápletka jednoznačně nabádá k tomu, aby docházelo ke konfrontaci starého s novými, pořádky, které existovaly před devíti sty lety, jsou naprosto odlišné od těch, které fungují nyní. A film toho využívá naplno. Už dlouho jsem u komedie neměl pocit, že se v ní pořád něco děje, ale tohle je snímek, který se opravdu nezastaví. Chování postav je místy až absurdní, ale to snímku dodává na tempu. Film není plný vtipů, které by vás naprosto uzemnily, ale když se nad nimi zamyslíte, musíte uznat, že Francouzi mají opravdu skvělý smysl pro humor a ze zápletky dostaly skutečně hodně, možná nejvíce, co mohli. Nevěřil jsem tomu filmu, ale přesvědčil mě, že to skutečně stojí za to a bavil jsem se. "Návštěvníci" však mají takový náboj, že vás udrží neustále napjaté, aniž byste chtěli od filmu odejít. Tohle je atribut, který většině komedií ze současné doby chybí. Když to například srovnám s filmem "Nepoužitelní", jsme naprosto někde jinde. "Návštěvníci" dokážou pobavit a jejich příběh, i když se moc nezatěžuje kauzalitou a časovým paradoxem, přece jen funguje, je originální a dokáže zaujmout. Nemyslel jsem, že budu zrovna tenhle film doporučovat ve velkém, ale skutečně tak dělám. Po dvaceti letech stále stojí za to. (19.11.2013)

Originalita se prvním "Návštěvníkům" upřít nemůže, přesto je beru pouze jako předskokana k mnohem střelenější a vtipnější dvojce (*****). Pořád se rozhoduji mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami (dojem mi kazí ne zrovna povedený český dabing), ale nakonec zaokrouhluji - díky božímu Clavierovi - nahoru a dávám čtyři.:-) (23.03.2008)

Tento film je podle mě jasně nejlepší francouzskou komedií 90. let. Velice zajímavý příběh a k tomu výborní herci: Jean Reno a Christian Clavier. Jediné co mi kazilo příjemný dojem z filmu tak dabing Bohdalové a ta ženská co se nalepí na Jacquouille neboli Ch. Claviera, která mi byla krajně nesympatická. Ale to jsou minimální vady na kráse. Mimo to má tento film dvě pokračování, které na sebe absolutně nenavazují a i když dvojka se dá zkousnout trojka je otřesná. Mimo to stojí za povšimnutí skvostná hudba gotického rázu od skupiny Era, která se do filmu náramně hodí a další co stojí za povšimnutí jsou rekvizity na kterých je vidět, že si tvůrci dali záležet. --- Frenegondo, hned se vrať zpátky! Pojď zpátky, povídám! Frenegondo! Vévodova dcera nebude pobíhat za nějakým obyčejným hrabětem! (24.08.2006)

Tak tímhle směrem se měla ubírat francouzská komedie po době útlumu, kdy přestali hrát takový velikáni jako Louis de Funès (nar. 1914, Francie), Jean-Paul Belmondo (nar. 1933, Francie) a Pierre Richard (nar. 1934, Francie). Protože to, co zde předvádí hrdý a čestný zbrojnoš Godefroy a jeho věrný bastard Jacqouille by se mělo zapsat do dějin světové kinematografie jako manuál jak udělat úspěšnou a zábavnou komedii. Od počátečního seznámení v dobách temného středověku, kdy život poddaných měl menší cenu než cena prasete až do ocitnutí se v dnešní době plné aut, smradlavých továren a všudepřítomných nákupních center. Z počátku naši hrdinové nechápou, co se s nimi stalo, protože tohle nebylo v plánu, ale jejich živočišné pudy jim zábavnou formou pomůžou uskutečnit svůj původní plán a s jednou malou odchylkou, která se bude řešit v druhém pokračování této komedie se jim vše podaří. Pamatuji se, že jsem byl na tomto skvostu dokonce dvakrát v kině a poté jsem si to musel koupit na VHS a později na DVD a musím přiznat, že jsem si pokaždé obrazně nachcal do kalhot, že jsem ani ty Pamprsky nestačil vyměnovat. Mám rád filmy, kde se cestuje časem a když je do toho zamotán komediální prvek, což v tomto případě je bez pochyby, tak jsem nadměrně spokojen. Jeana Rena jsem v té době už znal ze snímku Brutální Nikita (1990), ale Christiana Claviera jsem viděl v té době poprvé a jasně mně převědčil o jeho komediálním talentu poprvé a rozhodně ne naposled.Můžeme zde vidět kouzlo francouzské sceněrie, ať už v dnešní době nebo v době středověké, kdy ten život musel být fakt krušný. Ale zase se stavěly ty nádherné hrady pro šlechtu, která nádherně v tomto případě vtipně zotročovala spodinu na úkor svých prožitků. Za vrchol francouzské komedie devadesátých let dávám jasnejch 100%. (23.05.2021)

„Zaživa ji rozsekáme na kusy a vyrveme jí jazyk z úst. A žaludek ať jí krysy sežerou!“ - „Na mém území se ženy mučit nebudou…upálení zaživa postačí.“ Co naplat, Godefroy byl prostě gentleman…Z filmu jsem v dětství viděl vždy sotva kousek, tak jsem se po letech rozhodl si ho pustit konečně celý. Do „přenosu“ (cca 20 minut) mi téměř nic zábavného nenabídl, ale pak se snímek přece jen těžkopádně rozjede. Ačkoliv je nutno dodat, že Návštěvníci jsou obrovsky nevyrovnaní. Tahle totálně střelená francouzská komedie totiž krom zápletky v cestování časem sází především na hodně jednoduchý humor. Ten sice mnohdy až překvapivě dobře funguje, ale zároveň je tu celá řada spíš hluchých pasáží bez jediného povedeného či vypointovaného vtípku. Prakticky všechny fóry prodá ústřední dvojka, která září (zvlášť Clavier baštící jídlo i s celofánem, umývající se záchodovou vodou, shánějící louči či užívající lék proti hnilobě se do své role krásně položil), ale mnohdy rozpačitost scén nezachrání ani ti dva. Lepší 3*, pokračování si asi nechám ujít. (29.03.2020)