Posledná zima

Velmi zajímavý snímek s dobře fungující nosnou myšlenkou. Sci-fi horory odehrávající se v mrazivé, zasněžené pustině, v nichž tým vědců bojuje proti neznámému nepříteli v podobě smrtícího viru jsou subžánrem samy o sobě. Ať už se jedná o hrůzu nahánějící Věc, nedávnou Black Mountain Side či rakouský Blutgetscher, vždy tyto snímky disponují tísnivou atmosférou a strachem z neznámého. Taková je i Last Winter. Má v sobě podnětný námět, který by dost dobře mohl fungovat i ve skutečnosti. Pokud by se někdy příroda obrátila proti lidstvu a začala se bránit všemi možnostmi které matka příroda nabízí, we are seriously fucked up. A proč by to nemohlo vypadat zrovna tak, jak ukazuje tento snímek? Závěr filmu dává tušit nadcházející zkázu. Celá planeta umírá pod náporem lidí, jejich konzumního způsobu života, devastace a pustošení přírody, že si docela dobře dokážu představit, kdyby si v sobě vyvinula nějaké obranné mechanismy, které by zaútočily na nás. Na lidstvo. A nemusely by to být ani stroje, kdo by se vydal do boje proti nepříteli, jak předeslal James Cameron. "Cítím ve větru zuřivost, jakou jsem nikdy před tím necítil. Něco bylo osvobozeno z topícího se permafrostu. Proč opovrhujeme světem, který nám dal život? Proč se chováme jako vetřelci? Proč by se k nám Zem nechovala jak každý organizmus bojující s virem?" (31.03.2018)

Tak tohle byla fakt sracka, vic nez horor mi to pripominalo nejakou ekologickou agitku. Sice tu je jista snaha o napodobeni Veci, jenze narozdil od ni, tady neni zadna atmosfera a cely se to utapi v neskutecnym mnozstvi kecu, navic ani postavy nejsou sympaticky, takze vam sou ukradeny. No a samotnej zaver, to byla fakt traparna. Film ma asi tak 5 dobrejch scen a mozna jednu lekacku a to fakt nestaci. (21.03.2008)

S Carpenterovým kultovým dielom (The Thing) by som tento film určite neporovnával (ani by som ho k nemu neprirovnával). Spoločné majú nanajvýš prostredie, v ktorom sa odohrávajú. Vzhľadom na rozpočet, ktorým snímka disponovala (toto že stálo len 50 000 dolárov?!) možno skonštatovať, že sa jedná skutočne o veľmi kvalitnú záležitosť. Či už ide o niektoré technické elementy filmu (kamera, hudba) alebo herecké výkony. Príbeh je v podstate originálny, akurát mi prišiel celkovo trochu nedotiahnutý (hlavne ku koncu). Nehovoriac o vizuálnych efektoch, ktoré nedosahujú ani úroveň televíznych filmov z produkcie Hallmarku. 70%. (20.01.2008)

Last Winter je samozrejme kvalitatívne niekde inde ako The Thing a tieto dva filmy by som neporovnával, každopádne asociáciám na Carpenterove dielo som sa neubránil. Ako už tu bolo spomínané, budovanie atmosféry bolo viac než dobré, strach z nepoznaného v kombinácii s chladným a drsným prostredím navodil tú správnu tepovú frekvenciu. Ako už naznačil Wormboy, posledná 15 minútovka mi prišla byť šitá horúcou ihlou, samoúčelná, zbytočná, nedotiahnutá s wtf vyvrcholením... Celkovo je to taká dobrá vecička pred zaspávaním, ktorá spôsobí mierne mrazenie, mierne pousmiatie a nič nerieši... (11.02.2008)

Filmečky odehrávající se v ledových či zasněžených pustinách mám docela rád, zvláště když se jedná o nějaké psychologické drama, nebo takovou Carpenterovu Věc a tento film je k ní mnohými přirovnáván. S čímž se nedá moc souhlasit, protože spolu nemají společného téměř nic. A vzhledem právě k tomuto přirovnání, na které jsem se nechal nalákat, jsem byl po rychlém „vystřízlivění“ tak trochu zklamán. Nejde vyloženě o špatný film, ale přece jenom jsem očekával něco jiného. Hlavní problém je v tom, že něž se tam začne vůbec něco opravdu zajímavého dít (nepočítám handrkování milostného trojúhelníku) je skoro polovina filmu v prdeli. Jako ono se fajn kouká na zasněženou krajinu a pozvolna stupňující se napětí na základně – psychologická stránka filmu byla totiž mnohem lepší a propracovanější než ta hororová, co si budeme (nebo spíš nebudeme) nalhávat, ale když už šlo o horor, tak jsem tak nějak očekával i tu hororovou náplň příběhu a ta přišla až záhy. Ovšem ve formě, že mi málem vylezli oči z důlku tou digitální hrůzou (duch losa ve formě Wendiga, žádné velké terno se tak tedy nekonalo). Asi nejlepší je pasáž s pádem letadla a jeho následky. V těchto chvílích byly mé choutky alespoň částečně ukojeny. To co však následovalo v samotném závěru, se však nedá snad ani slušně okomentovat. Nemyslím tím onen postapokalyptický záběr na opuštěné město, nýbrž putování dvojice Pollack – Hoffman a jejich osud. Bída třená nouzí a jeden z nejubožejších závěrů u podobně laděných filmů. Až jsem se divil, že Ron Perlman do něčeho takového lezl. Dalo se z toho rozhodně vytěžit mnohem více. Takhle jde jen o obyčejný průměr nic víc. 50% (28.07.2019)