Amerika očami Francúza

Já si na rozdíl od Bluntmana nejsem vůbec jistý, nakolik byl český komentář upravován. Je jasné, že dabéři upravovali tón hlasu, aby dodali monologu ten správný ironický podtón, ale zaměření celého snímku bylo zřetelně levicové. Americký sen měl dostat na frak za každou cenu, ať už byla kritika oprávněná nebo záměrně přehnaná. Režisér si pečlivě vybíral lokace, kam s kamerou zavítá a není náhoda, že mezi prvními záběry byli robotičtí indiáni v Disneylandu a mezi posledními ohňostroj světel a vrtkavého štěstí v Las Vegas. Je až k smíchu, že Reichenbach na konci vytváří alibi, že se přijel ptát a pozorovat, nikoli soudit. Přesto byla ta hodina a půl neuvěřitelně poutavá a filmařské prostředky neobyčejně současné. (11.03.2010)

K barevnému celovečernímu dokumentu Amerika očima Francouze nelze přistupovat jinak než opatrně a s rezervou. Ač režisér na začátku svého filmu vyjádřuje pohrdání amatérskými kameramany a fotografy, pro které pejorativně užívá termín "turisté", ani jeho výsledný film není ničím jiným než pouhou pohlednicí ze Spojených států a na charakteristiku celé země (vlastně poloviny kontinentu!) Reichenbachovi stačí celovečerní stopáž a pár bonmotů. Tím pádem nutně dochází ke zjednodušenému pohledu na zemi a film navíc o několik stupňů snížil nadabovaný komentář. Amerika očima Francouze se tak v řadě ohledů podobá televizní Cestománii, s tím rozdílem, že ji dalece překonává svou kamerou. Amerika očima Francouze možná na přelomu padesátých a šedesátých let byla osvěživým pohledem za západní hranice, pro dnešní publikum je však jen vyčpělým a místy bizarním dokumentem. (02.04.2010)

Koľká kritika! Mňa dokument celkom.. dostal. Podľa mňa je práve skvelé, že autori sa nesnažili zachytiť dobu "objektívne" ale tak, ako bola videná očami vtedajších ľudí, ich nadšenie, nové možnosti, čo sa dovtedy nejestvovalo. A kedy by bola lepšia príležitosť než v boome 50-tych rokov? "Nezaujatý" pohľad nám chcú podať na hodinách dejepisu ale tam nám neukážu atrakcie bežného života ako tu. Tvorcovia zachytili, čo bolo v tých rokoch iné od ostatných, ponúkli nám krásne predstavenie chodiacich obrázkov po vojne- pamätáte na pani podávajúcu chlapcovi zmrzlinu- typické pruhované červeno-biele šaty, rovnaký klobúčik /ako z reklamy na Coca-Colu:) /... etc. Dosiaľ mi podobné autentické pohľady na vtedajší blahobyt chýbali. Resp. následné "vyčítavé" scény dôsledkov výchovy spoločnosťou. ___ Na čo ešte určite nezabudnem je sliepka hrajúca sa s kolkami, krásny pohľad padajúcej pšenice na pozadí s oblakmi.... A spomienku na veľmi príjemný, miestami zábavný dokument. Jeho vtipnosť však pre mňa spočívala predovšetkým z našeho pohľadu z odstupu na udalosti tých rokov a nie výsmech. (11.03.2010)

Film, ktorý vlastne protirečí sám sebe (teda pokiaľ bol český preklad naozaj doslovný), pretože si kladie za cieľ nekomentovať a iba pozorovať, a napriek tomu ako celok pôsobí iba ako komentár (vyjadrenie názoru autora). V podstate na tom nie je nič zlé a navyše sa na to dá pozerať, akurát nechápem, prečo sa potom autor takto zbytočne vymedzuje. (11.03.2010)

Nejspíš jako všichni ostatní hodnotící jsem viděl verzi s českým "upraveným" komentářem, a proto se nebudu soustředit v komentáři na ideologickou stránku, v rámci které je heslo "Amerika jako země neomezených možností" odhaleno jako reklamní pozlátko. Zaujala mě formální stránka (pokud si odmyslím komentář), která na jednu stranu dodržuje kanonická pravidla filmu-pravdy (cinéma-vérité), na tu druhou ji podvrací. Ukazují se obyčejní lidé v rámci určitého sociálního či kulturního kontextu v přirozených lokacích bez jakýchkoliv dodatečných rekvizit a bez zjevně připraveného scénáře, s jasným politickým akcentem, ale přesto je patrná určitá stylizace jednotlivých výjevů, zaměření se na atrakce, tudíž "neukazování života takový, jaký je". Tento rozpor, patrný už v samotném názvu, je tím nejzajímavějším, co dokument přináší, protože jinak se jedná o až naivně (uvědomuji si, že jde o záměrnou stylizaci) tendenční, zbytečně dlouhé dílo. (10.03.2010)