Atrakce švédského zájezdu

Velmi zvlášní film, který ale vnímavému divákovi ulpí v paměti. K tomu, aby ho mohl pochopit a odpovídajícím způsobem zhodnotit, musí ovšem divák znát alespoň základy jugoslávské historie a vývoj národnostních problémů v této těžce zkoušené zemi. Nepochybuji o tom, že většina zdejších účastníků fóra nemá ani páru o tom, co byla chorvatská Ustaša, kdo byl Ante Pavelič, kdo byli srbští četnici. Režisér se snaží do filmu včlenit skoro vše, což je nemožné. Uvidíme nevýhody života v socialismu s tehdejší neschopnou byrokratickou strukturou (Problém s kamiony, které ohrožují vesničany, je ovšem u nás mnohem výraznější v současnosti.), ale i v Západní Evropě se všemi těmi peepshow, striptýzovými podniky a drogovým boomem. Ve filmu jsou také kritizovány životní podmínky Jugoslávců žijících na Západě. Film plave mezi žánry od satiry přes drama až po černou komedii. Závěrečné scény opravdu připomínají Tarantina ale hlavně vizionářsky předznamenávají budoucí válečné konflikty v Jugoslávii. Režisér tímto filmem předběhl dobu a zůstává nepochopen tak, jako byly nebo ještě jsou nepochopeny jiné novátorské filmy (příkladem Dědictví aneb…., Ulovit miliardáře). Poznámka: Film je již nyní možné vidět s českými titulky. (22.06.2012)

Bizarní atrakce nejen pro zájezd švédských penzistek, co má za průvodce jednoho z tria Vorlíčkových nebeských nápadníků (proto ten mistrův umělecký dohled). Zatímco „zatáčková“ linie přinese tragikomický obraz zahnívající doby, ve které jste se museli smát, abyste nebrečeli, ta pašerácká přichází v tom samém čase s divokým nesouladem Západu, Východu a Jihu. Jejich průsečíky vrcholí jako Přelet nad kukaččím hnízdem, co potkává Bony a neklid znepokojivě predikující blížící se balkánskou bouři. Typ filmu, ve kterém jen chybělo, aby Simona Chytrová ukázala kozy. Oh, wait..! (20.05.2022)

Pokus o mezinárodní evropskou tragikomedii, v níž se nakonec budou prolínat jen dva příběhy. Švédský zájezd důchodců je zde jen jakýmsi rámcem, kdy se na pozadí krás té které země odehrávají tragédie, o nichž důchodci samozřejmě nemají tušení. Český příběh sleduje, jak špatně umístěná silnice, dům a zatáčka mohou do blázince přivést otce od rodiny, jugoslávský má za hrdinu řidiče kamionu, který chce přilepšit rodině a zaplete se do nebezpečného obchodu s drogami. Problém je v jisté zmatenosti vyprávění, podivných skocích v ději a posléze dlouhých, nicneříkajících záběrech třeba jízdy kamionem. Češi jsou podaní jako banda mírně duševně vyšinutých jedinců, jednajících hodně zvláštně. Z toho má plynout onen komický prvek, ale jak pro koho. Nejvtipnější je asi bivak kominíků na střeše kostela a dole přihlížející policajt a předseda národního výboru. Ale i v tom tragikomickém směřování je film nevyvážený - někdy těžko říct, jak kterou scénu sám režisér myslel. K lepšímu vtažení do děje nepřispívá ani hodně zmatený začátek, kdy se děj tříští asi na pět různých lokalit, a použití několika jazyků bez titulků. Samotné příběhy nám na konci vlastně zase tak moc nedají - ten s drogami je vyloženě laciný, ten český je originální, ale podivně vedený a podle mne nedotažený, protože míchá několik různých poloh i žánrů. (17.07.2013)

Tak teda jedna hvězdička. A to jen z toho důvodu, že si netroufám film označit rovnou za odpad! Vůbec totiž nechápu, proč když je film mluven česky jen z jedné třetiny, proč není zbytek opatřen titulky. Nebo že by se mi jen nezobrazovaly? Takhle mi zřejmě unikaly nejen nuance, ale patrně i důležité momenty děje. (Sobota 13.03.2010) (13.03.2010)

Tak jsem si myslel, že Olmerova Nahota na prodej je takovou Latimérií podivnou v našich filmových vodá a ejhle, ona má straší sestřičku. Na rozdíl od té naší šílenosti má ale tohle nějaký koncept a drží si to určitou příběhovou linii. JEdnotlivé příběhy spojuje jako jako zlatá niť švédský autokar, který si to v posledním roce našeho socialismu štráduje východní částí Evropy. Jelikož režim už byl v posledním tažení, bylo možno si u naší dějové linky odehrávajícíc se v ČSSR si dělat z lecčehos nefunkčního srandu. Z Německa pak jistě diváka tehdejší doby musely rozbunzírovat erotické scény z nočních klubů v Hamburku, které tam ale byly něco tak přirozeného jako kazdodenní vyvážení popelnic popeláři. Z hlediska diváckého mne film svým dějem moc nezaujmul i když jsem byl místy zvědavý co bude dál. Ovšem jako otisk doby na níž plynule navázaly naše divoké devadesátky je to dílo naprosto dokonalé! Film je svým způsobem i vizionářský, už tehdy režisér lehce naznačil to Jugoslávské národnostní kvašení, které jak víme vyvrcholilo občanskou válkou a jejím rozpadem již o pár let později. Tohle si asi budu muset dát ještě jednou, páč mně to docela zaujalo. Zatím dávám za tři pytlíky. * * * (08.08.2020)