Planéta opíc

Jeden z mých nejoblíbenějších sci-fi filmů, který ukazuje svět, našemu podobný, ale přitom tolik vzdálený... Viděl jsem ho jako malý a do teď jsem pořádně nepřišel na to, v čem všem tkví jeho síla. Následující díly dokázaly pouze rozvinout myšlenku a kvalitou se snažit přiblížit prvnímu filmu, ale většinou se to nepovedlo. Velká síla tkví nejen v maskách, oceněných oscarem, ale také v Charletonu Hestonovi a Franklinu Shaffnerovi. Pointa desetiletí, která je extrémně důležitá pro vyznění filmu a dá se označit za předobraz filmů postavených na pointě jako Šestý smysl.... (26.11.2004)

Nadčasové/nestárnoucí dílo. Film ve svém zdánlivě nevýrazném komorním podání s nadhledem reflektuje různá zvěrstva lidstva, od inkvizice až po genocidu, přičemž oněm reflexním plochám všechna fakta přizpůsobuje. Neboli není důležité, jak mohly být věci takto nakonfigurované, ale proč - proč jsou takto nakonfigurované? Opice žijí ve městě, chovají se jako lidé, budují jako lidé, chybují jako lidé, chodí do škol a věnují se neurochirurgii, zatímco skuteční lidé jsou jen zdivočelá zvířata, neschopná myšlení nebo přizpůsobení se. Pak přilétá v raketoplánu inteligentní člověk Taylor, což je v rozporu se všemi opičími pravidly, zákony, svatými svitky a podobnými antimozkovými elementy. Zatímco jedni se ho snaží pochopit a vysvětlit si jeho existenci, pro druhé znamená hrozbu páchnoucí kacířstvím a hodnou likvidace. Počáteční úvahy kosmonautů tak ostře kontrastují s pozdější snahou co nejjednodušeji opicím vysvětlit svůj původ; dialogy tvoří stěžejní prvek a jsou napsány bravurně. V symbolických podmínkách, které si film pro svou existenci vybral, by přílišná vážnost byla na škodu, čehož si byli tvůrci vědomi, a tak dostalo nemalé množství scén lehce humorný, ironický podtón (ačkoliv chladná bezútěšnost dané situace je stále jasně patrná), vezoucí se právě na záměně člověka za zvíře. A když už toho všeho PROČ začne být v závěru příliš, a divák začne toužit alespoň po jediném JAK, dočká se šokujícího konce, který nekompromisně dosazuje předchozímu dění tvrdou a krutou tečku. Technická stránka odolala čelistím času rovněž výborně - masky vypadají pořád dobře, lokace jsou krásné a odpovídající, vyzdvihl bych také skvělou práci s kamerou a Jerry Goldsmith nahrál další z charakteristických soundtracků. Dokonce ani ty akční sekvence nejsou zlé. Podtrženo a sečteno - Planeta opic stále je inteligentní úvahovou sci-fi, jíž nechybí humorný podtext či povedená pointa. (26.12.2006)

Dětská neznalost mě kdysi připravila o pointu, protože jsem o ní jednoduše nevěděl. V komunistických slabikářích moc obrázků z imperialistických zemí nebylo. Po letech ale splácím další filmový (a především skladatelský) dluh. A po shlédnutí trailerů na ostatní díly myslím, že matné vzpomínky na ně nechám klidně spát. (30.10.2007)

Jedním z důvodem, proč nemám ráda sci-fi je, že jde mimo realitu. Většinou dějová linka postrává logiku. Jsou to vlastně takové pohádky pro dospělé. Jenže jak se dá, naše fantazie je právě limitována naší realitou. To se projevuje i zde. Příběh je postavený na oblíbeném posunu v času, člověk se dostává na svou planetu, ale o mnoho tisíc let později. Nalézá zdegenerované lidi, kteří nemluví a žijí jako zvířata a inteligentní mluvící opice. Tady nastává veliký problém - spousta nelogičností. Je možné nepoznat, že jde o planetu zemi? Když je zde kyslík, voda a den má 24 hodin?Je možné, aby mluvící lidé přestali mluvit a natolik zdegenerovali, že by přišli o celou svou kulturu? Je možné, aby se opice za 2000 let vyvinuli na tak vysokou úroveň? Z hlediska evoluce nesmysl! A pak - neměly by pak svoji vlastní civilizaci? Pokud by se naučili mluvt, zcela jistě by si vytvořili vlastní jazyk. A kde asi vzali zbraně? Kdopak je vyrobil? A náboje také vydrželi 2000 let? Zde se převádí lidské pokročilé myšlení a zvyklosti na opice (akademie, soud, zoo, cirkus, používání zbraní, oblečení, povozu, koní). Samozřejmě jde o záměr - ukázat křehkost naší civilizace, zamyšlení nad tím, jak by mohlo lidstvo dopadnout, otočit pojem inteligentní bytost a zvíře a blablabla ... Chápu, že to někoho může bavit že to považuje nejen za zábavné, ale i za poučné, inteligentní. Ve skutečnosti jde o únik z reality. Nikomu to neberu, ale pro mě to není. K dnešnímu dni bylo natočeno 15 filmů s tématem inteligentních opic (další budou nepochybně následovat), takže se z toho časem stalo velice otřepané téma. A jak se říká, opakovaný vtip, přestává být vtipem. Ale abych byla spravedlivá - film není špatný, ale nepřipadá mi ničím výjimečný. V roce vzniku jistě originální, dnes spíš přeceňovaný. Pelička na závěr - copak nám to tu vykukuje na pobřeží z písku?! :o) :o) :o) (04.09.2014)

"Lidská moudrost jde ruku v ruce s idiotstvím." Jako příslušník lidského plemene, které neustále testuje, co jeho planeta ještě vydrží, jsem kdysi u tohoto snímku pocítil vážné varování. A cítím ho i dnes, kdy má nejeden opičák přístup k červenému tlačítku. Naštěstí s tím nemohu nic dělat, tak alespoň občas navštívím Planetu opic, kde pomáhám Taylorovi najít řeč, uhýbat nástrahám a svlékat divoženku Novu. Mě to tam zkrátka baví, ale v ZOO už se na gorily, orangutany, šimpanze, makaky ani paviány nekoukám s takovým nadšením jako dřív. Snad jen kosman zakrslý mi připadá sympatický, ale obezřetnost mne neopouští ani u jeho klece. (01.01.2016)