Réžia:
František FilipScenár:
Jiří ProcházkaKamera:
Vladimír OpletalHudba:
Karel SkleničkaHrajú:
Jan Pivec, Jaroslav Marvan, Dana Medřická, Libuše Havelková, Josef Kemr, Jiřina Šejbalová, Martin Růžek, Josef Gruss, Stella Zázvorková, Alois Dvorský (viac)Obsahy(1)
Dramatizace staropražské povídky spisovatele Ignáta Herrmanna je hereckým koncertem Jana Pivce. Herec v tomto filmu z roku 1964 nechal zaznít všechny rejstříky svého zralého herectví, od poloh vysloveně komických až k tónům, zaznívajícím tragickým podtextem. A přestože postava Vavřince Konopky v tomto příběhu zřetelně dominuje, velký herec disciplinovaně ponechal dostatek prostoru i spoluhráčům, především Jaroslavu Marvanovi, Daně Medřické (její jedovatá Petronila je znamenitou figurkou), skromné Libuši Havelkové i bohémskému Josefu Kemrovi a všem dalším. Režisér František Filip zde byl vlastně dirigentem, který dostal k dispozici nádherně sladěný orchestr sólistů... Ale vraťme se do předminulého století. Kampak to asi ten důstojný a dosti tělnatý pan oficiál Konopka peláší? A dokonce běží tryskem a bez klobouku… (Česká televize)
(viac)Recenzie (89)
Skvělá a zoufale nedoceněná veselohra s neskutečně silným obsazením. Vždy vynikajícího Jaroslava Marvana doplňuje ještě lepší bědující Jan Pivec, bonviánský Josef Kemr a tradičně přirozená Stella Zázvorková. Dana Medřická zahrála tak bravurně, že se mi znechutila na tři filmy dopředu. Díky stylové výpravě a pevné ruce režiséra má Příběh dušičkový noblesní atmosféru, ostře kontrastující s košilatým příběhem. ()
A pak, že muži nestárnou. No stárnou, bohužel. Ježišmarjá! Od Šejbalové bych si budoucnost taky nechala vyložit, její jasnovidka se mi zamlouvala ze všech postav nejvíce. Hermannův banální příběh je zpracován s citem, sehrán elitními herci, ale přesto stále zůstává banálním příběhem. Pivcovi se občas zasmát dá, graciézní Kemr scénu rozsvítí, ale přesto na mě film působí omšele. ()
Tento snímek má nezaměnitelné kouzlo starých časů/filmů, které na mě působí jako něžné pohlazení, vlídný úsměv, balzám. Velice si cením toho, že je tu jeden výborný herec vedle druhého a přesto si navzájem neubírají prostor, všichni jsou vidět a všichni si zaslouží velikou pochvalu, ovšem Dana Medřická, Jan Pivec a Josef Kemr dvě.. Chci jen neobratně napsat, že se mi ten jejich herecký koncert moc líbil, krásně jim to spolu ladilo. Ježíšmarjá, Konopka, za těch posledních deset minut dávám plný počet. ()
Jéžišmarjá! Tohle že je film, kterému jsem před 5 lety dokázal udělit 5 hvězdiček? ...na kterém jsem se tenkrát tak skvěle zabával, že jsem si ho tenkrát s chutí pak velmi brzy pustil ještě jednou opakovaně? Moje vzpomínky na Příběh dušičkový byly pěkné, pamatuji si, jak jsem s gustem hltal herecké sólo Jana Pivce, který byl pro mě tehdy v tomto filmu menším zjevením. Už několikrát jsem se chystal, že se na film podívám znovu, abych si ho po čase připomněl a dopsal k němu chybějící komentář. Teď na to konečně došlo a možná, že se za těch pár let ze mě stal příliš náročný divák nebo s rostoucím přehledem v zahraniční tvorbě už prostě některé filmy pro mě nedokážou plně obstát, ale dostavilo se mírné zklamání. Mám rád dobré komedie, ale tato mě s odstupem času až na pár momentů moc nerozesmála, vedle herecké sešlosti ničím dalším neoslovila, prostinký příběh svým dějem i zpracováním působil hodně starosvětsky už i na dobu vzniku a opakovaně si film už určitě nepustím. Když Pivec pronesl své jéžišmarjá poprvé, zpozorněl jsem, když to zopakoval podruhé, potřetí, zasmál jsem se, podesáté už mě to přestávalo bavit, popatnácté už to začlo být otravné a podvacáté se jeden už jen diví, že ten samý vtip ještě Filipa s Pivcem pořád dokola baví... *** Legendární čeští herci nezůstávají nic dlužni své pověstí, Pivec svými poznámkami směrem do kamery vnáší kouzelný ironický nadhled, Marvanův úředík uklidňuje svými poklidnými výroky, Kemr náladu spestří s gustem cirkusového pěvce, zaujme i Dana Medřická coby nezvykle hrubiánská mrcha. Herci svými výkony úspěšně zapalují v této jinak omšelé mlze velké světýlko, nezklamou, ale jsou taky jediným důvodem, proč se na to podívat. Riskantní pokus vytvořit z kratičké povídky celovečerní film tady zase jednou narazil na limity povídkového útvaru. [60%] ()
Sólovka ušitá pro Hugo Hase. Roztomilý úředník pod pantoflem. Když mu žena uteče s komediantem, velice se mu uleví a zahoří láskou ke své hospodyni, se kterou si uplete dítě. Po návratu ženy pak přichází teprve to pravé „peklo“. Hezky vygradovaný příběh ovšem stojí především na krásně „ujetém“ herectví Hugo Hase. Obsazení je hvězdné, ale kamera i děj se soustřeďuje zcela na hlavního hrdinu. K tomu zajímavá a velice moderně pojatá hudba – především ta rozhodně nezestárla a mohl by se jí chlubit klidně i jakýkoli současný artový snímek. ()
Galéria (6)
Fotka © Česká televize / Miroslav Pešan
Zaujímavosti (3)
- V úvodních titulcích pokračuje název filmu větou „kterak se paní Petronila Konopková choti svému Vavřincovi a krbu domácímu zpronevěřila“. Snímek byl uveden v Československé televizi i promítán v kinech. (ČSFD)
- Filmovanie prebiehalo v Prahe. (dyfur)
Reklama