Réžia:
Neil JordanScenár:
Neil JordanKamera:
Declan QuinnHrajú:
Cillian Murphy, Liam Neeson, Stephen Rea, Brendan Gleeson, Gavin Friday, Ruth McCabe, Ian Hart, Charlene McKenna, Liam Cunningham, Neil Jackson (viac)Obsahy(1)
70. léta 20. století. Patrick Braden je mladý muž, který je ve společnosti oblíbený, ale marně si hraje na drsného chlápka. Již jako dítě si byl vědom si toho, že je jiný než ostatní kluci. Trpkým urážkám ze svého okolí čelí pomocí důvtipu a šarmu a nedovolí, aby jeho vlastní život kdokoliv nebo cokoliv změnilo. Nový film Neila Jordana, oscarového režiséra snímků Hra na pláč, Interview s upírem a Hranice lásky. Film obnažující svět transsexuální proměny mladého muže v reáliích Londýnských undergroundových kabaretů v období, ve kterém sexuální revoluce hippies už ovládla i konzervativní britskou kulturu. (Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.))
(viac)Videá (2)
Recenzie (247)
Divný film. Zvláštní. Má nicméně v čele úchvatného herce. Zdrobněliny nadužívající Cillian Murphy je sladce koketní, řečí těla přesný, energický i zranitelný. A vlastně moc nevíme, co vůbec (od života) tenhle transsexuál chce. Ano, hledá matku, hledá sebe samého, jenže… Líčí, jak přišel na svět, jak to (ne)má s rodiči, jak to má s ženskými šaty. Jeho kreace si minimálně nominaci na Zlatý glóbus zasloužila. Během svého hledání a bezelstného vnímání světa potkává spoustu bizarních postav, ať už jde třeba o barového kouzelníka nebo teroristy z IRA. Výsledek je místy nápaditý, místy jízlivý, ale také překvapivě odtažitý a bez emocí. Přitom režisér Neil Jordan je nejen v Irsku pojmem, tohle jeho zastavení je stejně jako kdykoliv předtím (i potom) tlumočené velmi silnými hereckými výkony i formální hravostí, jen je škoda, že jsem měl touhu ponořit se do jeho příběhu hlouběji. A to se mi nepodařilo. Za mě JEN dobré. ()
Křehký film poskládaný z krátkých, ale kouzelných epizod - o ztraceném koťátku, které bylo jiné než ostatní, přesto šlo životem s revoltou v duši, s odzbrojující naivitou i neuvěřitelnou statečností. Nemělo problém se svou identitou ani se světem - hledalo si své místo na slunci a nebylo pro něj důležité, jestli značně nedokonalý svět má nebo nemá problém s ním. ()
Je málo filmů, které mě posadí na zadek a příběh Patricka "Kitten" Bradena mezi nimi našel své místo. Citlivě odvyprávěná touha po identitě a potřebě lidské blízkosti, dožadující se naplnění dosti svéráznými, proto jedinečnými způsoby, v podání neskutečného C. Murphyho, provázená dobovou, skvěle vybranou hudbou, podtrhující poezii místy až geniálních záběrů - to je Snídaně na Plutu. Podstatu příběhu nejlépe vystihl sám Neil Jordan: "Film není pouze jednoduchým příběhem o transvestitovi - šlapce. Je to příběh o nevinnosti a proměnlivé síle představivosti a o tom, jak dobro mění svět - pokud to jen jde". Tak tak, i červenky to vědí:-) ()
Jsem, kdo jsem. Orientován jinak. Poutem k vysokým podpatkům. Duhový šarm, magii dada, dar dam má poutník povahy slunce. Velkoměstský šatník zase hraje barvami a stíny. Cukrová panenka i madam vamp, opiát. Čáry máry čajů a nástrah. Nejlepší netuctové, "ženské" pusinky rozdává, vykračující si Cillian Murphy, a to od té doby, kdy kamera i pára vřele "přejely" přes nohy horkého dobrodružství dua Lemmon & Curtis. ()
Příběh o jednom opuštěném koťátku, který občas neví, o čem by chtěl přesně vyprávět. Jeho/její životní cesta mi připadala docela nezajímavá a filmově zdlouhavá. Cillian Murphy decentně přehrává, čímž sice jeho výkon dodává filmu na komediálnosti (skvělé hlášky mimochodem), ale potom bohužel vyzní všechny ty exploze poněkud násilně. Na druhou stranu je jeho výkon tím nejlepším, co v tomto filmu lze najít. Ke konci už jsem se v jeho "původním" pohlaví přestal orientovat. ()
Reklama