Strings

Strings ma prekvapili tým, že výborne fungujú ako historická dráma a že zvolená forma nijak neobmedzuje tvorcov v tom, čo chcú povedať. Tie body navyše sú aj za tú formu, ako často máme možnosť vidieť v našich kinách niečo podobné? Za chvíľu som si na netradičný vizuál zvykol natoľko, že som sa nechal unášať iba príbehom (ako niečo jednoduchšie od Shakespeara). V škandinávskom filme prekvapí hviezdna účasť na nahovorení postáv. (24.10.2012)

Kdo má rád loutky, tomu se to musí líbit. Tuctový raubířský příběh je zde povýšen na "provázkovou metafyziku". Provázky vodící loutky vedou k až tam, kam není vidět: do nebe, k Bohu, do nekonečna, k osudu.... Nebo je to indický obraz světa, v němž lidé jsou produktem bohů, kteří je stvořili z nudy, a teď se baví jejich osudy, které jim všemožně komplikují... Kam se loutkářství posunulo od doby Matěje Kopeckého... A kam směřuje? (05.04.2014)

originální a emotivní severská záležitost, která může zezačátku možná vyvolat trochu rozpaky a úsměv, ale když se na vlně nití trochu rozkoukáte, budete si taky připadat jako loutka v moci poetického, byť dost čitelného, příběhu, jeho fantastického zpracování a nádherného hudebního podkreslení... nebudu zastírat, že v několika momentech málem ukápla. krásné. 80% (04.04.2010)

Strings potešia osobitosťou imaginárneho sveta. Bábky vnímajú svoje "struny" ako spojku s niečím čo je nad nimi, čo im dáva život. Samovraždou je prerezanie si vlastných strún, zabitím ich prerezanie protivníkovi. Toto umožňuje filmu vyjadrovať krásne existenciálne paralely s životom človeka. Snímka je zasadená do pôsobivého, výpravného fantasy dizajnu v štýle Pána prsteňov, čerpá zo sofistikovanej kamery, a je podfarbená krásnou symfonickou hudbou. Ale je tu jedno veľké ALE - samotný príbeh je tak prostučký a klišovitý, že sotva osloví niekoho iného, než len deti. A tie sa zasa nebudú toľko prežívať všetku tú krásu, do ktorej je zabalený. (03.07.2005)

Pro mě nejsou Strings jen ódou na marionety. Pro mě jsou hlavně dílem neskutečně originálním, překračujícím veškeré dosavadní možnosti, co se týče loutkového divadla i filmu (Špejbl a Hurvínek sucks!). Klarlund si s tím neskutečně vyhrál a pro člověka, který má v oblibě fantasy a jiný serepetičky (mezi něž se hrdě počítám) je to naprostá slast, které se máloco vyrovná. A co na tom, že děj je tenoulinkej jako pavučina, ta originalita prostě predčí vše. P.S. Jan Přeučil má u mě neuvěřitelný respekt.... (17.10.2008)