Děti z Leningradské
Dzieci z Leningradzkiego
The Children of Leningradsky
Obsahy(1)
Dokument uvozuje informace, že po rozpadu SSSR se zemí potulují na čtyři miliony dětí bez domova a že během natáčení se jen v Moskvě pohybovalo takových dětí na třicet tisíc. Filmová výpověď je založena na interview s dětmi nejrůznějšího věku a záznamu jejich otřesných existenčních podmínek. Shlukují se v metru a na nádražích, přespávají v kanálech a ruinách. Živí se žebrotou, krádežemi, příležitostnou prostitucí, náruživě fetují. Malé komunity jim nahrazují rodinu. Ta vlastní je buď vyštvala na ulici, anebo ji sami zavrhli. Vypěstovali si až dojemný smysl pro solidaritu. Dovedou něžně milovat, ale i zabíjet. Někdo si přesně uvědomuje svou situaci, někoho už hubí drogy a nemoci. Čelit krutému světu ulice dětem pomáhá nejen dodržování jeho drsných zákonů, ale i jeho folklorní reflexe. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Recenzie (121)
Dobrá práce tvůrců. Konečně dokument, který neukazuje ty dětičky jenom jako chudinečky ubohý, ale vidíme taky, jací to jsou zmetci - jak se chovají ke starým lidem, že fetují a pijou... Film je sice ukazuje jako jedince, kteří neměli na výběr, ale taky dává najevo, že jim tenhle život v žebrotě - ale volnosti - vyhovuje víc, než kdyby měly jít někam pracovat. V některých ohledech mi připomínají cikány a opravdu nevím, jestli bych je měla litovat. Každopádně se ale jedná o velmi poučný vhled do života jiných lidí. 77% ()
My děti ze stanice Leningradská, těžko uvěřitelné, ale stále reálné. Rusko a Moskva ukazují svou temnou stránku, kterou jsem vždycky tak nějak tušil, ale konfrontace s realitou byla i tak docela tvrdá. ()
Dokument o dětech – smradech, kteří nemají kde bydlet nebo utekly z domova. I když na jednu stranu mi jich bylo líto, na druhou stranu jsem si někdy říkal, že dělat si srandu z toho, že mlátěj bezdomovce, protože smrděj, není zrovna v jejich situaci moc pěkný, protože určitě smrděj stejně, ne-li hůř. Byl jsem ale rád, že se film nikdo nesnažil zbytečně natáhnout. 70% ()
Začal bych tím, že silně nenávidím feťáky a obecně lidi, kteří nemají pevnou vůli a svůj bídný život řeší drogami. A neexistuje nic, čím bych takovéto jednání dokázal obhájit. V celém dokumentu není snad jediné dítě, které by nebylo závislé na drogách, tvrdém alkoholu nebo alespoň nečichalo lepidlo. Ty malé bezdomovce (resp. již v tak útlém věku zkažené feťácké trosky) pak ani nelze litovat, když vidíte, jak vyžebrané peníze vyhodí za návykové látky. Mnozí by ani na ulici vůbec být nemuseli, z jejich výpovědí je jasné, že jistoty a střechu nad hlavou vyměnili za svobodné zmírání na ulici. Navíc jsou ti malí parchanti neskutečně drzí, zvlášť v jejich situaci. Nadávají starším bezdomovcům, napadají je a okrádají, přitom si neuvědomují, že jsou s nimi na jedné lodi. Máte mě za cynika? Ukažte mi dítě, které během života na ulici nepřivyklo drogám a já ho polituji, vyslovím mu hluboký respekt a možná i slzu dojetí a uznání uroním. Jaksi mi uniká smysl a záměr tohoto filmu. Že by opět protiruská propaganda? Vzhledem k tomu, že tvůrci jsou Poláci, kteří snad ještě více než Češi lezou do zadnice Američanům