Hráčské doupě
House of Games
Réžia:
David MametScenár:
David MametKamera:
Juan Ruiz AnchíaHudba:
Alaric JansHrajú:
Lindsay Crouse, Joe Mantegna, Mike Nussbaum, Lilia Skala, J. T. Walsh, Ricky Jay, William H. Macy, Meshach Taylor, Jack Wallace, John PritchettVOD (2)
Obsahy(1)
Život úspěšné psycholožky Margaret Fordové plynul spořádaně, snad až nudně. Všechno se změnilo od chvíle, kdy se jí jeden pacient přiznal, že hodlá spáchat sebevraždu, neboť není schopen uhradit dluh z hazardu. Doktorka navštívila jeho věřitele Mika v Domě her a požádala o smazání dluhu. Mike souhlasil, měl však podmínku: Margaret mu bude přihrávat v chystané partii karet a spolehlivým švindlem mu pomůže oškubat protivníka. Všechno proběhlo přesně podle plánu, ale Mike přesto prohrál. Margaret považuje za svou povinnost nabídnout, že mu ztrátu vyrovná. Následující dramatické události jí však otevřou oči a ona konečně pochopí, že všechno je docela jinak... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (19)
Co na první pohled vypadá jako béčková krimi o gamblerech je nakonec překvapivě svébytná krimi, ve které se vybroušené hazardní dialogy mísí s delšími záběry v akčnější místech. Tohle si plyne svým tempem a dlouhou dobu se nedá přesně říct, k čemu to vlastně spěje. Margaret do všeho západně strašně rychle, gambleři okolo ní ji mezi sebou taky rychle vezmou a Mike ji rychle začne učit svoje triky. Podvod střídá dalších 10 podvodů, tudíž jsem čekal velké rozuzlení... a ono i přišlo, jen bylo až moc komorní, "obyčejné" a vlastně mě ani nepřekvapilo. Obzvlášť poslední scéna ne. Gró filmu tedy tkví v zvláštní pomalé atmosféře a Mamet přesně ví, o co mu jde a jak to chce podat. Akorát u mě se to trochu minulo účinkem, protože namísto silného autorského zážitku jsem se dočkal vcelku zajímavého filmu, ke kterému se ale už nemusím vracet. Samotné scény z "Domu her", ale měli hodně co do sebe a zajímavá je i pokerová scéna, která snímá hru až anti-atraktivně. Silné 3* ()
Opět ukázka toho, že diváci se nechají unášet dějem bez ohledu na to, že film obsahuje nespočet nesmyslů a na sebe navazujících nepravděpodobných věcí. Odhalení podvodu ke konci, kdy Margaret vejde do herny a v tom samém okamžiku si podvodnící vypráví celé schéma a ona vše poslouchá za paravanem, už hraničí s trapností. Samotná vražda na konci už je jen nerozhodnost scénáristy, který si nevěděl rady s postavou Margaret. Je vykreslená jako silná inteligentní žena, která z pochybných pohnutek nešťastně zabije policistu. Už to samo bylo hodně přitažené za vlasy, ale konec, kdy vytáhne pistoli? Musela ji koupit a tudíž si vše naplánovat. K tomu zase nesedí, že byla odhalena a s tím nemohla počítat. Je to zkrátka plné schematismů, aby byl divák neustále překvapován. ()
Spočiatku hravá brožúrka podvodov a trikov ako sa dostať k peniazom. Čo však z toho keď po polhodine začnete niečo tušiť a 20 minút pred šokujúcim odhalením ste už pointu dávno prečítali. Film navyše stojí a padá na kúskoch hlavného podvodníka, ktoré sú na pohľad osviežujúce za to v spojení s dejom príliš náhodné a plné nelogickostí. Záverečná za vlasy pritiahnutá premena hlavnej postavy už len tápa v scenáristickom kŕči a snahe čo najzaujímavejšie zakončiť príbeh. Ak existujú filmy na jedno pozretie, tak práve tento patrí k nim. ()
Zvládne Mamet zaujmout Bertrandovu pozornost i filmem s ženskou hrdinkou? Ano, zvládne. A kromě toho i pomalou ospalou noir atmosférou, která je přitažlivá, ať už je pouze výsledkem naivity debutanta nebo důmyslnou hrou s divákovým očekáváním. Ve výsledku se jedná opět o film, na který se díváte, díváte, nic moc na něm nepozorujete, ale nakonec ve vás zůstane zvláštní pocit, že jste viděli něco, co byste si za nějakou dobu měli pustit znovu. Ten zvláštní casting a záběry! Ten ne/očekávaný konec! Jak to ten Mamet dělá? Nicméně dnes pouze za 3*, mladší filmy už mají formu a tempo i ty hrdiny a jejich svět zvládnuté mnohem lépe....Aha, koukám:uživatel Klonyllony hovoří jasnou řečí o tušeném. ()
Ono vždy je trochu slabinou, ak odhadnem hlavné prekvapenie. Potencionálne tajomstvo sa potom ukrýva len v spôsobe vysporiadania sa hlavnej postavy so "šokujúcim" odhalením. No ani v tomto finále neprekvapilo, hoci tu už som sa pre istotu ani nesnažil niečo vopred uhádnuť, aby ostalo aspoň niečo na potešenie. Resumé: Konvenčný film do mierneho nadpriemeru posúvajú len skvele vystavané situačné dialógy. 54,3% ()
Reklama