Farebný závoj

Jednu hvězdičku jsem Barevnému závoji prošustrovala už tím, že jsem na něj nešla do kina - velké plátno by dalo po zásluze vyniknout krásné exotické krajině. Čeho se mi nedostalo, byly vyhrocenejší emoce. Totiž takhle: Curranův film Už tu nežijeme mě na dlouho přiměl nemyslet na jiný. Automaticky jsem tedy počítala s tím, že jeho další věc musí být ještě lepší - nota bene s Nortonem !!! ale bohužel, "Vzpomínky na Čínu" se mi JEN líbily. 3,5 *. (10.11.2007)

Moc pěkný film s bezchybnými výkony dvou hlavních představitelů má jedinou výtku: jak příběh postupuje kupředu, věřil jsem ústřednímu páru tu ochotu zůstat i přes postup zhoubné nemoci v postižené oblasti čím dál méně. Radši ani nezmiňuji scénu, ve které se SPOILER dokonce Norton jakoby "naschvál" úplně zbytečně nakazí, nebo v níž oba "manželé" s chutí a provokací pojídají neupravené jídlo KONEC SPOILERU. Ale budiž, ono to stejně i s těmito nedostatky svižně odsýpá, je to dojemné, napínavé a s pěknými lokacemi. Na konci i nějaká ta slza ukápla, a v závěru tak lze jen konstatovat, že Barevný závoj je krásný romantický film. (06.07.2009)

Za dokonale fungujícími jednotlivými složkami (zejména exotická a na detaily lpící kamera Stuarta Dryburgha (Piano) a pečlivá výprava) se nám rozkládá přímočarý, předvídatelný a směšně průhledný příběh, lehce se otírající o historické události. Naomi Watts utíká před jedovatými poznámkami vlastní matky do náručí bakteriologa Edwarda Nortona (ale na romanci si musíte dobrých 90 minut počkat), nevěra a manželská krize na sebe nenechají dlouho čekat - sebedestruktivní pomstou i "odměnou" pro záletnou manželku je cesta do odlehlých krajů, které pustoší cholera. Herci odvádí nadstandard, ale jejich postavy působí natolik rezervovaně (až chladně - v jejich tiché manželské válce se to předpokládá, ale takřka po celý film?), že se do nich nikdy nepoložíte. Nad celým filmem se vznáší nepříjemný opar pocitu, že jste tohle už někde v lepší podobě viděli, že scény, které působí na první pohled příjemně, se neuvěřitelně vlečou a jejich potenciál je trestuhodně nevyužitý. Drama bez tempa a silných momentů!! (03.08.2007)

Barevný závoj můžu snad do puntíku hodnotit stejně jako Pýchu a předsudek a to i se stejnými, poněkud rozporuplnými pocity. Vyzdvihnout se dají skvělé herecké výkony, nádherná výprava, ale i slušná hudba. Na druhou stranu jsem však opět marně hledal cestu k hlavním postavám a ani po emocionální stránce to nebylo ono. Nějak mi prostě nesedí romantická dramata zasazená do vzdálenější historie. Snaha je sice vidět, ale myslím si, že tahle na pohled hezká, ale mírná romantická nuda měla na víc. (27.02.2008)

Moc hezký. Jedinými znalými tanečníky na parketu jsou neuvěřitelně dobří Norton a Wattsová, kteří dle krásných songů filmem proplují bez sebemenšího zaváhání, ladně, přesvědčivě a s obrovským hereckým rozpětím a přehledem. Dění mezi nimi působí zcela nenuceně, včetně dialogů, paradoxně nejsilnější filmové pasáže jsou ty bezeslovné. Na jejich různorodý vztah je prostě radost pohledět a s velkým zájmem jsem pozoroval jeho vývoj, ačkoliv děj byl více méně předvídatelný. A to je asi také největší slabina filmu. Závěrečná píseň je opravdu dojemná, poslední scéna klišovitým Walterovým zadostiučiněním. Obrazně řečeno: John Curran vyložil na stůl dvě esa a divák, ať už se dívá pod jakýmkoliv úhlem, si před tímhle trumfem jednoduše sedne na zadek. 22,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (27.12.2007)