Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Láska, válka a hrdinství jdoucí za hranice lidského chápání jsou hlavními postavami jednoho z nejúžasnějších příběhů hollywoodské historie. Charlton Heston hraje odvážného vojenského velitele, který společně s hrstkou věrných hájí proti mnohonásobné přesile americkou vojenskou posádku v jedné čínské provincii. Píše se rok 1900 a v Číně probíhá krvavý neklid, který vystoupil do historie jako Povstání boxerů. Odpor statečného majora Matta Lewise trval přesně 55 dnů, než... (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (36)

Vojcl 

všetky recenzie používateľa

Trochu jednostranný pohled na povstání boxerů v Číně. Američané a Angličané jsou až přespříliš heroizovaní a Číňané a Rusové zase zobrazováni jako lumpové či hlupáci, ale to se dá vzhledem k roku vzniku pochopit. Řemeslně to není špatně natočené válečné drama, skvělá hudba, monumentální výprava i ty bojové scény ujdou. Z daného tématu se však přeci jen dalo vytěžit víc. Také mi vadilo, že některé Číňany hrají namaskovaní (a to dost špatně) běloši. ()

Martin741 

všetky recenzie používateľa

Zabudnuty klenot, prva polka sa neskutocne tiahne az som myslel, ze to vypnem. Potom uz ale druha polka bol brutal se vsim vsudy. Rezisersky genialne natocene, nechybaju vojnove sceny, krasne baby - Flora Robson, Ava Gardner a Elizabeth Sellar - posledna herecka Sellars mala fakt nadherny vek /96 rokov/ : 76 % ()

Reklama

Lacike 

všetky recenzie používateľa

Dosť veľké sklamanie. Od takého veľkofilmu som očakával oveľa viac. Odohráva sa to akože v Pekingu, ale mimo štatistov, ktorí sa tam raz za čas mihnú v pozadí, tam na aziata nenarazíte. Vysoko postavených Číňanov hrajú belosi a s oholeným obočím vyzerajú jak Vulkánci zo Star Treku. Ok, dajme bokom tento trapas na úrovni toho, že by dajme tomu Annu Boleynovú hrala černoška. Aj tak je to neskutočne rozvláčny a nudný film. Postavy sú absolútne nevýrazné. Film sa viac venuje komickým karikatúram rôznych ambasád ako Mandžuom, takže o pozadí konfliktu som sa dozvedel snáď ešte menej ako to, čo je napísané na wikipédii. Je škoda, že tak hviezdne herecké obsadenie je absolútne nevyužité a všetci sa tvárili jak Willis vo svojich súčasných blockbusteroch. Film zaujme jedine megalomanskými kulisami, ktoré na konci pekne zlikvidujú. Z filmárskej stránky sú bojové scény takým nudným štandardom. Proste chlapík sa zakaždým po zásahu chytí za brucho a opatrne spadne na zem. Niečo ako bezzubá bojová vrava v starom Vinnetuovi. Bavilo ma sledovať len tú číru deštrukciu skutočných budov. Toho sa nikdy nenabažím. Celkovo to je, s prihliadnutím na vek filmu, absolútny priemer s vražedne dlhou stopážou. 5/10. ()

Legas 

všetky recenzie používateľa

Pastva pro oči, občas trápení pro uši. Působivou výpravu nelze ignorovat ani ve špatném filmu. 55 dní v Pekingu ovšem žádný "průser" není. Jen vás občas zatahají za uši prapodivné dialogy. V příběhu je spousta zbytečností, kdyby se film věnoval jen (a pečlivěji) ústřednímu problému, pak by měl kratší stopáž a byl by záživnější. Ale i tak jde o kousek historie, byť podané z druhé strany. Hrdiny 55 dni v Pekingu by podle mého měli být Číňané. Raději bych se podíval na film z jejich pohledu, jejich způsobem vyprávění. ()

mortak 

všetky recenzie používateľa

"Levný" velkofilm z dílny Samuela Bronstona natáčený (stejně jako těch pár ostatních) ve Španělsku (proto namaskovaní běloši hrají asiaty) je sice velkolepé nic, ale vcelku dobře napsané a zahrané nic. Odborníka na historii Číny sice po deseti minutách klepne pepka, ten nikterak veliký model Pekingu není zrovna moc přesvědčivý, ale každá postava má svůj vnitřní boj (i když ta holčička s vypočítavým vychytralým pohledem je na zabití) a historii, je tu prostor i na vedlejší postavy (hlavně anglický kněz s myšlením Leonarda da Vinci), takže ty dvě a půl hodiny uběhnou docela rychle. ()

Galéria (85)

Zaujímavosti (2)

  • Filmaři nemohli natáčet v Pekingu, a tak se jednoduše se rozhodli město postavit. U španělského Madridu vznikla 24hektarová replika Pekingu z roku 1900 v plné velikosti. Tvůrci museli sehnat stovky asijských komparsistů z celé Evropy, aby město zaplnili. (Dr Lizal)

Reklama

Reklama