Ararat

║Rozpočet $15,5milióna║Tržby USA $1,555,959║Tržby Celosvetovo $2,743,336║ Ďalšia smutná etapa ľudstva o ktorej sa skoro nevie. Keby sme asi vedeli o každej genocíde na ľudoch, by sa nám asi ťažko žilo s pocitom že sme ako že stvorený na obraz boží! Fakt celé zle, koľko zverstiev dokážeme na sebe páchať. Atom Egoyan si vyberá dosť ťažké námety, ktoré sa neľahko podávajú. Tu si poradil svojsky a ponúka film vo filme, čo ako ako tak zmierni celkový dopad. /60%/ (25.11.2008)

Najlepšie na Egoyanovom Ararate je, že ide čiastočne o film o filme, a že svoj príbeh podáva presne opačným štýlom, jak pátos vojnového filmu ktorý natáčajú. Filmu, kde sa znásilňujú ženy, zatiaľ čo ich deti držia za ruku. Tieto scény tam sú, slúžia ako memento mori, spomienka, ktorá v rámci rozprávania funguje v druhom pláne, pričom sa väčšinu stopáže tvári, ako nosná téma. Napokon ide o vyrovnávanie sa s minulosťou, s minulosťou krajiny, a vo vedľajších dejových líniách, aj s minulosťou vlastných rodín. A je to tým silnejšie, čím dlhšie nechávajú spomínané scény mlčať... Videné v rámci Challenge Tour 2015 (02.04.2015)

Je škoda, že Ararat stojí za starou bačkoru, protože arménská gencoida zase není častým filmovým námětem, byť by si to zasloužila. Jenže tohle je jen o nějakém klukovi, který se, snad, snaží najít nějaké svoje kořeny a o natáčení filmu na tohle téma. Já spíš čekal cestu do Turecka, pátrání po tom, jak to opravdu bylo a střet dvou pohledů, tedy arménského a tureckého. Ale ani jednoho jsem se tady nedočkal. Pro mě je film zklamáním. 30% (16.11.2014)

Vytkl bych snad až přílišnou scénáristickou vykonstruovanost filmu, vše do sebe tak perfektně zapadá, že film nakonec působí až poněkud akademicky odtažitě a chladně. Na druhou stranu se Egoyanovi podařilo najít myslím velmi vhodné zpracování tématu arménské genocidy, kterou nahlíží hned z několika pohledů časových – současnost, nedávná minulost (osud Raffiho otce), genocida roku 1915 a život po ní (americký exil Arshila Gorkého); a osobních – přímí pamětníci, potomci pamětníků (režisér Saroyan), současní Arméni již dávno narození v exilu, Kanaďané nebo dokonce poloviční Turek žijící v Kanadě. Tak se Egoyanovi podařilo zobrazit nejen události vyhlazení Arménů ve východním Turecku ale i jejich dopad a recepci v současnosti. Téma by šlo jistě zpracovat i jako patetický historický velkofilm – jak se o to ostatně pokouší ve filmu režisér Edward Saroyan – ale myslím, že by to nepůsobilo o moc lépe než nevěrohodně namalovaný Ararat na pozadí městečka Van, z kterého ho ve skutečnosti nelze spatřit. PS Autor "oficiálního textu distributora" film zřejmě opravdu neviděl. (29.04.2012)

Veľmi ťažké zobrazenie témy, ktorá je dodnes v niektorých kultúrach buď tabu, alebo sa jednoducho o nej nič nevie. Genocída .... Genocída Arménov počas prvej svetovej vojny. Atom Egoyan ( kanadský režisér arménskeho pôvodu) chcel týmto filmom dať do povedomia to, čo sa stalo a o čom sa dnes nehovorí ... Ale v tom je ten problém .... V určitých momentoch sa posolstvo o tom, ako boli vyhladené dve tretiny národa , žijúceho v Turecku, stráca. Stráca sa v niekedy zbytočných konfliktoch medzi dvoma generáciami - matkou a synom a nevlastnou dcérou. Škoda - dať svetu vedieť o zverstvách sa dalo aj priamočiarejšie a jednoduchšie. Adolf Hitler v roku 1939, po napadnutí Poľska predniesol dnes už legendárne slová : "Kto si už dnes spomenie na vyhladenie Arménov ?" A mal, bohužiaľ, aj teraz, takmer storočie po tom, pravdu .... (25.11.2006)