Sekai no čúšin de, ai wo sakebu

Nemohu si pomoct, ale v záplavě těch pětihvězdičkových hodnocení jsem na film také odhodlal a očekával realistické romantické drama se smutným koncem u něhož uroním i pár slz. Bohužel jsem zhlédl přeslazený doják u něhož realita a i logika pláče. Vlastnímu páru jsem lásku nevěřil ani náhodou a neustále se kabonicí hlavní hrdina mi zůstane v paměti ještě dlouho. Hlavní hrdinka pronáší na smrtelné posteli fatální věty, že by se i Fráňa Šrámek za ně ve Stříbrném větru styděl, a divák je nucen plakat a plakat až zůstane na konci vymačkaný jako použitý citron do čaje. Mohl bych toho úvést ještě více, ale to bych spoileroval. Je mi záhadou proč nebyl film uveden oficiálně do evropských kin nebo snad byl? Myslím , že by hodně rychle splasklo tohle zcela nerealistické hodnocení. Avšak díky vysvětlení od Dezorze jsem se rozhodl slevit z původní 1 hvězdy na 2. Raději se podívejte na The Classic. (18.12.2005)

Už nejaký čas sa snažím spoznávať toľko ospevovanú ázijskú kinematografiu a po dlhšej dobe som konečne opäť zhliadol jeden jej bezchybný produkt. Napriek dlhšej stopáži tu nebol jediný moment, kedy by som sa nudil, lebo silný príbeh a svieže dialógy mi k tomu nedali šancu. Neviem, čo viac by sa dalo napísať k dokonalému filmu. Snáď len, že to treba vidieť. (15.06.2008)

Je to celkom dobrá romantická dráma. Má vydarený príbeh o mužovi, ktorý si žije svojim obyčajným životom, až kým jeho snúbenka pri balení vecí náhodou neobjaví starú audiokazetu, ktorá bola poslednou správou od ich spoločnej známej z čias strednej školy. A tak sa muž vydáva na cestu plnú spomienok z čias, keď svoju prvú lásku nadovšetko miloval, ale jej leukémia im neumožnila zostať spolu dlhšie. So spracovaním som celkom spokojný, ale stále sa to dalo podať aj lepšie. S touto výrazne nadpriemernou dĺžkou nemám žiadny problém, po celý čas si to udržuje slušnú úroveň, takže som sa ani na chvíľu nenudil, lenže hlavne to rozdelenie deja a využitie celkového potenciálu mi neprišlo práve najideálnejšie. Ocenil by som trochu výraznejší úvod, tento mi prišiel taký zvláštny, aj keď stále dobrý a potom sa už začne samotná spomienková cesta. Tu oceňujem pomerne časté prepájanie minulosti so súčasnosťou, takže sa v súčasnosti neodohráva iba úvod a záver, ako je to v podobných filmoch zvykom, ale v priebehu sa to mení častejšie, no zase nie tak, aby to rušilo, vždy majú jednotlivé sekvencie dostatok priestoru, takže toto mi plne vyhovuje. Páči sa mi aj viacero menších prvkov, ako fotografovanie alebo obdobie hurikánu, ktoré to celé osviežia, ale trochu ma mrzí horšie rozdelenie dvoch romantických etáp, teda tej šťastnej a následnej nešťastnej. Mám pocit, že tá druhá príde až moc skoro, chcelo by to viac priestoru pre ich šťastný vzťah, potom by sa do toho dalo vžiť lepšie, tu si viditeľne zvolili hlavne ten dramatický štýl. Ale v poslednej tretine sa mi do toho podarilo lepšie dostať a táto časť je aj z celého filmu najlepšia. Herecké obsadenie je na tom dobre, najväčší priestor tu majú štyri osoby v dvoch časových líniách, z hlavného dua minulosti mi mladík neprišiel najlepšie zvolený, ale jeho postava ma bavila a s dievčaťom nemám žiadny problém. A súčasnosť je už úplne ideálna, výborní Takao Osawa a Kou Shibasaki, len mohli mať viac spoločných scén. S réžiou a technickou stránkou som spokojný, síce emócie moc nefungujú, ale to mi ani nevadí, hlavne, že sa na to pozerá viac, než dobre. Crying out love, in the center of the world mi nepríde až taká prvotriedna romantická dráma, za akú je považovaná, ten scenár sa podľa mňa mohol ešte upraviť vo viacerých ohľadoch, ale aj tak je to stále slušný nadpriemer a bavil ma aj po opakovanom pozretí. 76% (06.04.2013)

Diary (Aki) : 28. října. ----- Nevím přesně, proč... nemůžu usnout. Tolik se bojím zítřka, že nemůžu usnout. Já... asi brzy umřu. -- Víš, myslím, že už bychom se neměli víckrát vidět. Ten maličký kousek věčnosti, který jsem s tebou strávila, byl tím největším pokladem v mém životě. Byla jsem s tebou tak šťastná. Asi to tak bude lepší. Měli bychom se rozloučit. Ty vyrosteš, oženíš se, najdeš si práci, a budeš mít dlouhý život. Tohle si budu představovat až budu dnes usínat. (16.07.2015)

Tak tohle byl hodně silný film s vynikající kamerou a hudbou... To se mi stalo poprvé, že jsem se během filmu rozbrečel jak malý Jarda asi 4x a po filmu 2x, a jen si říkám "kéž bych si tak dělal srandu", ale nedělám. Těžko se mi říká, jak jsem se při sledování filmu cítil, jelikož jsem "smutnější" film dosud neviděl(I když zde bylo velice silné vydírání citů) a těším se, až se na to podruhé podívám. Samozřejmě s hodnocením neváhám a dávám jemně chlupaté 4,5 hvězdičky... (31.07.2006)