bych se ani nedivil. Přitom je to celé demagogie. Silně pochybuji, že by po pádu železné opony na nádražích v Bukurešti, Sofii, Skopje nebo Kišiněvu byla situace bezprizorních děcek výrazně příznivější, než v Moskvě a dalších ruských městech. A to ani nemluvím o dětských žebrácích v latinskoamerických zemích. A vůbec, jak tvůrci dokumentu těm malým bezďákům pomohli? Maximálně jim za rozhovor dali pár kopějek na butylku lepidla a stakan vodky a tím to hasne. Rád bych věděl, pro koho vlastně byl film natáčen a jakému publiku určen. Všechny chudé země jsou si dobře vědomy, jak na tom s bezdomovci (i těmi dětskými) jsou a mnoho s tím nenadělají. A zápaďáci, aby se neřeklo po shlédnutí filmu na chvíli ty ubohé děti politují a pak se jdou dál věnovat svým konzumním záležitostem a hromadění mamonu. Já se na rozdíl od vás, čtyř a pěti hvězdičkových pokrytců alespoň neschovávám za fasádu falešného dojetí a zcela střízlivým pohledem uděluji 1 *, což se rovná objektivní výpovědní hodnotě onoho filmu. Procentuálně nehodnotitelné. ()
Drsný pohled na děti bez domova v Rusku po rozpadu SSSR, je to silný to vidět, doporučuji všem zhlédnout pro uvědomění, že ne každý to má lehké. ()
http://youtu.be/0JW6Qslwd3w s titulky. ()
To je poprvé,co tu píšu,že jsem něco jen opravdu stěží dokoukala a po celou dobu mi z toho bylo hodně nepříjemně a hodně smutno. Díváte se na všechny ty děti a říkáte si jaké jste vlastně měli štěstí,že jste jako dítě mohli v klidu usínat a být v blízkosti těch,co vám dali lásku,pocit bezpečí a hlavně klidný domov. Drsné,smutné a bohužel reálné. ()
Dokument o dětech, jenž nechala vlastní rodina na pospas v jedné ruské stanici nebo se o ně nedokázala postarat. Silný příběh malých dětí, které nedosáhli ani patnácti let, letmo načrtnutý v 30 minutách a vyprávěný prostřednictvím jejich rozhovorů a bez cenzurovaných záznamů. Dozvídáme životní osud chlapců a dívek, zjišťujeme, že tráví volné dny na stanici, kouřením cigaret, čicháním lepidla v sáčku, pitím vodky, bitkami mezi kolemjdoucími a krádežemi. Tvůrci dokumentu, kteří se inspirovali podobným příběhem (My děti ze stanice ZOO), stvořili krátký záznam, jenž si i v necitlivém srdci našel skulinku a zajistil smutné a litující pocity i uvědomění nad tím, co špatného na světě je. ()
Absolutně nejsilnější dokument, jaký jsem kdy viděla.Ten pocit, který jsem měla když jsem se dodívala nemůžu ani popsat. Rozhodně by to měli shlédnout všichni ti, kdo si myslí jak k nim život byl krutý, protože tohle je tak tvrdá realita, že z toho až mrazí. ()
Jsem zvyklý na ledasco, ale tohlo bylo mimořádně nepříjemné. Mrazivě dokonalé dílo. 98%. ()
Hodně silný dokument o situaci vyvržených dětí, které už od ranného věku musí přežívat v ulicích Mosky bez dozoru rodičů, či dospělých. Alkohol a čichání lepidla tu je na denním pořádku. Film je zdrcující, mrazivý a člověk si v tuto chvíli uvědomí, že své problémy nejsou nic oproti těm, jaké mají děti v Rusku. 85% ()
Aneb Rusko. Hlavně, že měli nejvelkolepější Olympiádu, a prvního čokla na oběžné dráze, mužici zasraní. Škoda, že nejzdegenerovanější a nejneschopnější národ mimo Afriku, ničí největší kus zeměkoule a 150 milionů lidí. Jinak dokument je to strašidelnej, i cyniky nutící přemýšlet o svém založení. 100% ()
