Pánu učiteľovi z lásky

Film, který nefrustruje, nemůže potěšit. Zobrazení kladů a pozitiv, která se v životě rovněž vyskytují, je podezřelé samo o sobě. I zdánlivá střízlivost může být někdy dětinskou pošetilostí. Život je totiž čas od času potvora a non fiction největší tvůrce. Tím méně vadí, narodí-li se dílo, které si tak trochu k tomu pomáhá. Podle Kazantzakisových volně vyložených slov je umění lež, která je pravdivější než život. Zhruba takto na své první diváky působil tento film. Součástí tohoto zjevení byl i Poitier, první autentický černoch na stříbrném plátně, zbavený všech možných mindráků a právě proto tak trochu zvláštní barvou své pleti. Ne ovšem v tomto filmu, kde krok za krokem prolamuje bariéry, na kterých si vylámalo zuby tolik jeho předchůdců. Výborná režie skvěle skloubená s tímto mimořádným americkým hercem, který dokonalostí svého výkonu vyvolává představu, že hraje sama sebe, činí z nepravděpodobného reálné. V mém povědomí - a je zřejmé, že na to nejsem sám - se jedná o jeden z mezníků v dějinách hraného filmu. Mezníků nadčasových a v plném slova smyslu klasických. (07.08.2008)

Pan učitel, jakého bych si přála - nicméně ani zdaleka nejsem přesvědčená, že by své svěřence zvládl s takovou profesionalitou ... s takovým pochopením ... že by je VŮBEC zvládl. I když ... byl možná prvním človědem v jejich životě, který je bral vážně, který s nimi jednal sice z pozice autority, ale zároveň s respektem. Částečné nedůvěře navzdory - ten snímek si mě naprosto získal svou otevřeností, svou vírou, svou vstřícností, svým přístupem k životu ... svou LASKAVOSTÍ, která přichází jakoby z jiného prostoru a času, na hony vzdálená pokřivené filosofii jedenadvacátého věku. Neboť bez ohledu na tehdejší místní ozbrojené konflikty, přetrvávající rasové předsudky, propastné třídní rozdíly a nejrůznější (polo)vyloučené lokality jsme tenkrát byli ochotni věřit na nadějné vyhlídky pro náš svět. Zatímco s příchodem nového století jsme se vlastním přičiněním ocitli v jakémsi bludném kruhu, kde se bez cíle a bez iluzí potácíme od nesmyslné a pokrytecké korektnosti k přezíravé a cynické bezohlednosti ... a zase zpátky. Jako bychom zapomněli, odkud jsme kdysi vyšli a kam jsme (snad) měli namířeno. PAN učitel Sidney Poitier alias Mark Thackeray nám s empatií sobě vlastní v podstatě jen zprostředkoval návrat ... k našim vlastním kořenům. (20.09.2016)

Americkoafricky herec Sidney Poitier /In the Heat of the Night/ mal v roku 1967 dva filmy - jednak kultovy In the Heat of the Night a jednak tento priemer - pre mna. Plusom je to, ze snimok sa odohrava v dobe, kedy ucitelia /sam som ucil, a nemam to rad/ nemuseli byt marinaci a okrem hlasiviek mali naporudzi aj prislusne donucovacie prostriedky. Sympaticke bol ten fakt, ze rozlietana neposlusna trieda sa da dat dohromady, len ked im niekto ukaze, ze im na nich zalezi : 69 % (24.11.2015)

Výborne spracovaná problematika zo stredoškoslského prostredia. Z inžiniera Marka sa voľky-nevoľky stáva učiteľ triedy, ktorá je postrachom školy. Ako sa mu podarí vysporiadať sa s triedou ako celkom ale aj jednotlivými individúami? Čaka ho neľahká úloha, no Mark nie je človek, ktorý by sa len tak vzdával. Film odporúčam zhliadnúť každému, kto uvažuje nad karierou učiteľa. (01.06.2021)

Strašně milý feel good film se skvělou dobovou patinou. Taková věc, kterou když si pustíte, tak z vás alespoň na chvíli udělá lepšího člověka. A já si čím dál víc potvrzuju jak hrozně herecky můžu Sidneyho Poitier. Který je z dnešního pohledu trochu nedoceněný herecký chameleon. Koukněte jaký pro něj byl rok 1967 V žáru noci, Hádej, kdo přijde na večeři a Panu učiteli s láskou. Pro mne 3 100% filmy s pokaždé jiným, ale stále stejně silným Poitierem.  A nebojte se toho, i když jste toho už o polepšené třídě se snaživým učitelem viděli víc. Já taky a stejně mi to udělalo radost a upřímně je to asi povedenější než filmy s Depardieum, Whoopi Goldberg nebo Tobiasem MBarekem. 10/10 Koukám, že natočil ještě hodně povedených filmů co jsem neviděl, máte nějaký oblíbený k doporučení? (18.09.2023)