Duelant

Vizuální lahůdka, to především. Výprava, kamera, hudba, to všechno za pět (ruských). Příběh plný křivdy, krve a odplaty, ponurá atmosféra šlechtických soubojů, strohé a vážné dialogy, bláto v petrohradských ulicích mezi výstavnými paláci, nájemní vrazi s pravými ruskými kyji... Inu lebedil jsem si. Ovšem až do té doby, než kněžna Tučkovová zdlouhavě přicházela o panenství v kočáru vprostřed pitěrského bulváru - který scénáristický pes může do tak zajímavého filmu vsunout takový kýčovitý exkrement a totálně jím vykurvit jinak dobře budovanou atmosféru? I samotný závěr pak byl "hollywoodsky" šablonovitý, navíc málo vygradovaný, jaksi zkratkovitý, uspěchaný... No jo, není to holt žádný Tarkovskij. Ale v rámci komerční produkce krásný a působivý kousek. (28.12.2017)

Celkově skvělé, interiéry, kostýmy, kněžna, která mi chvilkami připomínala moji oblíbenou Charlize, perfektně slizký můj oblíbenec Maškov a sakra moc pěkný Pjotr Fjodorov, no ne... každopádně film o cti, která je bičována do krajnosti, o kastování původu, bohatství, luxusu, ale též bídě a ponižování. A do toho přijde neznámý, jehož nervy jsou ocelové a ruka absolutně přesná. Scéna se zastřílením hřebíku do prkna neměla chybu. No a jen už si spoustu let lámu hlavu, proč si car k vybudování města vybral tak ukrutně nehostinnou lokalitu. Prší, bahno, pak komáři, ...shrnuto, moc se mi to líbilo. (09.05.2018)

V dobách, kdy Oněginem mlátila chándra, Oblomov na všechno jebal, Chlestakov kasíroval v Kocourkově úplatky a Pečorin zevloval po Kavkaze a znuděně píchal všechno, co mu píplo na radaru, byla pro ruské aristokratické degeneráty chest důležitější než délka jejich cara a chestné spory se řešily jediným možným způsobem. Prostě jste naleštili kulky, tasili bambitku a sveřepě požadovali satisfacku. A tehdy přijíždí do Leningradu neprůstřelný krutohustý profesionální ruský ruletář s pitbulovským prahem bolesti a začíná posílat popům jednoho děravého Pupuškina za druhým, avšak sovy nejsou zdaleka tím, čím se zdají být. Rusákům se opravdu povedlo krásně natočit a výborně zahrát asi nejlepší počin Sojuzmultfilmu za posledních pár let, vyvážený boršč se šťavnatými kousky romantismu, realismu, brutality a pičoidní dekadence počátku 19. století, ucelený a zajímavý manuál kokotích soubojů, navíc s vcelku kulantním a chytlavým příběhem, nad nímž by Lermontov bez zaváhání vášnivě vyprstil Gogola za vzrušeného potlesku Pikové dámy. (10.01.2017)

Zápory - doteď netuším, o co tomu Jakolvovy Kalmykovi šlo. Přinejmenším na začátku. Neboť to za pomstou vzal přes hodně švihlou odbočku. Též by mi zajímalo, proč se pořád objevuje v našrot stavu chrápající na pramici uprostřed pitěrského kanálu. Jestli jako vzpomíná na veselé topení u Eskymošů, nebo do nich furt padá cestou z hospody.... Klady - výprava jak z Godunova, na ruské poměry snesitelné množství proslovů i patetického čurákování, milce Nastěnek potěší Chlyniiny dvojky. Ok, dvou a půlky. Ale vrchol kinematografie bych z toho tedy nedělal. (15.12.2017)

Asi stále platí, že v Rusku se u filmů na nějakej ten rubl nehledí, takže výprava výborná, i když při troše pozornosti si nelze nevšimnout, že exteriérů se střídá docela málo. Problém jsem měl se zvukem. Efekty střelných zbraní super, ale myslím, že rusky umím pořád docela dobře a strašně blbě jsem rozuměl. O to víc jsem si užíval až překvapivé napětí u jednotlivých soubojů. Vizuální stránka za jedna. (08.11.2017)