Réžia:
K. M. WallóKamera:
Julius VegrichtHrajú:
Josef Štefl, Vlasta Chramostová, Vladimír Šmeral, Vladimír Menšík, Jiří Vršťala, Zdeněk Dítě, Vítězslav Boček, Jaroslav Vojta, František Klika, Josef Toman (viac)Obsahy(1)
Optimistické kolektivní drama ze života svazáků na stavbě Trati mládeže. Amnestovaný vězeň chce poctivou údernickou odčinit své provinění a odhalí záškodníka, který se chystal otrávit cisternu s pitnou vodou. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (27)
O tom, jak naši rodiče chtěli změnit svět... Samozřejmě, film byl do jisté míry schématicky, ale po profesionální stránce udělaný velmi dobře a vcelku pravdivě. Jestli někdo fandí druhé straně a panu Bartošovi a Jiřím Vršťalou, je to jeho problém. Mládež toho v prvních pětiletkách (tohle ještě byla dvouletka) vybudovala v naší republice skutečně dost a nebylo divu, že to některým nebylo po chuti. Keťasové, kteří nabízeli prázdné krámy, ale v bytě měli nabité skříně se zbožím, skutečně byli. A byli i sedláci, kteří odmítali prodávat své produkty svazákům... Jde skutečně jen o úhel pohledu, o to, co kdo pokládá za správné. A batismus? To byl nemilosrdný systém - ano, vyžadující naprostou loajalitu. ()
Ultimátní zrůdnost. Za ty vyleštěné úsměvy a kecy provolávající slávu socialismu máte chuť hercům dát pěstí. Největší výsměch je, jak za Baťovy krutovlády dělníci dřou na stavbě dráhy, aby pak o pár let později dílo dokončili s úsměvem na rtech. [Víte, když den před projekcí paradoxně absolvujete o téhle ‚radostné‘ době rozhovor s člověkem, který si v ní moc radostného neužil, musí se vám obrátit žaludek z každého, kdo by to chtěl vrátit nazpět.] ()
,,A tady je náš kulturní referent, Blanka.“ Připraven na krutou a nemilosrdnou komunistickou agitku, přečkal jsem tento pokřivený škvár téměř bez úhony. Pravda, v úvodu se s tím moc nepářou a zaměstnání u Baťy za první republiky líčí jako koncentráky. Pak ale nastane změna a najednou tu máme masy veselých lidí připravených pracovat a budovat. No prostě o příběhu nemá smysl se vůbec zmiňovat, je to jasné už z plakátu a doby vzniku. Moc nechápu, proč se ti herci snažili mluvit v nářečí, působí to hrozně nepřirozeně. Herce mohli také vybrat lépe, byli si všichni hrozně podobní a já měl problém dešifrovat, který že z chasníků je ten ukrutně zlý buržoazní záškodník a který je ten charakterově bezchybný komunista. Naopak mě potěšila dokumentární hodnota stavby železnice a starodávný bagr. Celkově vzato bych tento film nedoporučoval nikomu, jen zájemcům o historii a komunistickou ideologii jako studijní materiál. ()
Jde o solidní socagitku se vším všudy. Herci se snažili i o nářečí, které sice sem tam notně rvalo uši, ale není to k nepřečkání. Zazní zde i pár socialistických písní a soudruhuje se tu až do alelujá. Prostě, vše jak má, nebo by mělo být, dle představy ÚV KSČ. Já jsem se královsky bavil a podle toho hodnotím. ()
Přiznávám, poté, co jsem se na film dívala počtvrté, mi už nepřipadal tak hrozný jako poprvé. Jakože už mi nekrvácely oči a tak. I přesto můj šálek čaje budovatelské filmy nebyly a nebudou. Seminárka, analýza tohoto filmu, kvůli které jsem se na film opakovaně dívala, je k přečtení zde. ()
Zaujímavosti (3)
- První role Vlasty Chramostové (svazácká vedoucí) a Jiřího Vršťaly (nenapravitelný recidivista). V některých dobových materiálech se i v této souvislosti psalo o "Veliké příležitosti." (hippyman)
- Filmovanie prebiehalo v Uherskom Hradišti a vo Vizoviciach. (dyfur)
- Filmový debut herečky Jitky Frantové. (M.B)
Reklama