Dáma vo vode

Lady in the Water je nádherná alegória o príbehoch a tvorivom procese. Potrebujete múzu, ktorá vám do sveta vnesie svetlo, aby ste odhalili to starodávne kúzlo príbehov a našli všetky časti puzzle, z ktorých je príbeh zložený a ktoré sú po celý čas okolo vás. A možno nakoniec tým príbehom niekoho aj ovplyvníte. Ale musíte ostať samým sebou a nenechať sa zmiasť ľuďmi, ktorí do vašich úst vkladajú svoje príbehy... (21.05.2008)

Nádhera. Každý nový film M. Night Shyamalana se mi líbí více než ten předchozí a o Lady in the Water to platí taky. Shyamalan tentokrát rezignoval na nečekané pointy, o to více si hraje s atmosférou, a to způsobem zcela brilantním. Film sice působí velmi naivně, čímžto se sám znepřístupňuje velké části publika (filmové kritiky, kteří by chtěli třeba něco namítat, ovšem posílá Shy nevybíravě někam skrze postavu filmového kritika Leedse), nicméně právě postavy, hrdě nesoucí svůj úděl, a stavějící se čelem k realitě, byť zcela nepravděpodobné, jsou nakonec tím nejsilnějším na celém filmu, což je ještě podtrženo solidními ( a několika brilantními) hereckými výkony. Triky jsou výborné, hlavní stvůry, byť počítačové, nepůsobí uměle, naopak jsou velmi přesvědčivé, což v dnešním Hllywoodu není zdaleka běžné (vzpoměňme na všechny (po)tvory třeba v Harry Potterovi 3, nebo i zcela zbytečně digitální Pumy v Ohnivém Oceánu). O hudbě Jamese Newton Howarda nemá cenu se rozepisovat, jeho tóny opět povznášejí film blíže k uměleckému dílu, než pouhé zábavě, a už úvodní animovaný prolog vás dojme. Shyamalan to dokázal. Znovu! (07.09.2006)

Jak už se někde psalo, Shyovy filmy, které prošly výhní kompromisů, byly lepší, než tento, u kterého dostal (vynutil si) MNS volnou ruku. Jeho Vesnice a Znamení se mně velmi líbily, budoval atmosféru a "překvapivé" konce jsem si užíval, ale tady: těžko říct, proč Žena ve vodě dopadla tak, jak dopadla. Takřka nekoukatelný, místy poloamatérský film, který sráží režisérovy manýry a sebezahleděnost. Jediný, kdo se svého úkolu zhostil snad nejlépe, je famózní James Newton Howard, jehož hudba zcela absurdně snímek drží nad vodou, resp. nad odpadem! Myslím si, že Shyův styl se už začíná lidem přejídat a že by měl přijít s něčím novým, ale bojím se, že u MNS to bude problém opustit když né styl, tak aspoň zaběhnutou kostru filmů. (09.06.2007)

Když režisérova postava, jakýsi zakomplexovaný pisálek, ve filmu prohlásí: "Vždyť já nejsem nikdo, nemyslím si, že jsem výjimečný", málem jsem se udusil smíchy. Přesně tohle si totiž myslí a proto tenhle film doplatil na absolutní nedostatek soudnosti kdysi geniálního režiséra.Chudáci malí Shyamalanové, Křemílek s Vochomůrkou jsou určitě lepší volba, než jakási přichcíplá vodní víla pronásledovaná vzteklým trávníkem. (04.02.2007)

Suché a křečovité, s prapodivnou kamerou navrch. Nejhorší film od Shyamalana, co jsem viděl. Většina hodnocení je za hudbu Jamese Newtona-Howarda a několik minimomentů se solidně vystavěnou atmosférou, kterou ale musela pokaždé pohřbít lavina nelogičností a přihlouplých průpovídek. Ne všechno, co svým dětem před spaním nabulíkujeme je prostě snesitelné na plátně... (05.01.2008)