Tajomné Mamberamo

Jedna z nejlepších Barabášovin-možná právě proto, že sám na expedici nebyl(pouze sestříhal a okomentoval materiál) a díky dané předloze nemohl tak volně zabřednout do svých pseudofilosofických pindů. Samotný obrazový materiál je místy lehce slabší, ale to se dá pochopit vzhledem k tomu, že kluci měli i bez natáčení svých starostí dost. Nejsem si úplně jistý jestli takovéhle náštěvy těm zapadlým kmenům spíše neškodí, ale tentokrát jim alespoň nikdo necpal cukříky a nevnucoval se něják na sílu( dobrý průvodce je evidentně k nezaplacení). ............ Pořád mi jen vrtá hlavou taková nejasnost : Třeba Barabáš-i ve svých novoguinejských filmech-pořád zdůrazňuje, jak musí sníst všechno co mu kmen přinese, protože odmítnout by byla obrovská urážka, a tady vegetarián Jindra odmítá ve velkém a jediný důsledek který to má je, že Laco má o jednu porci navíc.. To jako tihle kluci při své tisícikilometrové pouti narazili náhodou jen na kmeny, kterým je to u zadku, nebo si z nás pohádkáři jako Barabáš dělají dobrý den a zveličují každý svůj dojem? (03.12.2013)

Hazardéři se životem měli opět potřebu si dokázat, jak jsou nepřemožitelní a že pro ně není žádný cíl příliš vysoko. K tomu jsou potřeba dvě věci. Odvaha a místo, kam se zatím mnoho lidí nevypravilo. Docela mě překvapilo, že si hlavní hrdina tak dlouho namlouval, že malárii mít prostě nemůže, ačkoli tomu úplně všechno nasvědčovalo. Nutno říct, že na výpravě byl daleko za hranicí nasazení života a měl obrovské štěstí. Více než dokumentování primitivních divochů je nám tedy popisováno, co všechno musel náš hrdina podstoupit a jak mu u toho bylo zle. Na divoších se mi nejvíce líbily jejich držáky a zakrývače penisů. Černé kmeny jsou bohužel pořád stejné a záběrů není mnoho. Příliš mě dokument neoslovil. V závěru mě docela šokovalo oznámení smrti, na první pohled, sympatického člověka. Dávám lepší 2*. (10.07.2013)

"Počas celej cesty som čakal, že narazíme na niečo prekvapujúce. Niečo, čo nám doslova vyrazí dych. Na niečo, po čom v kútiku duše túži každý fotograf... A predsa zme našli niečo, na čo už fotoaparát ani kamera nestačí. Niečo, čo sa dá len prežiť. Vždy som si myslel, že najdoležitejšie v živote je mať ciel. Dnes už viem, že ciel je druhoradý..." Film jednoznačně předčil má očekávání! Před touhle cestou nemůžete jen tak sednout s čajem k netu a přečíst si dvacet cestopisů a průvodců od těch, kteří tam byli loni před vámi. V knihovně také nic nemají. Vy jste totiž první. Nikdo z bílých tudy před vámi ještě nešel. A tak točíte dál, i když se s vámi převrací v neznámých peřejích uprostřed prakticky neprobádané divočiny člun a voda se vám přelévá přes hlavu... (25.02.2012)

Co ti kluci jsou ochotni podstoupit, je neuvěřitelné. Zvládnout takovou cestu zdravý je už na hraně lidských možností, ale s malárií to je naprosto nemožný risk. Ale jak je vidět, lidé tyto hazardní cesty záměrně vyhledávají. Na konec suchá poznámka, že o měsíc později sympatický Jindra zahynul - docela šok. Je sice většinou lepší umřít o něco dříve nežli o něco později, ale on toho mohl ještě tolik dokázat.... (18.11.2008)

Barabášovo Pururambo se mi líbilo o něco více, nicméně Tajomné Mamberamo je stále dokument na 5*. Troufám si tvrdit, že na takové už dnes téměř nenarazíte. Ta bezprostřednost! Nejvíc se mi líbí, jak je to nekomerční. Žádné uměle vyvolávané dramatické situace, jak jsme zvyklí u moderních dokumentů. Všechno je to čistý, nezkreslený, a přitom velice silný zážitek. O dramatické situace nebylo od začátku až do konce nouze a to vědění, že si tím ti lidé skutečně prošli bez pomoci nějakého štábu a podpory, je pro výsledný dojem naprosto zásadní. Tohle jsou a byli praví dobrodruzi a mají můj věčný obdiv. Díky, že jste se s námi o tento autentický zážitek podělili. (18.03.2015)