Shake Hands with the Devil

Scénář: Michael Donovan .. Svědomitá rekapitulace selhání mezinárodního společenství z pohledu velitele mírových sborů a jednoho z mála, kterému bezprostředně došel hrůzný rozsah událostí, až později mezinárodně uznané rwandské genocidy etnik, nesoucí si téměř milión obětí. Roy Dupuis ztvárnil generála Romea Dallaira na výbornou, jak v Africkém prostředí, tak při pozdějším tichém psychologickém zpytování vlastních omezených možností, vynucených chyb a tragických důsledků podání si ruky s ďáblem.. Nejen že tématicky podobný Hotel Rwanda našel souputníka rovného, ale Kanadský pohled je v mnohém podán ještě silněji, že se mu musí i lehce uklonit. Tudíž, pokud někoho zajímá (Rwandská) genocida, neznám lepší volby. (05.02.2010)

,,VÁLKA MÁ STRAŠNÉ NÁSLEDKY. JE VELKOU VÝZVOU JI ZASTAVIT. S ODVAHOU A ODHODLÁNÍM SE TOHO DÁ DOSÁHNOUT! MLUVÍM ZDE Z POVĚŘENÍ OSN“..... /// To tenkrát, když opičáci slezli ze stromů a vzali si pušky a mačety ..... zajímá vás pozadí Rwandské genocidy? Zase je tu trochu jiná válka. Film o misi, která byla spíše hrou. S velmi špatným koncem. RWANDA JE JEN MALÁ AFRICKÁ ZEMĚ a kdyby zde nedošlo ke genocidě, hovno nás zajímá, co se tam děje. Prostě jen další AFRICKEJ BORDEL. BORDEL! BORDEL!! Generál je (jestli nekecá) statečnej chlap a jeho vyprávění je velmi uvěřitelný. A tam mezi mrtvolama se stejně jako on ptám: PROČ? Jeho zpověď a výpověď o snaze chránit nevinné, o svém soukromém Titaniku, o selhání lidskosti. LIDSKOSTI? HOVNO - SELHALI LIDI!! Další z filmů, ve kterým nejde ani tak jak, ale CO ukazuje. Solidně zahrané, natočené, ale HLAVNĚ dobře napsané. Klidně to berte jako hranej dokument. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Neumím číst, proto jde autobiografie generálporučíka Romea Dallaireho mimo mě. 2.) Obsluhoval jsem generála mise UNAMIR. 3.) Něco strašného se blíží (z vedlejší vesnice). 4.) Co se dá najít ve Rwandě pod mostem (to je fakt, to žádný překvápko není). 5.) Přemejšlím kam vyrazit na rodinnou dovolenou. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ ** (11.06.2011)

Roye Dupuise jsem měl fixlého jako agenta-máničku Michaela ze seriálu Brutální Nikita. Poznal jsem ho hned při prvním pohledu na generála OSN UNIMAR Romera Dallaira. A rovnou říkám, kanadského generála zahrál skvěle! Ano, to co jsme v Hotelu Rwanda viděli jen z pohledu hotelu a jeho nejbližšího okolí, tady máme tu krutou možnost vidět v celém městě... Jakákoliv intervence zahraničních nebo mírových sil v zaostalé zemičce je přímo úměrná zájmům intervenujících a to primárně ekonomickým. O peníze se jedná vždycky až na prvním místě. Dodržování lidských práv jde případně na řadu až pak. Navíc Afrika se svými kmeny je i dnes pro západní svět se svými etnickými konflikty stále nesrozumitelná... Stále si říkám, jestly ty kolonie neměly něco do sebe. A nejhorší na tom je, že se bavíme genocidě probíhající v roce 1994..! Navíc už mnohokrát se potvrdilo, že modrá vlajka OSN nejednou ze stožáru shlížela v různých částech světa na naprosto šílené masakry. K čemu jsou vojáci bez mandátu střílet, k čemu mají zbraně bez nábojů, k čemu mají generála? Generál Romero Dalladier byl frajer. - ,,Mírové mise bývají ze všech ty nejtěžší" * * * * * (01.02.2012)

Shake hands with the Devil staví na dvou základních kamenech. Tím prvním je vynikající Roy Dupuis, který z plátna nesleze dobrých 95% filmu a tím druhým je téma občanské války mezi Hutuy a Tutsii, které nebylo zfilmováno poprvé. Zatímco Hotel Rwanda tlačil na emoce skrz rodinu Dona Cheadla a masakrování Tutsiů po tisících, tento snímek klade velký důraz na smutnou roli „vojáků“ v misi UNAMIR, kteří sehráli dost nešťastnou a nezáviděníhodnou úlohu, kdy museli v podstatě jen přihlížet genocidě. Morální dilema, zda se zachovat tak jak velí čest, nebo jak velí nadřízený, je zde ztělesněno v postavě kanadského generála Dallaireho. Největší a možná i jedinou slabinou filmu je nevýrazná režie. (02.11.2013)

Myslím, že označení "historický" není moc výstižné. Jistě je to historie, ale nejsou to třeba napoleónské války. Spíš bych film označil jako hraný dokument. Co se týče námětu, je velmi silný. Dokonce jsem měl zážitek ještě silnější než u Hotelu Rwanda. Ono bohužel platí, co oči nevidí, to srdce nebolí a zde je viděno mnohé... (15.09.2010)