Posledný škótsky kráľ

Forest Whitaker předvedl Idi Amina skvěle, rozhodně výrazněji, než James McAvoy svého "doktůrka". Každopádně je zde ale konání Amina vůči jeho lidu více jen naznačeno, než že by byl divák přímo konfrontován s důsledky diktátorovy vlády. V tomto měl třeba Hotel Rwanda mnohem větší dopad a tím podle mě i šanci reálně poukázat na to, jak to ve velké části Afriky za nezájmu okolního světa chodí. I přes tento (těžko říci, zda) nedostatek ale Poslední skotský král ledacos naznačuje - třeba to, že osobnímu kouzlu diktátora může podlehnout snadno i civilizovaný běloch, natožpak nevzdělaný domorodec, nebo to, že asi každý diktátor musí být do určité míry šílenec.... (23.04.2013)

(1001) Jsem velmi smutná z toho, jak plytký a naivní je vnitřní svět tohoto filmu a bohužel i jeho ústřední příběh. Oba úhlavní mužové totiž měli šanci předvést něco výjimečného. Forest Whitaker se ve svém portrétu naneštěstí nedostal dál než do fáze expozice svých schopností a tělesné utrpení Jamese McAvoye zůstalo nevykoupeno jakoukoliv adekvátní obětí (fyzickou či psychickou) ze strany diváka. Podezřívám z toho fakt, že navzdory všem možnostem a okolnostem se film drží sterilní škatulky životopisného filmu, ještě k tomu dost politicky korektního a vyskládaného jenom ze standardizovaných struktur na místo konkrétních osobitých detailů. Jako příklad uvádím to, že film používá v obrazové složce uvozovací záběry měst, lidí a krajin jako vystřižených z televizních přírodopisných dokumentů, místo aby si všímal něčeho relevantního pro naše hrdiny nebo zachycoval temnící se prostředí Nicholasovy mysli nějakým pregnantnějším způsobem. Také mě hluboce znepokojuje, že je někdo ochoten se kvůli Nicholasovi nechat zastřelit - tento muž, jak je ve filmu zobrazen, toho není hoden. Tím mne minula i poslední myšlenka filmu, nechápu, jaké má být jeho vyznění. (09.05.2015)

Mladý skotský absolvent medicíny nehodlá paběrkovat v rodném Skotsku pod dohledem rodičů a rozhodne se vyrazit do světa za dobrodružstvím. Na první místo, kde prst zastaví roztočený glóbus! Hm, Kanada, ráj Indočechů - tam rozhodně ne! Další otáčka plastové zeměkoule a pích! Uganda, to je to místo zaslíbené, země mlékem a strdím oplývající. A tak se naivní panáček vydá do Afriky: chvilku paběrkuje a páchá dobro s Danou Scully, než jeho cestu zkříží setkání s novým prezidentem Aminem. Cesta do pekla bývá vydlážděna dobrými úmysly a o tom je tenhle vcelku působivý film, který ovšem mohl být ještě působivější, kdyby se místo fiktivního, hloupého, skotského doktůrka více soustředil na hrůznou osobnost ugandského diktátora a jeho činy. Slušný kousek, výživný, poněkud předvídatelný, vhodně obsazený, škoda té přitažené uzdy - tenhle obrázek Idi Amina je přes brutálnější závěr neskutečně idylický, nikoliv reálně Idilický. 71% (20.12.2010)

Čekal jsem rochu více, nicméně trio hlavních protagonistů v čele s McAvoyem podalo vskutnu bravurní herecké výkony. Velmi mile mne překvapila Gillian Anderson - škoda, že se více nevěnuje hraní ve větších (rozuměj komerčnějších) filmech. U snímku jsem se rád poučil, děj mi ale občas připadal trochu roztahaný. (05.05.2009)

Až příliš pevnou rukou vládnoucí diktátor a jeho bílá opička s tlapičkami potřísněnými krví.. Beru to tak, že „inspirováno skutečnými lidmi a událostmi“ je na míle daleko od „podle skutečného příběhu“, který většinou ještě bývá docela vzdálený skutečnosti. Macdonaldova ryze mainstreamová dramatizace je spíše zaměřená na palácovou slepotu sebevědomého evropského doktůrka a Aminovu hrůzovládu používá jen jako kulisu klasické thrillerové zápletky. McAvoy se snaží, ale scénář z něj udělal umělou, šablonovitou hmotu, ke které lze těžko najít nějaký vztah. Whitaker jako hodný strejda, co miluje sebe i Ugandu a ty, co tu lásku nesdílí, posílá po žních ke krokodýlovi, podává soustředěný a autentický výkon, ale bohužel bojuje se stejným handicapem jako jeho skotský kolega. P.S.: Když probírali na medině přenos pohlavních chorob, doktor Garrigan asi zrovna chyběl.. (22.12.2015)