Sekai no čúšin de, ai wo sakebu

Vzhledem k popisu a některým komentářů, jsem si myslela, že to bude větší doják. Ne, že by jím nebyl. Občas z toho filmu cítíte ty palčivě bolestivé scény, můžete uronit slzičku, ale film pokračuje. A končí, jak by měl. Rozhodně doporučuji ke zhlédnutí. Výkony Mirae Morijama, Masami Nagasawy a Takaa Osawavi byl skvělé, alespoň pro mě - vážně mě to s nimi bavilo. (20.02.2010)

Rovnaký prípad ako Moment to Remember, kde som bol schopný tolerovať to, čo by som v euro-americkej zóne nedokázal prekusnúť. Skrátka je to nakrútené inak, s iným typom postáv ako sme zvyknutí, ale film vyzdvihuje v mojich očiach najmä komplikovanejší spôsob rozprávania a inovatívne prvky začlenené do naratívu, ako kazety a tajfún. Na konci som síce necítil takú katarziu ako pri vyššie spomínanom filme, ale nechýbalo veľa. Dlhšia stopáž nie je vôbec prekážkou a to aj napriek tomu, že nie som ideálnou cieľovou skupinou. Opäť pomôže, keď si vopred o diele nič neprečítate, so zásadným zvratom si totiž tvorcovia dávajú načas. (20.02.2021)

Opět jsem unikl mimo realitu, snil krásný a něžný příběh dvou mladých studentů, které rozdělí až smrt jednoho z nich a nechal se unášet proudem pocitů, s nimiž dokáží Japonci, tak skvěle pracovat. Asi se budu opakovat, ale znovu jsem byl u Japonského filmu dojímán těmi nejobyčejnějšími detaily a situacemi. (08.07.2015)

Sáhl jsem po "Crying Out Love" na popud zdejšího vysokého hodnocení a aj, dostal jsem přes prsty. Asi mám jiné představy o romantice (zdravím mou milou Jane Austen) nebo jsem možná na takový doják už moc starý (či snad zralý?), ale nedokázal jsem se zbavit dojmu, že v tomto filmu je vše plytce vyumělkované. Obávám se, že kdo je životem skutečně protřelý a kdo skutečně prožil něco podobně hluboce trýznivého, natočil by podobný příběh prostě úplně jinak. Jediná uvěřitelná postava v tomto filmu se mi jevil strýček Shige. (20.02.2011)

Začněme, že jsem už viděl lepší japonské filmy. Třeba takový Heavenly Forest nebo A Song to the Sun jsou, pokud hovoříme o melodramatech, podle mě lepší. Ve filmu "Vykřikne láska v srdci světa" je mi příjemné emocionální "netlačení na pilu". Volně plynoucí film (samozřejmě výborně vizuálně a a atmoférově vytvořený - "zarámovat" dějovou linii filmu tajfuny je poměrně neobvyklé). Zajímavý příběh o muži, který si po sedmnácti letech pouští kazety namluvené svojí první láskou. Prochází místy, na kterých byli spolu a vzpomíná. Příběh o duši, která došla svého klidu trochu později, než mohla dojít. A o životě s otevřeným koncem. Přestože něco schází, abych mohl tento film zařadit mezi své nejoblíběnější (nedokážu definovat co), je to stále solidní nadprůměr. Čtyři * a 75 procent. ■ Potěšil mě další film s hercem Mirai Moriyama (zaujal už epizodní rolí ve Fish Story). Líbila se mi Masami Nagasawa (naopak nezaujala Kō Shibasaki). A Tsutomu Yamazaki se ve svých sedmdesáti letech (a po druhém shlédnutém filmu s ním) stává mým docela oblíbeným hercem :). (23.09.2010)