A hned je mi líp =). No ne, je to silný kafe. Když byli starý zmrdi, co asi vyroste z jejich ratolestí? Člověk si řiká, jak tohle může někdo svýmu potomkovi udělat, jenže jaký rodiče měl on? A oni? A tak dál, z toho kruhu asi neni snadný vystoupit. Jen je prostě vidět, že se to nějakých skupin (národů/ras/vyznání) nějak podezřele po staletí drží - jak smola na paty. Zábavný mi přišlo, jak se ty děti, co žijou maximálně někde na parovodě, obouvaj do bezdomovců. Kvalita dokumentu je ale mizerná, tvl taková kamera v roce 2005, to je vostuda jak Brno. PS Wandrwall: Prej "tabulkově vysoké DPH", ty jsi moula =). PS 2: Tak jsem ten Wandrwallovo komentář dočetl do konce, nejlepší je ta pasáž, kde nechápe, proč Rusko - prezidentský stát - neznárodní ropu a zemní plyn. Panebože to je kokot. (75%) ()
Masakr. Scény s lepidlem jsou nejotřesnější. ()
Tak to je hodně přísný. Odteď si už nebudu na nic stěžovat. Po tomhle by mi už bylo opravdu trapně. Odteď už budu jenom děkovat. ()
Těžko hodnotitelné. Pro ty, kteří se podílel na výrobě dokumentu a nechal před sebou fetovat děti lepidlo, pro ty mám jenom dlouhé hmmmmmmmmm. Divil bych se, kdyby měli klidné spání. Člověk je zrůda a dokáže se na tento problém pouze dívat. Cítil jsem se bezmocně a zaroveň jsem byl rozhněvaný sám na sebe, že nezachránim svět a všechny děti s takovýmto osudem . Emoce jen tečou. ()
Když jdete v Praze do metra, potkáte pár starých bezdomovců, když jdete do metra v Moskvě, uvidíte špinavé děti, žebrající, spící na podlaze, hladový, bez domova... Po tomhle působivém dokumentu vám bude zatraceně zle a smutno. Budete mít chuť těm dětem pomoct. Každý, kdo si stěžuje na současný život by se měl na tohle podívat, protože spoustě lidem (dětem) je ještě hůř. Děti, kteří se narodily nesprávným lidem, kteří nemají budoucnost. Lidé jim dají pár korun a jdou dál. Někteří si jich ani nevšimnou. Zajímalo by mě, jak to je s dětmi teď. Od natočení uběhlo už deset let. Kdoví, možná jsou stále na ulici, možná jsou mrtví. Smutné, velmi smutné. ()
Hodně nepříjemná podívaná, má to jen třicet minut, a přesto jsem to nedokázal dát najednou. Rusko v jedné z jeho současných podob (rok 2005). Opuštěné děti na stanicích metra, kterých jsou desítky tisíc! Jako v mnoha aspektech Rusko a jeho společnost zcela selhává. Tvůrci dokumentu jsou jen v roli pozorovatele a nijak se neúčastní, nijak netlačí na emoce. Ty se stejně dostaví. Jde o sled záběrů, ze kterých mrazí… děti okopávají bezdomovce, v deseti letech kouří, pijí, fetují různá lepidla, jsou hladové, nemocné a umírají. K maximálnímu hodnocení chybí snad jen konfrontace se samotnými Rusy a konkrétními institucemi za to zodpovědnými (dětské domovy, policie, místní samospráva, vláda), ale chápu, že k tomu nedošlo. Tvůrci by za to dostali v lepším případě „ozdravný“ pobyt někde daleko na Sibiři… Jako další střípek do celkového obrazu ruské společnosti silným povahám doporučuji. ()
To mě zas něco rozbilo ()
Více než lítost cítím odpor...a to jak nad dětmi tak nad tvůrci.Jsem asi necita (rasista),ale prostě ten národ nesnesu.Ani bohatý ani chudý. ()