Věznice Andersonville

Chápu, že pro spřízněné diváky zajímající se o historii Spojených států amerických může být tento film stejnou hodnotu, jako zase pro nejednoho našince Vávrova husitská trilogie. Bohužel u obou se mi staví do cesty jakási vzdálenostná propast: u Husitů časová (dávný středověk), zde pro změnu geografická. Téma občanské války USA jde mimo mne a Věznice Andersonville byla až "příliš historickým" filmem na to, abych po celé tři hodiny dokázal setrvat v plném zaujetí z nadčasové roviny. Přesto mi nabídla působivý exkurs do zajateckého tábora a v jistých okamžicích až hrůzostrašné pocity při ponoření se do psychiky zajatců v prostředí, v němž byla nechutná špína přítomna jak všude po zemi, tak uvnitř vládnoucích lidí a dozorců. Pokus o útěk a soudní proces patří určitě k zdařilým pasážím, ale bohužel během tří hodin nejednou dochází i na rozvláčné zvolňování tempa. U Frankenheimera jsem zvyklý na velkolepé filmové zážitky, které ve mne přetrvávájí i do dalšího dne, tady spíše přetrvává menší zklamání a dilema v hodnocení. Zklamal mne i Jan Tříska; na jeho postavu velitele táboru jsem se hodně těšil, říkal jsem si, že po Obecné škole nemohl podat v roli podobně rázného charakteru špatný výkon, ale se svým patetickým přehráváním a nemožnou angličtinou byl spíše k smíchu. 65% (20.05.2020)

Tenhle film, ač dlouhé stopáže, mě nenechal chladným. Přes určité rozvláčněji vyprávěné pasáže, historické nepřesnosti, jsem spokojen. Napětí 10/10. Historická přesnost 9,5/10. Herecké obsazení (Pro film byl velmi významný kompars, do hlavních rolí nebyli zpravidla obsazení známější herci, což považuji za vhodné řešení) 10/10. Hudba 10/10. Obraz 8/10. Celkové hodnocení 98 %. ║V zajatecké věznici se v roce 1864 nemohl nacházet oddíl afroamerických vojáků, jelikož se na základě rozhodnutí štábu prezidenta Jeffersona Daviese měli zajatí afroameričtí "yankees" v uniformách okamžitě popravovat║Vůdci Andersonvillských jezdců, kteří byli 11. července 1864 popraveni, se jmenovali Charles Curtis, John Sarsfield, Patrick Delaney, Teri Sullivan, William Collins a A. Munn.║ (07.07.2012)

Ač filmy, které jsem viděl před svou virtuální existencí, většinou nekomentuju, tento pětihvězdičkový resort pro unijní negromily si zaslouží zvláštní pozornost. Je vidět, že chopí li se bitche ostřílený režisér, lze i v televizní produkci vykoncentrákovat dokonale tísnivé tři hodiny strhujícího bahna, špíny, hladu, vší, bezútěšnosti, kurdějí, hyenismu a zoufalství, ze kterých se jednomu opravdu stáhne prdel. Jediné, co bych tomuto klenotu drsné filmařiny vytkl, je, že jsem si u toho kapku zadřel krutě přehrávající Třísku, kterého by v žádné případě neměli pouštět z divadla, protože před kamerou se to snažil všemožně zkurvit afektovaným Hamletem. Takže neváhejte a zavítejte do Andrsoňvil, té depky nebudete litovat! (15.10.2013)

Takze tu máme film o väzeni z cias vojny Severu proti Juhu. Tuto temu som zatial v ziadnom inom filme nevidel, takze ked uz nic ine, tak ma tento film aspon informacnu hodnotu. Nastastie aj spracovanie dopadlo kvalitne. Nie je to take sokujuce ako filmy o koncentrakoch v ktorych nacisti mucili zidov na milion rôznych spôsobov. V Andersonville proste zavreli tisice väznov do velkej ohrady a nechali ich bez vody a jedla kym tretina znich nepodochla. Vzhladom na dobu v ktorej sa to odohrava mi to nepripadalo nejak extra brutalne. Ale rozhone je to zaujimavy film a velkorysa stopaz mi ubehla rychlo a ani na chvilu som sa nenudil. Akurat mi prisla dost divna linia v ktorej si väzni vyprosia sudny proces so skupinou väznou ktora ostatnych terorizovala. To mi pripadalo dost smiesne. 7/10. (24.01.2015)

Rád bych reagoval na "BOIKOTA" /// Ano, "Andersonville" bylo určitě strašné vězení na tu dobu, přesto bych ho viděl jako balzám na duši oproti vyhlazovacím táborům nacistů. Koncentrační tábory se však s Andersonville dají směle srovnat. Podle mě je přeci jen trochu snesitelnější pohled ( i když je to možná jen můj subjektivní pocit) na trpící muže, než - li na trpící ženy. Filmy s tématikou "Holocaustu" ve mě vyvolávají daleko silnější reakce než "Andersonville". Oproti "Schindlerovu seznamu" vidím rozdíl v tom, že tady přece jen ještě nějaké právo existovalo. (útěk se netrestal smrtí, jak jsme mohli dobře vidět) Sám hlavní hrdina jasně říká, že v Andersonville (Georgia) právo existuje!!! Určitě to nebyl hezký film, ale že by mi u toho bylo špatně, se taky říci nedá. Válka je prostě válka! Nepřináší růže, nese smrt!!! Můžu tedy nakonec říci jen to, že pokud se Vám "Věznice v Andersonville" zdála moc krutá a bylo Vám při jejím sledování či skončení špatně - ve vašem vlastním zájmu se nedívejte na "Schindlerův seznam" nebo "Pianistu". Na tom je totiž absolutně nejhorší to, že toho lidé byli schopni ve století největšího pokroku v dějinách!!! "ENJOY IT !!!" (24.01.2010)