Päť lupičov a stará dáma

Velmi příjemná komedie, jejíž druhá část se mi líbila více. Komedie není postavená na P. Sellersovi, jako třeba "panteři", ale všichni herci jsou skvělí. Přestože zahrála paní Rosůlková výborně otravnou paní domácí ve Čtyřech vraždách, je stále oproti paní Wilberforceová slabý odvar. Ta byla na "zabití" už od prvních scén. Pobavil jsem se dobře. (26.11.2010)

Podle mě je originál kvalitativně zcela srovnatelný s remakem od Coenů. Od Britů bych čekal trošku větší dávku cynismu, tu jsme ale dostali až o 50 let později. Škoda nevyužitého Petera Sellerse, Alec Guinness dokonce i navzdory slizáckému úsměvu prohrává s Tomem Hanksem na body. Ale mezi námi, tu starou babku bych také nejradši odkrouhnul, už jenom kvůli tomu věčnému nabízení čaje. (31.03.2010)

Je to asi dáno mými zvyky, že mám mnohem radši odvázanější komedie, a to i v případě britské produkce, ale i přesto, že se jsem se zrovna v pravidelných intervalech nedusil smíchem (přičemž úsměv na tváři jsem měl po většinu příběhu), se mi tento film velmi líbil, především díky pro někoho ohrané, pro mě celkem promyšlené zápletce a vyrovnaným hereckým výkonům - vedle jmen jako Alec Guiness či Herbert Lom příjemně překvapila Katie Johnson, která pro mě zůstane navždy jako prototyp filmových důveřivých stařenek, taktéž mi moc nevadilo, že toto je jeden z mála filmů, kde je Peter Sellers spíše upozaděn (navíc s odstupem času zajímavě působí jeho setkání s Lomem). (21.05.2010)

Pět sobě samým nebezpečných nýmandů a jedna paní milá tak, až by jeden vraždil. Ideální sestava pro komedii, v níž má jít o život. Na lehkou zábavu je film výtečně zrežírován, což se týče jak scén komických, tak thrillerových. Z mordů mrazí. S postavami, představujícími karikovaný vzorek tehdejší anglické společnosti, není nakládáno nijak uctivě – nedá se říct, že by jim to nepatřilo. Přemůže-li zkostnatělá generace generaci nastupující, pak ne pro svůj důvtip, nýbrž pro neschopnost domluvy na straně těch druhých. Poslední velký film britských studií Ealing byl úspěšný nejen ve své domovině, ale rovněž ve Spojených státech (nejspíš pro to, jak je nehollywoodský sžíravý), kam Sladká vůně úspěchu o dva roky později přivábila také režiséra Alexandra Mackendricka. Apendix: Co bylo na originálu bytostně britské vychází najevo v podařeném remaku bratří Coenů, kteří děj přesunuli na americký jih, ubrali zimomriavkovych chvil a sáhli po výrazně přímočařejším humoru. 80% Zajímavý komentář: Oskar (31.08.2012)

Obávam sa, že som bol k anglickému humoru pred pár desiatkami rokov oveľa ústretovejší. Budem sa tiež musieť zmieriť s tým, že previerkou času prejde bez straty desiatky iba zlomok filmov, ktoré som kedysi obdivoval. Táto krimikomédia u mňa namiesto smiechu vyvolávala iba akýsi útrpný úsmev. Starenka mi v niektorých chvíľach pripomínala Jacquesa Brela v Dotieravom chlapovi a Herbert Lom ešte nemal alergiu na Petra Sellersa. Je mi ľúto, ale keby som filmu dal tri hviezdičky, jedna by bola z nostalgie. A tá do hodnotenia predsa nepatrí. (02.11.2010)